Volby do EP: SNK a ED chtějí evropskou kvalitu života
Podrobné informace o volbách do Evropského parlamentu najdete zde
Na otázky naší ankety odpověděli hned dva kandidáti - jako první Josef Holejšovský, ředitel Státní veterinární správy, který kandiduje na pátém místě kandidátky, a jako druhý politolog Lukáš Macek, poradce senátora Zieleniece, který kandiduje na místě šestém.
Oba kandidáti se liší zejména v pohledu na vztah států, regionů či obcí na straně jedné a "bruselského centra" na straně druhé (viz odpovědi na pátou otázku naší ankety). Podle kandidáta koalice Josefa Holejšovského by měla být podporována práva států i menších sídelních celků, měst a obcí, protože lidé mají mít právo na ochranu před silnými nadnárodními obchodními organizacemi. Naopak Lukáš Macek soudí, že ochrana "národních specifik" je cestou do pekla.
Zatímco v ostatních postojích se oba kandidáti víceméně shodují nebo si přinejmenším neodporují, v tomto bodě, pro další vývoj EU poměrně podstatném, tedy SNK-ED nabízí svým voličům protichůdné koncepty.
Odpovědi "Sdružení nezávislých a Evropských demokratů" na anketu EkoListu
1. Který z problémů životního prostředí by se měl na úrovni Evropské unie přednostně řešit? Jaké kroky pro řešení tohoto problému chcete podniknout v Evropském parlamentu?
Josef Holejšovský: Z vlastní dosavadní zkušenosti vím, že není problému, který by nebylo možné vyřešit způsobem přijatelným pro všechny strany, kterých se dotýká. A životní prostředí se dotýká opravdu všech, proto problémy s ním spojené se řeší tak těžko, proto je též nutné, aby si všichni uvědomili, že nelze rozhodovat tak, aby se vždy někdo necítil omezený více. Za prioritu považuji "zdravotní nezávadnost" vody, ovzduší a tím i zdravotní nezávadnost potravin. Proto bych všechny smysluplné návrhy směřující k ochraně ovzduší, vod pochopitelně i půdy svým hlasem podpořil.
Lukáš Macek: Energetika výhledově méně závislá na zdrojích primární energie mimo Evropu a na zbožných přáních, nerespektujících přírodní zákony.
Doprava založená více na zdrojích obnovitelných paliv, pokud si ovšem politici přiznají jejich ekonomickou nevýhodnost. Zde musí být ekonomické i ekologické hledisko ve vzájemné harmonii nejen uvnitř Evropy, ale i s přihlédnutím k okolnímu světu.
Společná legislativa (s daňovými důsledky) pro dopady lidské činnosti na životní prostředí.
2. Má EU dál prosazovat Kjótský protokol jako základní strategii boje proti klimatickým změnám? Pokud ne, jaké nástroje ochrany klimatu má prosazovat?
Josef Holejšovský: Kjótský protokol chápu jako významný dokument, který, přesto, že je tomu již několik let, co byl formulován, má stále co říci. Spíš ale v tom smyslu, že se zasazuje o ochranu prostředí a zejména ovzduší, než že by měl takový vliv na ochranu klimatu, jak se mnozí domnívají. Při pohledu na historii Země je jasné, že k významným změnám klimatu dochází bez ohledu na činnost člověka. Avšak, člověk může některé změny urychlovat, či zpomalovat. V tomto smyslu je na místě prosazovat co nejmenší zatěžování životního prostředí lidskými činnostmi. Proto si myslím, že by bylo vhodné protokol z Kjóta brát jako základ pro další kroky k chápání a posléze i lepšímu ovlivňování prostředí.
Lukáš Macek: Ano, i když jde jen o předběžnou opatrnost. Opět záleží na chování okolí - trvale udržitelný rozvoj není synonymum pro zaostávání.
3. Pro jaké konkrétní dopravní stavby na území ČR budete prosazovat financování z peněz EU (např. v rámci programu Transevropských dopravních sítí)? Bude mezi nimi kanál Dunaj - Odra - Labe?
Josef Holejšovský: Domnívám se, že je předčasné, abych hovořil bez detailního seznámení se s problematikou o konkrétních dopravních stavbách. Abych se odpovědným způsobem rozhodl, jsem zvyklý si celou šíři problému prostudovat. Potom je také samozřejmě potřeba si uvědomit, že ti, kdo mě do jakékoli funkce či postavení zvolili, učinili tak z toho důvodu, abych prosazoval jejich názor. Zde tedy pak, jsem přesvědčen, je na místě konzultovat se svými voliči. A těmito voliči jsou, ve vámi zmiňovaném případě, občané z celé naší země. Tudíž mé rozhodování bude brát při posuzování konkrétních případů ohled na prospěch všech. Určitě už nyní lze říci, že dopravní sítě jsou neoddiskutovatelnou nutností, a zároveň neoddiskutovalné je, že by měly co nejméně zatěžovat přírodu a co nejméně obtěžovat lidi. A jejich provoz a údržba též. Z tohoto důvodu se stavím, především s ohledem na dvě staleté vody v posledních letech, řekněme zdrženlivě, k vodním dopravním cestám. Vodní toky by se měly spíše revitalizovat než umrtvovat. A pozornost by měla být věnována také jejich retenční schopnosti a retenční schopnosti krajiny. Z hlediska dopravních cest by měla být pozornost věnována především efektivnímu rozvoji železničních cest a jejich většímu využití.
Lukáš Macek: Železniční koridory.
Dobudování sítě dálnic.
Průplav O-D-L ne.
