Volby 2010: Strany odmítají prolomení limitů težby, navrhují rozprodat ČEZ
 |
|
|
Jiří Mach, Martin Bursík, moderátor Petr Machálek, Jana Hybášková, Bedřich Moldan a Jiří Krátký na debatě Respekt Institutu "Chytrá volba: Aneb koho letos (ne)volit?"
|
|
| Foto: Hugo Charvát/Ekolist.cz |
Limity těžby, které do letošní volební kampaně vytáhla zejména Strana zelených, odmítli všichni. Bedřich Moldan odcitoval z programu TOP 09, že jeho strana odmítá prolomení limitů těžby, stejně tak těžbu odmítá i Jana Hybášková, jednička na pražské kandidátce KDU-ČSL. Oba se také shodli na snižování spotřeby energií. Hybášková také odmítla zemní plyn jako náhražku uhlí, a to kvůli bezpečnostnímu riziku. „Zachránit energetickou bilanci může jen jaderná energetika,“ prohlásila Hybášková. Jiří Mach za Věci veřejné se přiklání k větší diverzifikaci zdrojů s větším podílem obnovitelných zdrojů, zejména biomasy. Šanci dává také jaderné energii. Spolu s poslancem ČSSD Jiřím Krátkým se shodli na tom, že nejhorší varianta je uhlí vytěžit a spálit ho v teplárnách.
„Prolomení limitů těžby je hlavní téma, proč jsem se rozhodl vůbec kandidovat,“ prohlásil Martin Bursík ze Strany zelených. Podle něj všechny politické strany, které mají sílu „zvrátit konsenzus, jsou připraveny limity vytěžit“. Kvůli tomu by se podle Bursíka do ovzduší dostalo 1,3 miliardy tun CO2, což prý představuje deset let kumulované spotřeby celé ČR.
Také podle zástupce ODS Tomáše Vaňka je škoda uhlí pálit v teplárnách. Prolomení limitů je prý záležitost čistě politická, a zda k němu dojde záleží na nutnosti, tedy dostatku či nedostatku energie. „Názor ODS po volbách bude, že jde především o vztah žadatele a vlastníka pozemků, pokud se dohodne Mostecká uhelná s občany dotčených obcí, tak je to ODS jedno,“ řekl Vaněk.
Nevládní organizace minulý týden představily svoji představu o budoucím vývoji energetiky, který nazvaly Chytrá energie. Studie předkládá možnost masivního nástupu obnovitelných zdrojů a konec závislosti na fosilních palivech. Krom jiného také počítá s dovozem obnovitelné elektřiny, která by se měla stát hlavním zdrojem energie pro automobily. (Více najdete v článku „Obejdeme se bez jádra, ropy a zemního plynu, tvrdí ekologické organizace“).
Jana Hybášková s Chytrou energií prý souhlasí v analytické části a východiscích. „Pohybuji se ve sféře rozhodování, takže jsem skeptická v tom, co můžeme za dvacet let zvládnout,“ prohlásila Hybášková. Podle ní je realističtější „líný pokrok“. Sázka na obnovitelné zdroje pro průmyslovou zemi, jako je Česká republika, je stále o radikální krok. Za klíčové politické řešení považuje klimatický baliček Evropské unie. Podle něj je potřeba snížit emise skleníkových plynů do roku 2050 o 85 %.
S tím ale nesouhlasí Mirek Prokeš z KSČM. „Můžeme si tu povídat, jak budeme snižovat emise do roku 2050 a dále, ale to nebude fungovat,“ řekl. Podle něj klimatické změny porostou daleko rychleji a snížení do roku 2050 by fungovalo, pokud by se podařilo začít snižovat celosvětové emise ještě letos. To se ale nestane, protože na setkání v Kodani „kvůli zájmům sobeckým národních vlád, ať ČR či USA“ nevznikla žádná mezinárodní dohoda. Čím později se ale něco začne dělat, tím razantnější ty změny musí být, tvrdí Prokeš s odvoláním na teorii o planetárních mezích. „A když začneme až v roce 2020, abychom do roku 2040 srazili emise na nulu, musíme naplnit jeden Kjótský protokol ročně,“ dodal Prokeš.
„Chytrá energie je mimořádně seriozní dokument a je dobře zpracován. Jestli se chci o něco pokusit, přímo za sebe a ne za TOP 09, tak, aby se o těchto věcech seriózně hovořilo a debatovalo,“ prohlásil Bedřich Moldan. Podle něj není dobré, když něco říká ministerstvo životního prostředí a téměř totéž nevládní organizace, a něco úplně jiného ministerstvo průmyslu. „Víc než cokoli jiného mi chybí diskuze. Aby mohla vůbec existovat, musí si účastníci důvěřovat, v tom vidím největší problém,“ dodal.
