Volby 2010: Zvítězily nové strany, zelení a lidovci odcházejí
Podle dat Českého statistického úřadu nejvíce hlasů získala ČSSD (22,1 %), na druhém místě skončila ODS (20,2 %), třetí je TOP 09 (16,7 %), čtvrtá KSČM (11,3 %), páté skončily Věci veřejné (10,9 %). Do parlamentu se nedostaly dvě bývalé vládní strany, KDU-ČSL a Strana zelených. K letošním volbám do parlamentu přišlo 62,59 % oprávněných voličů, o něco méně než před čtyřmi lety, kdy přišlo 64.47 %.
Rýsuje se tak možnost koalice ODS a TOP 09. Ta může fungovat s přímou účastí nebo s podporou Věcí veřejných, toto seskupení by mělo pohodlnou nadpoloviční většinu 118 poslanců. Místopředseda ODS Petr Nečas vyzval tyto strany k sestavení koalice „odpovědného rozpočtu“. K možnosti sestavit pravo-středovou vládu pogratuloval ve vysílání České televize také předseda ČSSD Jiří Paroubek. „Úspěch to určitě není“, komentoval výsledky sociální demokracie.
Po přepočítání hlasů na mandáty získala vítězná ČSSD 56 poslaneckých mandátů (po sněmovních volbách v roce 2006 to bylo 74), ODS dostala ve sněmovně 53 křesel (v roce 2006 to bylo 81), třetí TOP 09 získala 41 poslaneckých mandátů, KSČM zůstalo 26 mandátů, stejně jako v roce 2006 a Věci veřejné budou mít 24 křesel.
Těsně před branami parlamentu zůstala KDU-ČSL (4,4 %). Ještě odpoledne oznámil její předseda Cyril Svoboda, že odstupuje z funkce předsedy strany a znovu kandidovat nebude. Další strany, které nepřekročili potřebnou pětiprocentní hranici, jsou Strana práv občanů Zemanovci (4,3 %), Suverenita Jany Bobošíkové (3,6 %) a Strana zelených (2,4 %). Všechny strany, které získaly více než 1,5 % odevzdaných hlasů dostanou příspěvek sto korun za každý hlas. Zelení ale nedosáhnou na příspěvek na činnost. Na ten má nárok strana, která ve volbách získala alespoň tři procenta hlasů. Příspěvek začíná na šesti milionech ročně.
Ještě odpoledne prohlásil předseda Strany zelených Ondřej Liška, že úspěchem bude jakýkoli výsledek, který bude lepší než propad v evropských volbách, kdy zelení získali 2,06 % hlasů. „Zelená politika nekončí, budeme pokračovat, sněmovní volby jsou jednou, byť důležitou kapitolou. Nemám strach, že by zelení z české politiky zmizeli, letos před sebou máme ještě komunální a senátní volby,“ řekl ve vysílání České televize Ondřej Liška.
"Výsledek Strany zelených ve volbách je zklamáním a ukazuje, že zelená témata už nebudou mít své obhájce v parlamentu," řekl pak na podvečerním tiskové konferenci. Odevzdané hlasy prý ale zeleným pomůžou pokračovat v plnění programu, tedy ochraně životního prostředí a politice trvale udržitelného rozvoje. „To je nevyhnutelná politika, ke které se dříve či později budou muset přiklonit i všichni ostatní,“ prohlásil Liška. Vedení zelených po volbách svolá celorepublikový sjezd, na kterém celé předsednictvo rezignuje. „Kdo bude chtít dále kandidovat, se každý z nás rozhodne v následujících týdnech,“ dodal.
Podrobnější informace k volebním výsledkům najdete na stránkách Volby.cz.
