Volby do EP: KDU-ČSL je pro podporu zemědělců jako ochránců krajiny
Podrobné informace o volbách do Evropského parlamentu najdete zde
KDU-ČSL, kandidující pod číslem 20, je členem Evropské lidové strany. Jde o sdružení křesťansko-demokratických stran ze zemí EU. Ve volebním programu pro roky 2004 - 2009 má Evropská lidová strana mimo jiné kapitolu Trvale udržitelný rozvoj, ve které se otázkám životního prostředí věnuje poměrně obsáhle.
Odpovědi "KDU-ČSL" na anketu EkoListu
Odpovídá senátorka Zuzana Roithová, kandidát č. 1 pro volby do Evropského parlamentu.
1. Který z problémů životního prostředí by se měl na úrovni Evropské unie přednostně řešit? Jaké kroky pro řešení tohoto problému chcete podniknout v Evropském parlamentu?
Za klíčový problém považuji rizika ohrožující bezpečnost a zdraví lidí. Tato poněkud obecná formulace zahrnuje známá témata, jako je kontrola všech chemických látek a nahrazování těch nejrizikovějších z nich, povolování výhradně nejlepších dostupných technologií, snižování emisí toxických látek z pevných i mobilních zdrojů, snižování produkce všech odpadů, ale také zvýšená recyklace či dokončení sítě čistíren odpadních vod. Zvláštní pozornost je podle mého názoru třeba věnovat zejména třem oblastem - zacházení s chemickými látkami, automobilové dopravě a rizikovým provozům. O té první jsem se již zmínila. Automobilová doprava je zodpovědná za hrozivý počet úmrtí a úrazů, poškozuje naše zdraví rostoucími toxickými emisemi, zabírá místo potřebné pro jiné lidské aktivity (nová parkoviště vytěsňují z měst zeleň, sportoviště, dětská hřiště). Třetí oblast získala na významu se zvýšením hrozby teroristických útoků. Rizikové provozy - jako velké chemičky či jaderná zařízení - nás dosud ohrožovaly hlavně nebezpečím havárie, nyní se staly také potenciálním terčem pro teroristický útok. Je nezbytné tato zařízení, představující koncentrované riziko, nahrazovat všude, kde to je možné. S cílem přispět ke zlepšení podmínek pro zdravý život lidí a také uchování pestré přírody chci - budu-li zvolena - působit ve výboru pro zdraví, životní prostředí a ochranu spotřebitele v Evropském parlamentu.
2. Má EU dál prosazovat Kjótský protokol jako základní strategii boje proti klimatickým změnám? Pokud ne, jaké nástroje ochrany klimatu má prosazovat?
Vzdáme-li se řešení příčin globální klimatické změny, budeme muset čelit jejím rostoucím následkům bez naděje na zlepšení v budoucnu. Procesy změny klimatu mají ohromnou setrvačnost a přitom už dnes pozorujeme zvýšený výskyt extrémních klimatických jevů jako jsou hurikány, vichřice, povodně či naopak mimořádná sucha. Musíme využít všech nástrojů, které jsou k dispozici, abychom naši naději uchovali. Kjótský protokol ve své současné podobě představuje jen první krok, který rozhodně není dostatečným nástrojem k řešení problému klimatických změn. EU proto musí nejenom dodržovat jeho požadavky bez ohledu na postoj USA, ale jít ve snahách o snižování emisí skleníkových plynů ještě dál.
3. Pro jaké konkrétní dopravní stavby na území ČR budete prosazovat financování z peněz EU (např. v rámci programu Transevropských dopravních sítí)? Bude mezi nimi kanál Dunaj - Odra - Labe?
EU by měla přispívat pouze na budování základních dopravních koridorů - železničních a dálničních. A to v takových trasách, které nadměrně nepoškodí přírodu a životní prostředí. Kanál Dunaj-Odra-Labe je megalomanský, škodlivý a naprosto nereálný projekt. Budu důsledně prosazovat, aby na takové projekty EU v žádném případě nepřispívala a aby trvala na přednostním dodržování evropských pravidel ochrany přírody - např. soustavy NATURA 2000. Budu také usilovat o to, aby o podporu podobným projektům Česká republika ani nežádala a neudělala si tak mezinárodní ostudu.
4. Jaký postoj má EU zaujmout v otázkách liberalizace světového obchodu. Mají být multilaterální obchodní smlouvy nadřazeny dohodám o životním prostředí? Nebo to má být naopak? Má se o těchto věcech jednat pouze na půdě Světové obchodní organizace (WTO), nebo i v Organizaci spojených národů (OSN)?
Světová obchodní organizace není pod demokratickou kontrolou občanů. O takových otázkách tedy nemůže rozhodovat. Její hlas je jen jedním z mnoha, kterým by měly volené reprezentace jednotlivých zemí naslouchat. OSN je k řešení takových otázek mnohem kompetentnější. Zásadní aktivní roli ale musí v tomto procesu sehrát právě Evropská unie.
