Volby do Evropského parlamentu vyhrála ODS, zelení propadli

Ve volbách do Evropského parlamentu zvítězila ODS se ziskem necelých 31,5 % hlasů. Následovala ji ČSSD, jíž volilo o 9 % lidí méně. Své zástupce v parlamentu budou mít i komunisté (cca 14 % voličů) a lidovci (přes 7,5 % voličů). Další politici, kteří dosud ČR v europarlamentu reprezentovali (jde o kandidáty SNK-ED a dál Janu Bobošíkovou s Vladimírem Železným), neuspěli, i když Suverenita Jany Bobošíkové dosáhla přibližně 4,25 % hlasů, tedy nejvíc ze všech „neúspěšných“ stran. Propadli i Bursíkovi zelení, ještě hůř než oni pak dopadla Demokratická Strana Zelených, mizivého výsledku dosáhlo politické hnutí Zelení. Celkem přišla v ČR o budoucí podobě Evropského parlamentu rozhodovat necelá třetina oprávněných voličů.

Sídlo Evropského parlamentu v Bruselu. Licence: Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported
Foto: Jan Stejskal/Ekolist.cz

Český statistický úřad oznámil konečné výsledky dnes ráno před čtvrtou hodinou. Z celkového počtu 736 europoslanců jich na ČR připadá 22. Devět z nich bude zastupovat ODS, sedm sociální demokraty, komunisté budou mít poslance čtyři a lidovci dva. Občanští demokraté tak zopakovali svůj úspěch z roku 2004 a obhájili stejný počet křesel. Podobně dopadli i lidovci, za něž v Evropském parlamentu zůstávají i stejní politici (Zuzana Roithová a Jan Březina). Kromě politických uskupení, která se do EP dostat nedokázala, ztratili křesla i komunisté. Oproti minulým volbám v roce 2004 tak v EP z českých stran posílili pouze sociální demokraté (ze dvou na sedm europoslanců).

Ve volbách zcela propadla Strana zelených, která získala jen 2 % hlasů, tedy méně než v minulých volbách do EP v roce 2004. Dokonce i když se sečtou letošní volební výsledky všech zelených stran (tedy Strany zelených, Demokratické Strany Zelených i politického hnutí Zelení), výsledek dá dohromady méně procent, než když Stranu zelených ve volbách do EP v roce 2004 vedl Jakub Patočka. Podle deníku Aktuálně.cz předseda Strany zelených Martin Bursík v reakci na výsledky voleb uvedl, že odstoupí, pokud vedení strany řekne, že by to měl udělat. „Přijímám odpovědnost za výsledek v evropských volbách. Jestliže vedení strany usoudí, že prospěje pro parlamentní volby změna, ve vteřině tohoto rozhodnutí odstoupím z funkce předsedy a uvolním místo jinému. Zároveň jsem připraven nabídnout své služby straně formou kandidatury v některém ze čtrnácti volebních obvodů. Ale to vše se teprve rozhodne při debatě ve vedení strany,“ cituje Aktuálně.cz Martina Bursíka.

Podle předběžných výsledků z celé Evropy, které shromáždil Evropský parlament, by naopak Zelení v EP měli být jedinou ze stávajících frakcí, která v současných volbách posílila. Velký úspěch zaznamenali zelení především ve Francii. Souhrnně v Evropě ztrácely především vládní strany, na jejichž úkor získávala hlasy především všelijaká uskupení nacionalistická a nesnášenlivá vůči cizincům.

Ze všech českých stran, které se do europarlamentu dostaly, měla v oblasti životního prostředí nejpropracovanější program KDU-ČSL. Naopak programy ČSSD a částečně i KSČM se vyjadřovaly spíš obecněji a tuto oblast odbyli několika větičkami. Sociální demokraté například chtěli, „aby životní prostředí zůstalo zachováno dalším generacím“, podobně komunisté říkali „Ne!“ lhostejnosti k životnímu prostředí.

Pokud vynecháme obecné řeči, pak se jako nejpalčivější konkrétní problém, který bylo v oblasti životního prostředí nutné podle kandidujícíh stran řešit, jeví podpora jaderné energetice. V programu pro evropské volby se k ní hlásila ČSSD, KDU-ČSL, KSČM i ODS. Kandidáti o podpoře jádra přitom často psali ve spojitosti s energetickou bezpečností. Energetice se pak ve svých programech nejpodrobněji věnovala ODS a KDU-ČSL. ODS téměř výhradně jako geopolitickému tématu, proto kvůli energetické soběstačnosti prosazovala vedle jádra taky prolomení limitů těžby uhlí „v místech, kde to je vzhledem k řídkému nebo žádnému osídlení možné“. KDU se energetice věnovala víc v souvislosti s ochranou životního prostředí a chtěla Evropu podněcovat k rozvoji zelených technologií založených na důkladném zkoumání. Zároveň se KDU hlásila k evropskému cíli do roku 2020 dosáhnout 20% podílu obnovitelných zdrojů energie v energetickém mixu a taky chtěla podporovat „zateplování (tepelnou izolací) budov pomocí zvýhodněných úvěrů nebo účelových státních a evropských dotací“. Vedle toho se KDU podrobně věnovala ochraně zdraví a spotřebitelů, kde hodlala především uchránit ČR i EU před zdravotně závadnými potravinami a dalšími výrobky hlavně z Asie a zlepšit dostupnost informací o složení na obalech a etiketách potravin. KDU-ČSL se navíc chtěla zasadit i o důstojné zacházení se zvířaty.

Kromě jádra se obě pravicové strany ve svých programech zabývaly i evropskou zemědělskou politikou. Především ODS slibovala její reformu, a to především ve smyslu zrovnoprávnění českých zemědělců a ve směru její celkové liberalizace.

Zástupci ČSSD, KSČM a KDU-ČSL před volbami odpověděli na několik otázek týkajících se životního prostředí v anketě Ekolistu. Odkazy na jejich odpovědi najdete níže.

Další informace:

Volby do EP: ČSSD prosazuje jádro – 10. května 2009

Volby do EP: KSČM chce ekologickou, ale realistickou energetiku – 12. května 2009

Volby do EP: Podle KDU-ČSL závisí budoucnost lidstva na obnovitelných zdrojích – 19. května 2009

ODS na otázky Ekolistu neodpověděla. Její předvolební program byl v době zveřejnění tohoto článku ke stažení zde.

---

reklama

---