Volby do EP: Podle SOS se EU musí zasadit o řešení celosvětových problémů životního prostředí
Podrobné informace o volbách do Evropského parlamentu najdete zde
V EP by kandidáti SOS prosazovali posílení práva jednotlivých států na ochranu životního prostředí na svém území. Rozhodně odmítají výstavbu kanálu Dunaj - Odra - Labe, evropské peníze na podporu dopravní infrastruktury by podle nich měly jít hlavně na zkvalitnění železniční dopravy.
Odpovědi Strany pro otevřenou společnost na anketu EkoListu
Odpovědi nám zaslali Eva Tylová, vedoucí kandidátky, a Pavel Nováček, předseda strany a zároveň kandidát č. 3 na kandidátce SOS.
1. Který z problémů životního prostředí by se měl na úrovni Evropské unie přednostně řešit? Jaké kroky pro řešení tohoto problému chcete podniknout v Evropském parlamentu?
ET: Evropská unie by se měla zasadit o řešení celosvětových problémů. Jedná se zejména o řešení problému klimatických změn a s tím spojeného globálního oteplování. V Evropském parlamentu chci prosazovat, aby EU převzala vůdčí postavení, při prosazování opatření, která povedou ke snížení klimatických změn. I když se nepodaří dospět k mezinárodní dohodě, je třeba prosazovat tvrdá opatření alespoň v rámci Evropy.
PN: Jsou to predevším problémy přesahující hranice jednotlivých států, včetně tzv. globálních environmentálních problémů. Např. je to tedy podpora Kjótského protokolu, podpora při ochraně tropických deštných lesů, podpora Úmluvy OSN o boji proti desertifikaci atd. Protože je EU největším dárcem rozvojové pomoci, měla by být podstatná část prostředků směřována na podporu preventivních akcí v oblasti životního prostředí (a nejen ex post akcí, reagujících až na vzniklé problémy).
2. Má EU dál prosazovat Kjótský protokol jako základní strategii boje proti klimatickým změnám? Pokud ne, jaké nástroje ochrany klimatu má prosazovat?
ET: Kjótský protokol považuji za stěžejní nástroj ochrany klimatu. EU by nadále měla usilovat, aby k němu přistoupily další státy. Členské státy EU by ho měly samozřejmě plnit. Na cíle dané v Kjótském protokolu by měly navazovat další opatření s dlouhodobým horizontem. Např. by se měl zvyšovat podíl obnovitelných zdrojů na 25 procent celkové spotřeby v roce 2020. Snižovat by se celková spotřeba energie měla o 1-2 procenta ročně.
PN: Má jej určitě prosazovat a po roce 2010 usilovat o další snížení emisí. I kdyby protokol nevstoupil v platnost kvůli odmítavému stanovisku USA, Ruska a dalších, měla by EU přesto dodržovat své závazky. V dlouhodobějším horizontu to bude pro Evropu výhodné, začne dříve přecházet na úsporné technologie a obnovitelné zdroje.
3. Pro jaké konkrétní dopravní stavby na území ČR budete prosazovat financování z peněz EU (např. v rámci programu Transevropských dopravních sítí)? Bude mezi nimi kanál Dunaj - Odra - Labe?
ET: Kanál D-O-L rozhodně nepodporuji. Stejně tak splavnění dolního toku Labe. Podpora by měla být přidělena především na rozšíření a zkvalitnění železniční dopravy.
PN: Kanál D-O-L mezi nimi nebude ani náhodou. Obecně řečeno jsme pro podporu především železničních koridorů.
4. Jaký postoj má EU zaujmout v otázkách liberalizace světového obchodu. Mají být multilaterální obchodní smlouvy nadřazeny dohodám o životním prostředí? Nebo to má být naopak? Má se o těchto věcech jednat pouze na půdě Světové obchodní organizace (WTO), nebo i v Organizaci spojených národů (OSN)?
ET: Obchodní smlouvy by rozhodně neměly být nadřazeny dohodám o životním prostředí. Plnění environmentálních kritérií by mělo být naopak jednou ze závazných podmínek pro uzavírání a plnění obchodních dohod. To znamená, že by měl být uplatněn princip, že dohoda nesmí mít negativní vliv na životní prostředí. Dohoda by měla být posuzována na udržitelnost. Pokud by udržitelnost nebyla transparentně prokázána, neměla by být dohoda uzavřena. Podnět pro přehodnocení vlivu dohody by mohl být kýmkoli podán i během plnění dohody a musel by být přezkoumán. Jednání by měla probíhat i na půdě OSN. I když nelze očekávat jednoduchý průběh jednání, alespoň budou otázky posuzovány v širším kontextu.
PN: Zde těžko dokážu zaujmout jednoznačné stanovisko. Multilaterální obchodní smlouvy by určitě neměly být nadřazeny dohodám o životním prostředí. Nedokáži posoudit, jestli by bylo vhodné usilovat o nadřazení dohod o ŽP vůči obchodním smlouvám. Upřednostnil bych jednání i na půdě OSN, v současnosti je ale problém, že OSN je téměř nefunkční a mohla by blokovat i rozumné dohody učiněné v rámci WTO, jen pro úzké zájmy jednotlivých zemí nebo skupin zemí.
5. Snahy členských států EU o ochranu životního prostředí na svém území narážejí na pravidla EU o volném pohybu zboží a služeb (viz např. spor mezi Evropskou komisí a Německem o zálohování nevratných obalů nebo spor mezi Evropskou komisí a Rakouskem o zákaz jízdy kamionů na určitých trasách). Považujete současnou právní úpravu této problematiky za uspokojivou, nebo by měla být posílena práva členských států na ochranu jejich životního prostředí, nebo by naopak měla být posílena zásada volného pohybu zboží a služeb na úkor práva států chránit životní prostředí na svém území?
