Volby do EP: Unie liberálních demokratů chce přispět k ekologizaci dopravy v celoevropském měřítku
Podrobné informace o volbách do Evropského parlamentu najdete zde
Unie liberálních demokratů se ve svém volebním programu do Evropského parlamentu věnuje životnímu prostředí poměrně obsáhle. Kromě toho se myšlenkově hlásí k Evropským liberálním demokratům a reformistům, kteří mají otázku životního prostředí také zpracovanou (uvádíme pod výňatkem volebního programu).
Anketní otázky za Unii liberálních demokratů zodpověděli Josef Břečka a Jaromír Mário Císař z ODA.
Odpovědi koalice "Unie liberálních demokratů" na anketu EkoListu
1. Který z problémů životního prostředí by se měl na úrovni Evropské unie přednostně řešit? Jaké kroky pro řešení tohoto problému chcete podniknout v Evropském parlamentu?
Sjednocování norem v oblasti životního prostředí na celém území EU.
2. Má EU dál prosazovat Kjótský protokol jako základní strategii boje proti klimatickým změnám? Pokud ne, jaké nástroje ochrany klimatu má prosazovat?
Ano.
3. Pro jaké konkrétní dopravní stavby na území ČR budete prosazovat financování z peněz EU (např. v rámci programu Transevropských dopravních sítí)? Bude mezi nimi kanál Dunaj - Odra - Labe?
V oblasti čerpání finančních prostředků z fondů EU budeme prosazovat opravy a rekonstrukce stávající silniční sítě, rozvoj veřejné dopravy ve městech a regionech včetně individuální nemotorizované (jako např. cyklostezky, pěší zóny, stezky), regionální železniční dopravní stavby s propojením na tranzitní železniční koridory. Konkrétně chceme podpořit dostavbu vnějšího silničního okruhu Prahy, dostavbu hradecké dálnice a dálniční spojení sever-jih.
Stavby či jakékoliv zásahy do krajiny, které mají prokazatelně negativní vliv na životní prostředí, nepodporujeme.
4. Jaký postoj má EU zaujmout v otázkách liberalizace světového obchodu. Mají být multilaterální obchodní smlouvy nadřazeny dohodám o životním prostředí? Nebo to má být naopak? Má se o těchto věcech jednat pouze na půdě Světové obchodní organizace (WTO), nebo i v Organizaci spojených národů (OSN)?
Jsme pro liberalizaci za předpokladu, že je spojena s odpovědností.
Nevidíme v tom žádný zásadní problém, neboť obecně řečeno, jakékoliv smlouvy podléhají platným zákonům, mezinárodně ratifikovaným dohodám či protokolům. Domníváme se, že jednání o životním prostředí má probíhat ve všech kompetentních mezinárodních grémiích.
5. Snahy členských států EU o ochranu životního prostředí na svém území narážejí na pravidla EU o volném pohybu zboží a služeb (viz např. spor mezi Evropskou komisí a Německem o zálohování nevratných obalů nebo spor mezi Evropskou komisí a Rakouskem o zákaz jízdy kamionů na určitých trasách). Považujete současnou právní úpravu této problematiky za uspokojivou, nebo by měla být posílena práva členských států na ochranu jejich životního prostředí, nebo by naopak měla být posílena zásada volného pohybu zboží a služeb na úkor práva států chránit životní prostředí na svém území?
Současnou právní úpravu této problematiky považujeme za odpovídající probíhajícímu procesu integrace EU, nicméně položenými otázkami by se měly neustále zabývat pověřené orgány EU. Pokud každá část našeho společenství příjme odpovídající díl odpovědnosti za životní prostředí, volný pohyb zboží a služeb v rámci EU nemusí být z tohoto hlediska nijak omezen.
6. Jste nakloněni tomu, aby o sporných ekologických otázkách bylo možné hlasovat v referendu na celoevropské úrovni?
Nejsme.