5. Snahy členských států EU o ochranu životního prostředí na svém území narážejí na pravidla EU o volném pohybu zboží a služeb (viz např. spor mezi Evropskou komisí a Německem o zálohování nevratných obalů nebo spor mezi Evropskou komisí a Rakouskem o zákaz jízdy kamionů na určitých trasách). Považujete současnou právní úpravu této problematiky za uspokojivou, nebo by měla být posílena práva členských států na ochranu jejich životního prostředí, nebo by naopak měla být posílena zásada volného pohybu zboží a služeb na úkor práva států chránit životní prostředí na svém území?
Pravidla ochrany životního prostředí v jednotlivých členských zemích mohou být přísnější pokud nezpůsobí umělé zvýhodnění výrobků jedné země na úkor ostatních. Proto má problémy německý systém vratných obalů, který ve svém důsledku preferuje lokální výrobce piva a znevýhodňuje dovozce z jiných zemí EU. Existuje ale řada opatření, která umožňují přísnější pravidla v některých zemích aniž by došlo k narušení rovných podmínek na trhu. Možnost přijímání takových opatření jednotlivými členskými státy EU by měla být zachována.
6. Jste nakloněni tomu, aby o sporných ekologických otázkách bylo možné hlasovat v referendu na celoevropské úrovni?
Celoevropské referendum o ekologických otázkách je v současné době nereálné z mnoha důvodů mj. i právních či technických. Některé záležitosti v životním prostředí jsou upraveny v různých zemích odlišně. V řadě států dosud neexistuje ani možnost referenda na národní úrovni - zde je rozhodně potřeba začít. Pokud bychom diskutovali otázku celoevropského referenda v budoucnu, pak bude potřeba přesně vymezit témata, kterých by se mohlo týkat. Nemělo by např. být o umístění úložiště jaderného odpadu s tím, že stát, který by byl takto "vybrán" (respektive přehlasován), by musel namísto všech ostatních strpět svážení jaderného odpadu z celé Evropy na své území.
Vybrané pasáže z programu "KDU-ČSL"
Podpora vzdělání a výzkumu
(...) Zvláštní pozornost chceme věnovat biotechnologii, která může přispět k řešení globálních problémů týkajících se životního prostředí či nedostatku potravin v mnoha rozvojových zemích. Jsme přesvědčeni, že potenciál biotechnologie lze využít v nejrůznějších oblastech jako je lékařství nebo zemědělství. Biotechnologie má však své etické hranice, jejichž překročení by znamenalo vážný zásah do lidské důstojnosti. (...)
Vyrovnávání ekonomických rozdílů mezi evropskými regiony - účinnější strukturální politika
(...) Budeme požadovat, aby v souvislosti s rozšířením EU došlo k navýšení rozpočtů strukturálních fondů, z nichž se regionům poskytují finanční prostředky na realizaci projektů zejména v oblasti dopravní infrastruktury a životního prostředí. Chceme z těchto prostředků postavit a opravit silnice. (...)
KDU-ČSL pro evropské zemědělství jako novou kulturu venkova
Zemědělství přikládáme větší význam než je pouhá produkce zboží. Zemědělství považujeme za kulturu života ve venkovských oblastech. Přírodní zdroje je třeba využívat tak, aby z nich měly možnost čerpat i příští generace. Podporujeme proto multifunkční zemědělství s důrazem na krajinotvorbu a šetrné nakládání s přírodou a přírodními zdroji.
Jak toho dosáhnout:
Podpora výzkumu a aplikace v oblasti biotechnologií a biovýroby
Posílení konkurenceschopnosti evropského zemědělství na světovém trhu je podmíněno jednak zkvalitňováním současných metod výroby, jednak vývojem a používáním nových metod zejména v oblasti biotechnologií. Zajištění souladu zemědělské produkce s životním prostředím je důležitým předpokladem citlivého využívání přírodních zdrojů. Budeme prosazovat, aby zemědělské výrobky splňovaly vysoké požadavky z hlediska životního prostředí.
Podpora zemědělců jako ochránců krajiny
Jsme přesvědčeni, že spíše než k extensifikaci zemědělské produkce bychom měli zemědělce a farmáře motivovat k aktivní ochraně venkovské krajiny a biodiversity a k užívání produktů a prostředků, které nepoškozují životní prostředí. Optimální péče o zvířata je nejenom základním etickým požadavkem, ale i požadavkem garantujícím vysokou kvalitu zemědělské produkce.
Zvětšení objemu prostředků na rozvoj venkova
Finanční prostředky na rozvoj venkova dnes představují asi 10% prostředků vynakládaných v rámci unie na zemědělství. To považujeme z hlediska výše uvedených cílů za nedostatečné. Jsme přesvědčeni, že připravovaná reforma společné zemědělské politiky by měla stanovit rozvoj venkova jako jednu z hlavních priorit.
Zajištění odpovídající sociální a ekonomické podpory pro zemědělce žijící na hranici životního minima
V oblasti zemědělství klademe důraz na jeho sociální funkci. Budeme proto podporovat opatření zaměřená na zlepšení životních podmínek a ekonomických příležitostí na venkově. Naším cílem je podpořit zaměstnanost jako prevenci vylidňování venkovských oblastí.
reklama