ET: Práva jednotlivých států na ochranu životního prostředí by měla být posílena.
Obecně by měla by být nastolena otázka přehodnocení prioritizace volného obchodu a mělo by být vyhodnoceno, zda jeho nadřazováním nedochází k větším škodám než užitku.
PN: Měla by být posílena práva jednotlivých členských států na ochranu jejich životního prostředí. Právě příklad Rakouska a spory o jízdy kamiónů na alpských trasách to zřetelně ukazují.
6. Jste nakloněni tomu, aby o sporných ekologických otázkách bylo možné hlasovat v referendu na celoevropské úrovni?
ET: Ano, určitě u problémů, které přesahují hranice jednotlivých států, dále u celospolečensky významných témat. Např. takové téma vidím v GMO.
PN: Ano, ale jen v zásadních otázkách. Fungovat by to mohlo podobně, jako ve Švýcarsku. Tam na vypsání národního referenda je třeba získat tuším 100 000 podpisů a tím se eliminuje nebezpečí, že se občané znechutí příliš častým vypisováním referenda.
Vybrané pasáže z programu Strany pro otevřenou společnost
... myslíme Sebevědomě - Otevřeně - Solidárně ...
Našim cílem je ...
Kvalita života - zdravé životní prostředí a sociálně citlivý ekonomický rozvoj
Prosperita - která spočívá nejen na kapitálu finančním, ale také na zachování kapitálu přírodního (lesy, voda, vzduch,...) a na rozvoji kapitálu lidského (svobodný, vzdělaný a tvořivý jedinec) a sociálního (vytváření důvěry mezi lidmi, fungující instituce a nekorupční prostředí)
To vyžaduje ...
Odpovědnost - za své chování vůči sobě, vůči dnešním i budoucím generacím
Solidaritu - mezilidskou, mezigenerační a mezidruhovou
Otevřenost - novým výzvám a názorům, přístupu k informacím
V Evropském parlamentu budeme prosazovat ...
... Evropu respektující vůli občanů, přesto akceschopnou
Demokracie
Demokratické principy rozhodování ve společnosti, účast veřejnosti na rozhodování, zavádění prvků přímé demokracie, kdy lidé rozhodnou v referendu o věcech, které se jich bezprostředně týkají.
Příklad: Místní referendum o úložišti jaderného odpadu, o spalovně odpadů Opatovice, o dálnice přes Český ráj, o dálnici přes Posázaví
(...)
... Evropu ekonomicky silnou, přesto ekologicky zdravou
(...)
Zdravé životní prostředí
Budeme prosazovat zdravé životní prostředí, které si přejeme zachovat nejen pro nás, ale i pro naše děti, vnuky a celé další generace obyvatel Evropy a světa. Prosadíme zavádění pouze ověřených chemických látek, potraviny bez geneticky modifikovaných organismů, zavádění čistých technologií, včetně ekologičtějších pohonů automobilů, recyklaci, organické zemědělství atd.
Příklad: Budeme prosazovat odpovědnost výrobce za výrobek po celou dobu jeho životnosti, tedy i za jeho likvidaci.
Obnova venkova a krajiny
Budeme podporovat obnovu a rozvoj venkova. Zemědělství nesmí plnit jen funkci produkční (výroba potravin), ale také krajinotvornou (péče o krajinu) a sociální (zaměstnanost a osídlení venkova, včetně podhorských a pohraničních oblastí). Podpoříme proto ekologické zemědělství, které tyto funkce ze své podstaty plní. Rozvoj potenciálu turisticky atraktivní země je také jednou z možností, jak snížit nezaměstnanost. Obnova venkova má řešení v rozvoji služeb, uchování historických a přírodních jedinečností České republiky a jejich následné prezentaci v ostatních státech EU.
Příklad: Budeme propagovat českou krajinu, její zvláštnosti a produkty ve všech zemích Evropy. Najdeme programy, které venkov uživí, např. pěstování biomasy pro výrobu tepla.
Ekologická hospodářská politika
Ekologická daňová reforma znamená vyšší zdanění neobnovitelných zdrojů a současně nižší zdanění pracovní síly, což povede k zavádění moderních úsporných technologií a k nižší nezaměstnanosti. Klíčovým odvětvím hospodářství je energetika. Budeme podporovat rozvoj obnovitelných zdrojů, které nezvyšují zátěž životního prostředí oxidem uhličitým (hlavním skleníkovým plynem, působícím klimatické změny), zejména energie vodní, sluneční, větrné a energie z biomasy. Budeme se snažit snižovat množství vznikajících odpadů a zvyšovat jejich využití.
Příklad: Budeme podporovat úspory energie prostřednictvím tzv. negawattů, kdy je dodavatelům energie možné platit za energii ušetřenou v důsledku jimi prováděných opatření.
Doprava
Budeme podporovat rozvoj železničních sítí v Evropě jako ekologicky příznivý způsob dopravy a převod dálkové kamionové dopravy na železnici. Budeme usilovat o výrazné snížení intenzity kamionové dopravy v ČR. Ve městech a příměstských oblastech budeme podporovat rozvoj hromadné veřejné dopravy, cyklistických stezek a komfortních podmínek pro chodce.
Příklad: Nepodpoříme ekologicky i ekonomicky chybnou stavbu vodního kanálu Dunaj-Odra-Labe. Budeme podporovat modernizaci železniční sítě i pro regionální dopravu s přispěním fondů EU.
reklama