Vybrané pasáže z programu koalice "Unie liberálních demokratů"
Kapitola volebního programu ULD: Ochrana životního prostředí
Základní teze:
Ochraně životního prostředí je v zemích EU věnována dlouhodobě značná pozornost a to se v mnoha oblastech promítlo do zlepšení kvality životního prostředí a nebo zpomalení negativních trendů. ČR republika v průběhu posledních 13 let díky rozpadu energeticky náročného a technologicky zastaralého průmyslu a systematické politice dosáhla v některých aspektech ochrany životního prostředí také výrazných úspěchů - zejména v produkci emisí a znečištění ovzduší a vody. Protože však startovní podmínky zemí EU byly vprůměru výrazně lepší než naše, vyznívá v některých ohledech kvalita složek životního prostředí stále pro nás značně nepříznivě, zejméně vztáhne-li se míra poškozování životního prostředí k jednotce produkce hrubého národního produktu. To je umocněno i skutečností, že koncem 90. let se u nás některé pozitivní trendy zpomalily či dokonce převrátily v negativní. To dokládá potřebu vysoké míry participace ČR na vytváření efektivnější společné evropské politiky ochrany životního prostředí, která se opírá o čtyři základní a propojené pilíře: účinnou legislativu, adresné stimulační ekonomické nástroje, zainteresováním široké veřejnosti a integrováním moderních ekologických a dalších vědeckých poznatků. V ochraně životního prostředí podporujeme využívání přistupů založených na pěti základních principech: prevence, vysoké úrovně chrany životního prostředí, předběžné opatrnosti, nápravy škody u jejího zdroje a znečišťovatel platí. ČR by měla v tomto ohledu vyvíjet úsilí ve třech základních rovinách: aktivním naplňováním dohod a předpisů EU v naší zemi (1), prosazováním pozitivně otevřené environmentální politiky v celoevropském regionu (2) i v prostoru mimo něj - globálním měřítku (3).
Uděláme si pořádek doma
Priority, které musíme naplnit v kontextu celoevrovských závazků:
V oblasti čištění odpadních vod v obcích nad 2000 ekv. obyvatel musíme vybudovat do roku 2010 čistírny odpadních vod a modernizovat stávající čističky i větších měst o další stupně (fosfor, dusík) s odhadovanými náklady 80 mld. Kč. Protože je to prakticky mimo naše možnosti, budeme prosazovat co nejefektivnější soustředění našich prostředků ke kofinancování s fondy EU. K tomu chceme vytvořit společnou platformu přistupujících zemí, neboť ve většině jsou podobné problémy.
Do 6 let po vstupu musíme zajistit efektivních péči o chráněná území přírody a krajiny NATURA 2000 jako našeho vkladu do evropského přírodního dědictví. Budeme usilovat, aby předpokládaných 15 % plochy státu vyhrazených jako součást celoevrioské soustavy chráněných území měla nejen význam pro ochranu přírody a ekologické stability, ale pro podporu dlouhodobé prosperity hospodářsky marginálních regionů i zde působících lesníků a zemědělců. K dosažení těchto cílů prosadíme promyšlené financování péče o přírodní a krajinné prostředí z domácích i evropských programů.
Recyklaci a znovuvyužití odpadů z obalů musíme výrazně (více jak 2x) zvýšit již k 31.12.2005 (u recyklace z 20 % na 45 % a u znovuvyužití odpadů z 22 % na 52 %). Po tomto období budeme podporovat další navýšení těchto podílů s tím, že primárně budeme usilovat o snížení celkového objemu odpadů z obalů vhodnými ekonomickými i regulačními intrumenty.
Obnovitelné zdroje energií jsou v naší zemi velmi málo zastoupené (cca 2,4 %) a splnění požadavků EU do roku 2010 ve výši 10 % pro nás nebude snadné. Částečně to pomůže řešit nová legislativa, ale naplňování a ve výhledu i další žádoucí navyšování podílu obnovitelných zdrojů musí být prováděno souladu s přepracovanou energetickou koncepcí ČR. Ta by měla odrážet skutečnost, že naše hospodářství při produkci HDP je o cca 70 % náročnější na spotřebu energie než je průměr dosavadních zemí EU a že celé směřování bude prováděno v celoevropsky se liberalizujícím trhu s elektřinou. Zlepšení trendů v této oblasti má i zásadní význam pro konkurenceschopsnot naší ekonomiky, zejména v případě internalizace negativních externalit do ceny energií i produktů.
Co v nové Evropě?
Budeme prosazovat, aby aspekty ochrany životního prostředí byly ze zásady vždy promítány
do jednotlivých politik evropského společenství a ne pouze jako izolovaný projekt.