4. Jaký postoj má EU zaujmout v otázkách liberalizace světového obchodu. Mají být multilaterální obchodní smlouvy nadřazeny dohodám o životním prostředí? Nebo to má být naopak? Má se o těchto věcech jednat pouze na půdě Světové obchodní organizace (WTO), nebo i v Organizaci spojených národů (OSN)?
Josef Holejšovský: Liberalizace za každou cenu není dobrá. Přesvědčil jsem se o tom, jak zásady volného obchodu mohou být kontraproduktivní v EU prosazovaným zásadám welfare chovu hospodářských zvířat. Na jedné straně se snažíme v rámci unie dosáhnout pokroku v ohleduplném chování zvířat a ke zvířatům a na druhé straně, že by se měl umožňovat podle zásad volného obchodu, který prosazuje WTO, dovoz ze zemí, kde jsou zvířata chovaná v pro nás nepřijatelných podmínkách? Věřím, že EU se bude snažit ze svých zásad neslevovat. Určitě budu tyto snahy podporovat. Nelze ve všech případech upřednostňovat jen trh a obchod. Člověk přece není jen obchodník a spotřebitel. Člověk je myslící bytost, která má duchovní rozměr a měl by být schopný a ochotný se i uskromnit, aby neobtěžoval svou nadměrnou aktivitou nejen okolí, ale vlastně v konečném důsledku i sám sebe.
Lukáš Macek: Má to být naopak, ale vzájemná sladěnost je nutná.
WTO je rozhodující, OSN je neschopná akce.
5. Snahy členských států EU o ochranu životního prostředí na svém území narážejí na pravidla EU o volném pohybu zboží a služeb (viz např. spor mezi Evropskou komisí a Německem o zálohování nevratných obalů nebo spor mezi Evropskou komisí a Rakouskem o zákaz jízdy kamionů na určitých trasách). Považujete současnou právní úpravu této problematiky za uspokojivou, nebo by měla být posílena práva členských států na ochranu jejich životního prostředí, nebo by naopak měla být posílena zásada volného pohybu zboží a služeb na úkor práva států chránit životní prostředí na svém území?
Josef Holejšovský: Toto je logický vývoj. Na všeobjímajích prohlášeních o volném obchodu či o ochraně životního prostředí se všichni dokážou dohodnout, ale s naplňováním to je už složitější. V případě, že se jednotlivé členské země brání například průjezdu kamionů po určitých trasách či nadměrnému zatěžování vlastního prostředí nevratnými obaly, lze říci, že by na takovéto jednání měly mít právo. Domnívám se, že by měla být podporována, popřípadě posilována práva zemí, popřípadě i menších sídelních celků a třeba i měst a obcí. Protože lidé mají mít právo na ochranu před silnými nadnárodními obchodními organizacemi. Ty jsou sice hlavním motorem ekonomiky, je však třeba si uvědomit, jak jsou ekonomické systémy snadno zranitelné. Stačí, pohlédneme-li na různé historické krachy na burzách, či na vliv katastrof anebo nejnověji teroristických útoků. Systémy jsou lépe udržovatelné a kontrolovatelné, mají-li na ně přímý vliv ti, kterých se přímo dotýkají.
Lukáš Macek: Evropa by měla mít výhledově jednotnou základní legislativu, včetně ekologické. Ochrana "národních specifik" je cestou do pekla. V jednotné legislativě odpadá problém otázky, volný pohyb zboží musí být v souladu s obecně přijatými ekologickými standardy.
6. Jste nakloněni tomu, aby o sporných ekologických otázkách bylo možné hlasovat v referendu na celoevropské úrovni?
Josef Holejšovský: Nedělám si iluze o tom, že by referendum něco moc dobře vyřešilo. Referendum chápu jako získání argumentu pro přijetí nějakého rozhodnutí. Proto se také věnuje odpovídající péče volbě otázky a "masírování" veřejnosti před jeho vypsáním.
Proto nejsem přesvědčen, že by celoevropské referendum například o přijetí nějakých limitů pro emise či pro kamionovou dopravu něco vyřešilo. Za účinnou brzdu neúměrnému a zbytečnému zatěžování životního prostředí považuji spíše posilování pravomocí menších sídelních celků a pak sice zdlouhavou věc, ale o to ve svém důsledku účinnější, a to výchovu. Výchova k šetrnějšímu a ohleduplnějšímu přístupu k přírodě i prostředí měst přináší již ve vyspělých evropských zemích kýžený efekt. Takovýto způsob uvažování bych podporoval zejména.
Lukáš Macek: Rozhodně ne, demagogie a populismus jsou velmi nebezpečné zejména při referendech.
Vybrané pasáže z programu "Sdružení nezávislých a Evroských demokratů"
(..)
3. Evropské peníze na rozvoj ČR
- smyslem evropské integrace není samoúčelné přerozdělování, ale rovnoměrný rozvoj všech a podpora chudších a problémových regionů s cílem zmírnit sociální problémy; díky našim dobrým kontaktům, znalosti prostředí a respektovanému postavení budeme našim krajům a obcím moci poradit jak s přípravou projektů, tak s jejich prosazením.
(..)
5. Kvalita života v EU
- není důvod, abychom nežili ve stejně příjemném a zdravém prostředí jako v Rakousku nebo ve Skandinávii; chceme pomoci do ČR vnášet evropskou kvalitu života, tj. především zkvalitnění školství, zdravotní či sociální péče, vyšší ochranu zdravého prostředí pro náš život, ochranu krajiny i našeho zdraví, odstranění diskriminace menšin a obnovu víry ve smysl veřejné angažovanosti ve prospěch své obce, kraje či země.
reklama
