Volby do EP: ODS odmítá regulaci pod záminkou ochrany životního prostředí
Podrobné informace o volbách do Evropského parlamentu najdete zde
Strana vystupuje jako rozhodný zastánce liberalizace světového obchodu a ekonomického prostředí. Proto například odmítá podporovat legislativní návrhy, které by pod ušlechtilou záminkou ochrany spotřebitele i ochrany životního prostředí prokazatelně směřovaly k větší regulaci, byrokratizaci a protekcionismu. Odpovědi ODS na anketu EkoListu
Odpovídá Bedřich Moldan, stínový ministr životního prostředí.
1. Který z problémů životního prostředí by se měl na úrovni Evropské unie přednostně řešit? Jaké kroky pro řešení tohoto problému chcete podniknout v Evropském parlamentu?
Na úrovni EU se mají přednostně řešit otázky, které souvisejí s fungováním společného trhu jako základního smyslu sjednocené Evropy. To znamená především harmonizovat požadavky na výrobky jako jsou automobily nebo chemikálie. Rovněž je důležité vytvořit celoevropský dopravní systém, jehož páteří je jednotně pojatá infrastruktura s harmonizovanými požadavky na ochranu životního prostředí.
2. Má EU dál prosazovat Kjótský protokol jako základní strategii boje proti klimatickým změnám? Pokud ne, jaké nástroje ochrany klimatu má prosazovat?
Evropská unie se na úrovni jednotlivých států i jako celek zavázala splnit závazky Kjótského protokolu a tento závazek je samozřejmě třeba splnit jako každý přijatý mezinárodní závazek. Samotný Kjótský protokol však nepředstavuje celkovou strategii boje proti změně klimatu, který má širší charakter. Mezi jeho základní kameny patří nové technologie v oblasti energetiky a tržně kompatibilní nástroje jako například obchodovatelná emisní povolení.
3. Pro jaké konkrétní dopravní stavby na území ČR budete prosazovat financování z peněz EU (např. v rámci programu Transevropských dopravních sítí)? Bude mezi nimi kanál Dunaj - Odra - Labe?
ODS jako opoziční strana nepracuje na plánu konkrétních dopravních staveb. Kanál Odra - Dunaj - Labe nepatří mezi naše priority.
4. Jaký postoj má EU zaujmout v otázkách liberalizace světového obchodu. Mají být multilaterální obchodní smlouvy nadřazeny dohodám o životním prostředí? Nebo to má být naopak? Má se o těchto věcech jednat pouze na půdě Světové obchodní organizace (WTO), nebo i v Organizaci spojených národů (OSN)?
Multilaterální obchodní smlouvy patří do stejné kategorie jako jsou jiné mezinárodní úmluvy. Nelze mluvit o nadřazenosti jedné kategorie závazků druhým, jsou rovnocenné. Pokud dochází ke konfliktům, je nutno hledat mechanismy jejich řešení, které však nevycházejí z hierarchizace úmluv. WTO je organizací v rámci struktury OSN, nelze tyto organizace stavět proti sobě.
5. Snahy členských států EU o ochranu životního prostředí na svém území narážejí na pravidla EU o volném pohybu zboží a služeb (viz např. spor mezi Evropskou komisí a Německem o zálohování nevratných obalů nebo spor mezi Evropskou komisí a Rakouskem o zákaz jízdy kamionů na určitých trasách). Považujete současnou právní úpravu této problematiky za uspokojivou, nebo by měla být posílena práva členských států na ochranu jejich životního prostředí, nebo by naopak měla být posílena zásada volného pohybu zboží a služeb na úkor práva států chránit životní prostředí na svém území?
Příslušné články Amsterodamské smlouvy se zabývají tím, ve kterých případech mohou členské státy zavádět vlastní způsoby ochrany životního prostředí. Pokud dojde ke konfliktu tohoto práva s jinými právními normami, je třeba tyto otázky řešit jako jednotlivé případy v rámci stávajících právních úprav. Jen v krajním případě je nutno sáhnout k hlubší celkové změně. Vcelku lze konstatovat, že zásada volného pohybu zboží není v zásadním rozporu s právem jednotlivých států.