Ekonomické instrumenty považujeme za nenahraditelnou součást ochrany životního prostředí. Proto budeme prosazovat ekologickou daňovou reformu v celoevropských rámcích, jejímž cílem bude snižení daní z příjmů a sociálního pojištění a redefinování daní z neobnovitelných zdrojů, elektrické energie, odpadů a dalšího využívání životního prostředí.Zdaněním neobnovitelných zdrojů považujeme za účinnou nepřímou a tržně konformní podporu využívání obnovitelných zdrojů energie. Cílem tedy nesmí být navýšení daňové kvóty, ale nastavení daňového prostředí stimulujícího pozitivní trendy v podnikání minimalizující dopady na životní prostředí. Budeme rovněž prosazovat lustraci dotačních programů EU včetně agrární politiky z hlediska jejich dopadů na kvalitu prostředí. Cílem by měla být vyšší adresnost a ekologizace všech programů.
EU má svůj Plán udržitelného rozvoje, který však poskytuje pouze některé základní rámce při hledání vývoje založeného na vyváženosti ekonomického, ekologického a sociálního fenoménu.Budeme proto usilovat o jeho aktualizaci a konkretizací i naplňování.
Budeme usilovat o smysluplnou ekologizaci dopravy a její uvádění do života (viz níže).
Evropu v jednotlivých regionech se stále se zvyšující se se frekvencí postihují klimatické extrémy s mohutnými povodněmi doprovázené zmařenými lidskými životy a velkými škodami na soukromém a veřejném majetku. Budeme iniciovat vznik společné strategie omezování povodňových škod a rizik. Ten bude obsahovat kroky k pozitivnímu ovlivňování regionálního i globálního klimatu omezováním produkce skleníkového znečištění atmosféry a obnovou vegetačních struktur (přírodě blízkýc lesů a mokřadních ekosystémů), zvýšení retenčních schopností povodí a rehabilitace funkce niv řek a formulace společných zásad rozvoje urbanizace.
Zavádění chemických látek a geneticky modifikovaných organismů a produktů nechceme zakazovat, ale vzhledem k existujícím obrovským rizikům budeme prosazovat jednotná pravidla udílení povolení, která omezí rizika a umožní dlouhodobý monitoring dopadů těchto látek na životní prostředí a lidské zdraví a otevřenou informovanost veřejnosti.
Co za hranicemi našeho kontinentu?
Chceme, aby Evropa jako kolébka moderní civilizace se stala vedoucí silou v oblasti ochrany životního prostředí, šla ostatním zemím příkladem v řešení klíčových problémů a efektivně podporovala jejich řešení v celosvětovém měřítku.
Budeme usilovat, aby naplňování Kjótského protokolu nebylo cílem, ale důležitým mezníkem k dalšímu nezbytnému snižování produkce skleníkových plynů (koneckonců ČR díky svému historickému specifiku závazky splní přes negativní vývojové trendy i neoptimistické indikativní ukazatele) narušujících klima, obyvatelnost, ekologickou stabilitu a ekonomickou perspektivu většiny států a obyvatel Země.
Budeme prosazovat, aby se EU zasadila o vytváření globalní sítě chráněných území reprezentující v dostatečném rozsahu všechny základní biomy jednotlivých kontinentů, která bude zásadním způsobem přispívat k ochraně světové diverzity a planetární ekologické stability podmíněné přírodními procesy a jejíž vytváření bude vycházet z podobných principů jako evropská NATURA 2000.
V EU budeme prosazovat podstaně větší adresnost finanční pomoci zemích třetího světa, která bude podmíněná důrazem na podporu udržitelného rozvoje (stimulace rozvoje přírodě blízkých forem lesnictví, zemědělství, využívání obnovitelných zdrojů energií apod.), ochrany přírodního prostředí (viz výše) a rozšiřováním vzdělanosti.
Co je náš národní zájem?
Českým národním zájmem je bezesporu co nejúčinnější celoevropská politika ochrany životního prostředí, které z podstaty věci prakticky nezná administrativní a jiné hranice. Jeden specifický národní zájem ČR republika však má bezesporu. Díky geografické poloze jsme a budeme přirozeným tranzitním dopravním uzlem a jsme přesvědčeni, že není naším zájmem, aby naše dálniční a rychlostní komunikace byly homogenně zacpány dálkovými kamiónovými soupravami se všemi negativními dopady. Protože i potřebné dobudování naší základní dálniční sítě problémy nebude řešit, je proto opravdu v našem národním zájmu přispět k ekologizaci dopravy v celoevropském měřítku, která by měla vycházet z omezení fetižizace objemu přepraveného nákladu i z co nejvhodnějších forem dálkové přepravy včetně internalizace veškerých nákladů. V rámci toho budeme prosazovat, aby kamiónové soupravy projíždějící více zeměmi EU na vzdálenost 1000 km a více měly povinnost a nebo alespoň velmi vhodné ekonomické podmínky pro kombinaci přepravy s železnicí. Budeme usilovat o promyšlené zavedení elektronického mýtného pro kamiony na dálnících a rychlostních komunikacích a otevřeme diskusi o limitech počtu kamiónů pro definované země a komunikace.
