Volby 2010: Volební sliby a parlamentní činy KSČM
Volební program slibuje státní ochranu lesů a vody, jadernou energetiku i podporu myslivců a zahrádkářů. Míting KSČM před volbami v roce 2006
|
|
Foto: che/Wikimedia Commons |
Heslovitě sestavený volební program obsahuje řadu obecných prohlášení, které se týkají ekologické politiky. Například, že ochrana prostředí spolu s trvale udržitelným rozvojem jsou „důležité pro zachování planety, proto je třeba o ně pečlivě dbát.“ Navrhuje však i konkrétní kroky, zejména státní ochranu přírodních zdrojů.
Ve svém programu komunisté kladou důraz hlavně na vodní zdroje a lesy, o které je nutné dlouhodobě pečovat a obnovovat je. V obou případech zdůrazňují nutnost státního vlastnictví zdrojů a požadavek zastavení jejich privatizace. V souladu s tímto bodem programu hlasovali i poslanci před nedávnem pro usnesení sněmovny, které vyzývá vládu, aby ukončila vypsanou soutěž na lesní práce pro Lesy ČR. Komunističtí poslanci zvedli ruku pro požadavek, aby vláda „garantovala, že pravidla této veřejné zakázky neumožní vznik monopolu na straně dodavatelů prací.“ Pro usnesení jako celek zvedlo ruku 23 poslanců KSČM.
Společnost by se podle programu KSČM měla přizpůsobit klimatickým změnám, a proto komunisté podporují financování komplexních protipovodňových opatření. Poslanci také potvrdili v březnu 2008 návrh na vyvlastňování kvůli protipovodňové ochraně. Ten předložil ministr zemědělství Petr Gandalovič. Pro zákon, který umožňuje vyvlastnit pozemky nebo stavby "potřebné pro uskutečnění veřejně prospěšných staveb na ochranu před povodněmi" zvedlo ruku dvacet tři poslanců KSČM. Volební program slibuje pokračování výstavby a modernizaci čistíren odpadních vod a kanalizačních systémů.
Komunistický program slibuje ochranu zemědělského půdního fondu a zeleně, čehož chce docílit „přijetím účinných opatření proti znečišťování půdy, podporou rekultivací a sanacemi“. V územních plánech a jejich realizaci by podle komunistů mělo docházet k vymezování prvků územního systému ekologické stability, jen tak se podle programu dá dosáhnout omezení fragmentace krajiny a ochrany biodiverzity. Ve sněmovně sice poslanci KSČM hlasovali pro postup zákona o zvýšení poplatků za vynětí půdy ze zemědělského půdního fondu do druhého čtení, dále se ale zákon nedostal.
Přitom poslanci KSČM podpořili zákon, který měl urychlit vracení náhradních pozemků do rukou soukromých zemědělců a také pomoci bezplatně převádět státní pozemky do majetku obcí. Pro „urychlení procesu vypořádávání restitučních nároků za nevydané pozemky,“ což je jeden z hlavních důvodů vzniku právní úpravy hlasovalo 21 poslanců KSČM. Změny se týkaly i převodu lesních porostů, nově by bylo množné převádět porosty o rozloze až 50 hektarů. Což by umožnilo převádět i pozemky, na nichž leží územní systémy ekologické stability. „Získání těchto pozemků by mohlo časem některá zastupitelstva svádět ke změnám v územních plánech,“ varoval ve sněmovně senátor Pavel Eybert. Sněmovna nepřehlasovala senátní změnu zákona, ruku dole nechali i všichni komunističtí poslanci.
Volební program KSČM také chce, aby byla "myslivost, rybářství, včelařství, chovatelství a zahrádkářství chápáno jako součást ochrany přírody". Zvláštní zákon o zahrádkářství, který například říká, že: „smlouvu o nájmu zahrádky lze písemně vypovědět v jednoroční lhůtě ke dni 1. října běžného roku,“ podpořilo 23 poslanců KSČM.
Součástí programu KSČM je také závazek chránit a podporovat české zemědělství, postupně prosazovat obnovení potravinové soběstačnosti a zvyšování vývozu zemědělských výrobků. Komunisté chtějí poskytnout dlouhodobou podporu klíčovému odvětví – chovu skotu a mléčné produkci. Zdůrazňují nutnost podpory „alternativních forem zemědělského podnikání“, díky němuž dochází ke kultivaci krajiny a rozvoji venkova. Obyvatelům venkova potom komunisté slibují dobré životní podmínky, pracovní příležitosti, dostupnost služeb či dopravní obslužnost venkovského osídlení.
Železnice a jiné cesty, které rozvíjí ekologicky šetrnou dopravu, by podle volebního programu KSČM měly patřit státu. Navíc je nutné podporovat vnitrozemskou vodní a železniční dopravu, na níž by se měla vrátit podstatná část nákladní dopravy. Komunisté chtějí pokračovat v modernizaci železnic – hlavně v dostavbě rozestavěných železničních koridorů a celkovém obnovení železniční sítě. To by mělo podle komunistů pomoci vrátit podstatnou část nákladní dopravy zpět na železnici. Program také slibuje vyvést dálkovou těžkou nákladní dopravu z objízdných tras okolo dálnic, rychlostních silnic a ze silnic 2. a 3. třídy.
Ve městech je zapotřebí rozšiřovat ekologickou dopravu, zvyšovat podíl ekologických autobusů, trolejbusů, tramvají a v Praze i metra. K tomu, aby lidé upřednostňovali veřejnou hromadnou dopravu, chce KSČM prosadit systém různých druhů slev jízdného (rodinné, skupinové, slevy pro důchodce, studenty, děti, zdravotně postižené).