reklama
Online diskuse
takže čao, greeni - 1. 6. 2010 - arahatVážený, jí jsem pouze reagoval na VAŠE obvinění, že kecám. Podsouváte mi myšlenky, které jsem neřekl. Buď neumíte číst, nebo správně analyzovat podané informace.Zkušenost je dobrá a lze z ní vycházet. Nikdy Vám však neposkytne exaktní údaje, které skutečně obstojí a které mohou být podkladem pro další výzkum (a poznání celkové situace). Vše je třeba mít podloženo čísly. I proto jsou pro mě relevantnější informace od autorů, kteří své výsledky prezentují na základě cílené a jednotné metodiky a z konkrétních čísel. Zkušenost je dobrá v tom, že Vás může nasměrovat, poradit, leccos prozradí a ukáže, ale konkrétní výsledek Vám nedá. Proto dobře nerozumím tomu, proč považujete informace z vědeckého výzkumu za podřadnější Vašim pozorováním. Poukazuje to na fakt, že zcela opomíjíte řadu faktorů, které mohou Vaše závěry zkreslovat (mj. velikost sledované plochy, lokální změny v krajině apod.). Poslední myšlenka k citacím: vždy je třeba brát informace s rezervou. V každém souboru dat (od pozorovatelů s různou mírou zkušenosti) se vyskytne střední chyba, to znamená, že PROTO není možné stanovit absolutně přesná čísla. Veškeré kvantitativní práce s touto chybou počítají a stejně tak s ní počítá každý čtenář a ve vlatní práci bývá uvedena. K tomu, aby byla odchylka co nejmenší, jsou zde pak metodiky a statistické programy, které i přes vstupní informace v různé kvalitě prokáží jejich relevanci. Věřím Vám, že jste zkušený chovatel a že se ve svých odhadech jistě nemýlíte, snažím se Vám jen řící, že mícháme hrušky s jablkama. Já Vám poukazuju na zprávy, které hovoří o situaci jestřába v celé ČR, Vaše závěry (dle Vašich slov) patrně vychází pouze z Vašeho okolí. Rovněž jsem neřekl, že hledám jestřába v otevřené krajině. Řekl jsem jen, že v zimě se odvažují mimo své tradiční prostředí (což je les)a bývají tak nejsnáze vidět. V hnízdní době se spíše než vizuálně lépe hledají podle hlasu. Viděl jsem jestřába několikrát i na předměstí měst. "když v 90. letech přišli extrémisté z MŽP s myšlenkou "absolutní ochrany" druhů, tak už tehdy sokolníci přes ČMMJ varovali, že třeba pro jestřába to bude míti fatální důsledky. Nakonec se na tyto připomínky ohledy nevzaly a třeba těch jestřábů tu máme, díky právě diletantským postojům z MŽP, asi třetinu." Tím nevím, co máte konkrétně na mysli.... "Co se týká rizik pro dravce, spíš bych sázel na myslivce než na MŽP..." - místo "sázení" bych více doporučoval něco o problému skutečně vědět." To je sice hezký, že píšete, že o tom nic nevím, ale jaká je pravda jaksi nezmiňujete. Ad. strnad luční, bukáček, strnad obecný - platí to, co jsem Vám napsal výše. Z jakého zdroje berete informaci, že např. bukáček byl u nás pravidelným hnízdičem ještě v 80. letech (pravidelně hnízdí dodnes)? Jak víte, že jeho stavy neklesaly již dříve??? Ad, potápka rudokrká, dytík, drop - jestli jste četl můj předchozí příspěvek, je tam psáno, že populace těchto druhů byly nízké již řadu desetiletí. Přesto u nás třeba dytík dříve hnízdil nejen na Znojemsku, ale na více místech na jižní Moravě, v Polabí a ve středních Čechách. Stejně tak potápka rudokrká byla PRAVIDELNĚ hnízdícím druhem.Polák malý byl kupříkladu mezi 60. a 70. lety hojnější v některých oblastech než polák chocholačka. Myslím, že jsem si neporozumněli v základní věci. Není zde hodnotícím kritériem hojnost. Vlaštovka bude vždy hojnější než volavka - tím chci říci, že napadat mě pouze proto, že mnou uvedené druhy nebyly "dost hojné" není na místě. Vždyť přece každý druh má jiné nároky na místní podmínky i na plochu, která ho uživí.... Kritérium bylo pouze časové období, kdy určité druhy přestaly pravidelně hnízdit a počty jejich náhodných zahnízdění jsou tak ojedinělé, že druh byl prohlášen za vymizelý. Proto jsem Vám psal ty druhy, jako např. polák malý apod. Nemám patent na rozum, příroda se vyvíjí a mění, je toho mnoho, co je třeba poznat (některé věd. disciplíny jsou teprve v zárodku). Současné (kvantitativní) poznatky vnímám spíše jako jakousi mozaiku, která se stále staví. Za dalších 20 let bude zase všechno jinak.... |