Evropští liberální demokraté a reformisté - Vize pro Evropu
14.11.2003, Amsterdam
Ochrana životního prostředí pro budoucí generace
Pro dosažení trvale udržitelného rozvoje musí mít EU větší ambice a měla by zaujmout vedoucí roli v podpoře tohoto úkolu na globální úrovni. EU by měla rozhodně řešit záležitosti životního prostředí zaváděním Společné politiky životního prostředí (SEP). ELDR věří, že pokud bude životní prostředí společnou věcí, bude Evropa lépe vybavena k tomu, aby napravila škody napáchané na něm za posledních 50 let.
Jako skupina mocných a bohatých států má EU obrovský potenciál ovlivňovat globální politiku životního prostředí, jak již ukázala tím, že dosáhla zahrnutí otázek životního prostředí do posledního kola jednání Světové obchodní organizace. Cíle v oblasti životního prostředí by měly být integrovány také do politiky poskytování půjček a investic Mezinárodního měnového fondu, Světové banky a regionálních rozvojových bank.
ELDR podporuje princip závazku k životnímu prostředí jako nástroj, který motivuje firmy k tomu, aby se ve vztahu k němu chovaly zodpovědně. ELDR však zároveň zastává názor, že tento princip nesmí paralyzovat inovace a nové aktivity v EU. Právní rámec proto musí být realistický a nesmí poškozovat konkurenceschopnost evropských společností.
Cílem ELDR je situace, kdy přísné cíle v oblasti životního prostředí a ochrany zákazníka budou stanoveny na úrovni EU, zatímco technické detaily jejich provádění budou ponechány příslušným národním legislativním orgánům. Je třeba věnovat větší pozornost vlastnímu provádění stávajících směrnic na národní úrovní a dále směrem dolů na úrovni jednotlivých společností. ELDR je toho názoru, že politiky EU by měly podporovat kulturu firemní a individuální odpovědnosti, která sahá výrazně dále než k pouhému plnění zákonů o životním prostředí.
Princip trvale udržitelného rozvoje a ochrany životního prostředí by měl být začleněn do navrhované ústavy EU. Politiky EU jsou svým potenciálem dalekosáhlé, a měly by proto být zkoumány s ohledem na dopad na životní prostředí, přičemž by výsledky takových auditů měly být předkládány Evropskému parlamentu. Významným prvkem politiky životního prostředí EU je zajistit, aby současné standardy životního prostředí byly uplatňovány všemi členskými státy.
ELDR se přiklání k tomu, aby byl trvale udržitelný ekonomický růst postaven do centra; v tomto kontextu shledáváme, že stávající směrnice na ochranu biologické rozmanitosti a přirozeného životního prostředí je nutné přehodnotit, neboť neplní svůj účel.
ELDR bude vést kampaň za posílení iniciativ EU v oblasti klimatických změn, a to jak uvnitř EU, tak na mezinárodní úrovni. ELDR se zavazuje dostát závazkům EU v kontextu Kjótského protokolu. Z tohoto důvodu pevně podporujeme zavedení povinného systému obchodu s emisemi pro průmysl EU. ELDR je dále pro uhlíkovou daň odváděnou na národní úrovni zavedenou v celé EU, pokud to nepříznivě neovlivní celkové daňové zatížení občanů EU a evropský, eventuálně mezinárodní, systém daní odváděných na národní úrovni z leteckých paliv. ELDR zastává názor, že o celoevropských daních souvisejících s životním prostředím a energií, které jsou odváděny na národní úrovni, by se mělo rozhodovat kvalifikovanou většinou. Jsme dále toho názoru, že neochota ostatních obchodních bloků nebo národů realizovat smysluplné projekty v souvislosti se světovým summitem o trvale udržitelném rozvoji v Johannesburgu by neměla bránit EU v pokroku směrem k programu trvale udržitelného rozvoje.
ELDR považuje za zásadní zohlednit životní prostředí v pravidlech obchodu a věří, že nová multilaterální obchodní jednání by měla zahrnovat významná nová ustanovení zaměřená na ochranu trvalé udržitelnosti životního prostředí, aniž by bylo nutné uchýlit se k protekcionismu.