S ním souhlasí poslanec Jiří Krátký (ČSSD). „Nediskutujeme, jsme všichni zakopaní ve svých pozicích, a to celých dvanáct let, co jsem v politice,“ říká. Podle něj představuje zejména biomasa vedle zdroje energie také pracovní příležitosti. „Jen u nás je volných zhruba sedm tisíc hektarů, které by mohly vydělávat půl milionu ročně, kdybychom na nich pěstovali energetické plodiny,“ přiblížil své výpočty Krátký. „Draží než jádro je dnes jen geotermální energie, náklady na zaměstnance jsou v Dukovanech nebo v Temelíně vyšší než v elektrárně na biomasu. Biomasa sice nenakrmí Prahu, ale nakrmí všechny regiony kolem,“ říká Krátký. Podle Krátkého je levnější postavit spoustu malých zdrojů na obnovitelné zdroje, než stavět velký jaderný zdroj. „Nebráním se jádru, ale ukažme si, kolik to bude stát, v ekonomice, v ekologii a v bezpečnosti,“ dodal Krátký. Na dotaz z publika ale přiznal, že jeho názor není v ČSSD většinový.
 |
||
|
Jana Hybášková, Bedřich Moldan a Jiří Krátký na debatě "Chytrá volba: Aneb koho letos (ne)volit?", pořádané Respekt Institutem
|
||
| Foto: Hugo Charvát/Ekolist.cz |
„Tématem není neochota k dialogu mezi stranami. Žijeme v tvrdém boji, kde se rozhoduje o tom, jak půjde ekonomika a jaká bude budoucnost,“ tvrdí Martin Bursík. Podle něj změně brání velké energetické firmy, kterým současný stav vyhovuje. „Politici lehce přijímají závazky snížení emisí o devadesát procent za 40 let, protože už ve funkcích nebudou. Ale závazek v praxi znamená odklon od fosilních paliv, od infrastruktury energetiky a dopravy, kterou jsme vybudovali v dobách levné energie,“ prohlásil Bursík. Podle něj ale nyní vstupujeme do doby bezuhlíkové energie. Zelení se prý snaží předvídat, co bude v budoucnosti, takže někdy vypadají jako radikální strana. „Situace nám ale dává za pravdu, musí nastat odklon od ropy a naopak příklon k biomase", tvrdí Bursík.
„Fotovoltaika, tam byla chyba, drobné zaškobrtnutí, ale zákon je potřeba opravit a pokračovat v podpoře,“ řekl na debatě Martin Bursík. „Náklady na toto zaškobrtnutí budou letos stát 10 miliard a v roce 2011 12 miliard korun,“ oponuje Jiří Mach z Věcí veřejných. K němu se připojil i zástupce ODS, podle něj zaplatí za špatný zákon čtyřčlenná rodina 200 000 korun. „Co ale ta absolutní čísla znamenají? Je to zhruba 1,5 % ceny elektřiny, která ročně roste o zhruba 10 %, takže není třeba strašit,“ oponuje Bursík. Prý je ale dobře, že se zákon opravil a budou stejné podmínky pro všechny obnovitelné zdroje. Souhlasí s ním i Jiří Krátký. „Loni nás fotovoltaika stála 5 haléřů v kilowatthodině, letos se plánuje 16 haléřů. Kolik nás ale stály ztráty elektřiny v přenosové soustavě? Já tvrdím, že dvě koruny, a budu rád, když mi to někdo vyvrátí,“ prohlásil Krátký.
Kandidáti se v debatě shodli, že by se energetická společnost ČEZ měla více soustředit na domácí trh než na expanzi a Česká republika by měla skončit s vývozem energie. „Chápu ambice ČEZ, je to podnik, který tento stát živí, ale je to zpolitizované a místo toho, aby stát řídil ČEZ, tak ČEZ řídí stát,“ prohlásil Jiří Mach. Podle Bursíka se problém táhne až k vládě Miloše Zemana, kdy skončila reálná konkurence na trhu s energiemi kvůli tomu, že ČEZ získal pět distribučních firem z osmi. ČEZ se tak stal největším výrobcem, distributorem i exportérem elektřiny. „Chceme připravit privatizaci ČEZ, protože nejde prodat jen kousek,“ říká Bursík. Podle něj je potřeba rozprodat firmu po částech a „přetočit film zpátky před Zemana.“ S tím souhlasí i Jana Hybášková. Podle ní musí skončit politika velkého exportéra elektřiny. Podle ní by se mohl Temelín zůstat státním majetkem a zbytek by se rozprodal.
„Situace kolem ČEZu se nám nelíbí, integrace výroby a distribuce je na velmi vysokém stupni a chybí konkurence,“ říká Bedřich Moldan. Podle něj není dobré, že hlavní debata se v současnosti vede o rekonstrukci Prunéřova. Ta ale znamená jen výměnu jedné uhelné elektrárny za jinou, namísto o snahy rozšířit spektrum o lokální zdroje.
reklama