Výstavbu dopravních staveb KSČM slibuje levnější, nikoliv však na úkor jejich kvality. Konkrétně se jedná o dálnice, rychlostní komunikace a obchvaty měst a obcí. Dostavba nedokončených úseků by se měla posuzovat z hlediska veřejného zájmu. V roce 2008 předložila skupina poslanců zákon o o urychlení výstavby rychlostní komunikace R35. Podle něj je zajištění dopravní obslužnosti základní podmínkou existence a nutným předpokladem dalšího rozvoje průmyslových zón. Výstavba je prý „ve veřejném zájmu a slouží nejširší veřejnosti, neboť ve svém důsledku zabezpečuje uspokojování základních potřeb obyvatel České republiky.“ Pro zákon v září 2009 hlasovalo 24 poslanců KSČM. Přitom již dříve Ústavní soud prohlásil, že Poslanecké sněmovně nepřísluší, aby definovala veřejný zájem formou úpravy v zákoně.
S veřejným zájmem souvisí i požadavek komunistů na zaručení práva občanů být informován o ekologických dopadech hospodářské činnosti i staveb a práva účastnit se spolurozhodování o životním prostředí. Skupina poslanců předložila návrh, podle kterého by se účast veřejnosti nevztahovala na „stavební řízení vedené podle stavebního zákona.“ Na podzim loňského roku hlasovala sněmovna o zamítnutí tohoto návrhu, což podpořilo jen šest poslanců KSČM, zatímco šestnáct se jich zdrželo. Návrh se ve sněmovně nakonec nepropracoval do třetího čtení.
Vojtěch Filip, předseda KSČM
|
||
Foto: Petr Novák, Wikipedia/Wikimedia Commons |
Sněmovna také projednala změnu zákona o posuzování vlivů na životní prostředí (EIA). Ta občanským sdružením či obcím měla umožnit domáhat se soudně zrušení vydaného rozhodnutí EIA. Na začátku roku 2008 zákon neprošel, také kvůli 25 hlasům KSČM. Druhá verzi zákona, která obsahuje úplně stejnou větu o žalobě na stanovisko EIA, už na konci roku 2009 prošla. Zákon byl schválen v prvním čtení, kdy pro něj zvedlo ruku 11 komunistických poslanců. Zákon sněmovně vrátil ještě prezident, jeho veto ale poslanci přehlasovali. Také díky 19 hlasům KSČM.
Těžbě nerostných surovin je podle KSČM třeba určit „společensky přijatelné a úměrné meze“. Je nutné upouštět od používání fosilních paliv a naopak zvyšovat podíl obnovitelných zdrojů energie (OZE), čímž dojde k celkovému snížení energetické náročnosti spotřeby. Komunističtí poslanci ale nepodpořili návrh, se kterým přišli kolegové z ČSSD, a který měl podpořit výrobu tepla z OZE. Autoři zákona tehdy požadovali, aby při rekonstrukci nebo výstavbě nového zdroje musel vlastník zajistit, že z celkové vyrobené tepelné energie bude minimálně 20 % pocházet z OZE. Druhou možností bylo, že by k celkovému množství tepla z jednoho zdroje vyráběl vlastník ještě dalších minimálně 25 % výkonu z OZE. Zákon také navrhoval povinnost vytápění minimálně z 20 % z OZE v případě budov stavěných z veřejných peněz. Kritikům se nelíbilo, že návrh chce zajistit podíl obnovitelného tepla pouze paušálním stanovením povinnosti. Zákon byl nakonec předkladatelům vrácen, pro což zvedlo ruku i 20 poslanců KSČM.
Komunisté chtějí také prosadit jednotnou státní energetickou koncepci postavenou na výrobě elektřiny z jádra – požadují zahájení výstavby 3. a 4. bloku JE Temelín či modernizaci JE Dukovany. Poslanci KSČM v končícím volebním období dvakrát podpořili návrh ČSSD, aby státní energetickou koncepci schvalovala rovněž sněmovna, a ne pouze vláda. Důvodem byla podle návrhu snaha co nejrychleji postavit nové jaderné zdroje. Jinak prý po roce 2011 nebude v ČR dostatek elektrické energie. První návrh v roce 2007 podpořilo všech 26 poslanců KSČM. O rok později předložili poslanci ČSSD stejný návrh znovu. Při hlasování o zamítnutí toho návrhu bylo 22 komunistických poslanců proti.
Program KSČM je pro zavedení legislativních, ekonomických a dalších nástrojů k řešení dlouhodobě špatného stavu ovzduší na velké části území České republiky. Tento požadavek ale poslanci na podzim roku 2008 nijak oslnivě nepodpořili. Tehdy se sněmovna rozhodla poněkud nesystémově řešit problém se znečištěným ovzduší na Ostravsku přílepkem k zákonu o skleníkových plynech. Novela zákona umožňuje krajským úřadům v oblastech se zhoršenou kvalitou ovzduší stanovit velkým znečišťovatelům emisní strop, který musejí ve stanovené lhůtě splnit. Krajský úřad navíc může i zpřísnit stávající nebo stanovit další podmínky provozu. Návrh se netýká provozů, které byly postaveny v poslední době s použitím nejlepších dostupných technik. Pro zákon ale hlasovalo jen osm komunistů, zatímco patnáct se jich zdrželo.
reklama