ELDR si přeje, aby trhy podporovaly zásady dobrého zacházení s životním prostředím. Trhy mohou být využity k omezení činností, které poškozují životní prostředí, např. používání neobnovitelných zdrojů energií. Pokud má Evropa úspěšně snižovat emise CO2, je třeba poskytnout výrobcům i spotřebitelům jasné ekonomické podněty. ELDR bude pracovat na tom, aby byly v rámci EU dohodnuty daňové podněty pro používání materiálů, které zachovávají energii. ELDR bude také usilovat o rozšíření principu odpovědnosti výrobce za návrh, opakované použití, obnovení a recyklaci výrobků.
Zároveň však bude ELDR zavádět nové zákony EU pouze tam, kde je to jasně odůvodnitelné. Neboť na průmysl dopadá břemeno mnoha politik životního prostředí, takže budeme bojovat za to, aby audity z hlediska životního prostředí byly prováděny spolu se studiemi o vztazích mezi náklady a zisky, aby byly zjištěny priority a vyloučena opatření bez účelu. Vítáme rozhodnutí Komise vypracovat novou směrnici o poskytování služeb v oblasti energií, která zajistí, že liberalizace trhu s energií v EU (který podporujeme) bude v rovnováze s úkoly v oblasti životního prostředí, a bude vyvíjet tlak na její účinné a náležité provádění.
ELDR bude pokračovat v boji za lepší zacházení se zvířaty, přičemž bude trvat na zpřísnění předpisů pro přepravu zvířat, na jejich důsledném uplatňování a na omezení testů na zvířatech. Rovněž bude prosazovat alternativní metody. Bude požadovat přísné dodržování opatření pro přepravu zvířat a zasadí se v boji proti krutostem spojeným s obchodováním s kožešinami psů a koček.
Trvale udržitelná budoucnost evropského rybolovu a rybářů v EU
Společná rybolovná politika (SPR) je zcela závislá na trvale udržitelném využívání zásob ryb. Bez ryb nebudou rybáři. ELDR bude proto nadále klást důraz na to, aby prosperující zásoby ryb byly přímým měřítkem úspěchu společné rybolovné politiky.
Rybolov má mimořádný význam pro ekonomiku některých nestabilních okrajových oblastí. ELDR je toho názoru, že dostatečné zdroje musí být orientovány také na restrukturalizaci komunit závislých na rybolovu a musí být zlepšena jejich konkurenceschopnost a vytvořeny nové cesty k zavedení daně z přidané hodnoty v rybářském sektoru.
Velikost rybářského úsilí musí být omezena na úroveň slučitelnou s udržením zásob. ELDR nepodporuje zvyšování lovných kapacit. Skutečnost, že rybáři donucení kvótami často zahazují zpět do moře mrtvé ryby, jež jsou vhodné pro lidskou spotřebu, je veřejností považována za jednu z hlavních vad SPR. K zamezení plýtvání je třeba, aby Unie zvýšila flexibilitu kvót v rámci stávajících výměrů a aby investovala do programů pro zlepšení možnosti výběru zařízení, která by měla mít za cíl omezení náhodných odchytů delfínů a mořských ptáků.
ELDR je toho názoru, že má-li být zvýšena legitimita SPR, je třeba výrazně posílit účast všech podílníků na rozhodování.
Vyčerpání zásob ryb je vážný problém. ELDR bude proto nadále bojovat za to, aby EU celosvětově podporovala trvale udržitelný lov ryb. Dále je ELDR toho názoru, že by EU neměla používat peníze daňových poplatníků na vývoz nadbytečných kapacit. Je třeba, aby EU pomohla rybářskému sektoru a ostatním zúčastněným při přejímání plné odpovědnosti za svou činnost.
Rybolov je ve většině rozvojových zemí hlavním zdrojem živočišných bílkovin. EU spolu s dalšími zeměmi s významným podílem rybolovu se snaží řešit svůj problém nadbytečných kapacit tím, že skupuje práva na lov ryb ve vodách rozvojových zemí. ELDR věří, že to by se nikdy nemělo dít ke škodě místního sektoru rybářství nebo mořského prostředí jejich vod. A konečně je ELDR také přesvědčena, že dohody o lovu ryb by měly skutečně přispívat k lokálnímu rozvoji a obsahovat výrazné prvky zaměřené na ochranu životního prostředí.
reklama