6. Jste nakloněni tomu, aby o sporných ekologických otázkách bylo možné hlasovat v referendu na celoevropské úrovni?
Celoevropskému referendu nakloněni nejsme a referendu v ekologických otázkách už vůbec ne. Nedovedeme si představit, že by tyto věci bylo možno tak důkladně prodiskutovat a vysvětlit, aby se lidé mohli kvalifikovaně rozhodovat. V těchto případech dáváme rozhodně přednost mechanismům zastupitelské demokracie.
Vybrané pasáže z programu "Občanské demokratické strany"
Budoucnost Evropské unie
(...) Nepřehlédnutelnými v současném světě jsou také některá ekologická rizika. (...)
Česká republika a Evropská unie
(...)
III. Již tak relativně nízký objem finančních prostředků uvnitř EU, přerozdělovaný uvnitř EU prostřednictvím evropského rozpočtu, v budoucnu nejen neporoste, ale možná se po roce 2006 ještě sníží. Uchazečů o příspěvky ze strukturálních fondů a kohezního fondu naopak po rozšíření EU ještě přibude. Česká republika se velmi brzy - pokud ne hned - po svém vstupu může ocitnout v pozici čistého přispěvatele, který do rozpočtu EU více odvede, než z něj dostane. Proto prosazujeme změnu strukturální politiky EU a efektivní přerozdělování finančních prostředků tak, aby byly smysluplně využity. Znamená to především zásadně reformovat společnou zemědělskou politiku EU (CAP), která je v současnosti diskriminační vůči zemědělcům z nových členských zemí, výrazně deformuje tržní prostředí uvnitř EU a je závažnou překážkou liberalizace světového obchodu. (...)
Priority ODS v Evropském parlamentu
4. ODS je přítelem jednoduché a přehledné legislativy, proto bude podporovat rozsahem i věcně omezenou evropskou legislativu. Návrhy legislativních aktů, předkládaných do Evropského parlamentu, budou poslanci ODS posuzovat jednak z hlediska jejich dopadu na život občanů České republiky a dále z hlediska jejich dopadu na fungování jednotného vnitřního trhu EU a na liberalizaci ekonomického prostředí uvnitř i vně EU, včetně přínosu k liberalizaci světového obchodu. Návrhy (mnohdy pod ušlechtilou záminkou ochrany spotřebitele i ochrany životního prostředí), které by prokazatelně směřovaly k větší regulaci, byrokratizaci a protekcionismu a které by zhoršovaly podnikatelské prostředí v Evropě, poslanci ODS podporovat nebudou.
8. ODS je přesvědčena o tom, že stávající podoba Společné zemědělské politiky (CAP) EU je v rozporu se zájmy evropských spotřebitelů i daňových poplatníků, deformuje tržní prostředí v EU, brání liberalizaci světového obchodu a navíc diskriminuje převážně zemědělsky orientované země třetího světa. ODS navíc konstatuje, že podle vyjednaných podmínek našeho vstupu do EU je postavení českých zemědělců vůči jejich kolegům z EU nerovnoprávné. Proto budeme prosazovat zásadní reformu zemědělské politiky, postupné srovnání výdajů ve "starých" a "nových" členských zemích, postupný přechod zemědělských dotačních programů do programů na údržbu krajiny a infrastruktury venkova, postupnou realokaci prostředků do jiných rozpočtových kapitol (strukturální, kohezní fondy).
9. ODS považuje za nezbytné přehodnotit priority při využívání finanční podpory EU a zohlednit přitom přirozené výhody ČR - např. její polohu jako jednoho z přirozených dopravních uzlů Evropy. Finanční prostředky je třeba nasměrovat k regionálním rozvojovým projektům krajů, měst a obcí, k investicím do infrastruktury včetně napojení na evropskou dálniční a železniční síť a dobudování české dálniční a železniční sítě, k investicím v oblasti ochrany životního prostředí včetně dobudování vodovodních a kanalizačních sítí a čistírenských zařízení povrchových i odpadních vod, k investicím, podporujícím rozvoj cestovního ruchu. ODS bude trvat na tom, aby volba energetických zdrojů zůstala ve výlučné pravomoci národních orgánů, včetně rozhodování o dalším využití jaderné energetiky.
reklama
