Vrabci v průmyslových oblastech strádají, protože je rodiče neslyší

Hlučnost dopravy a průmyslových zařízení se negativně podepisuje na váze vrabčích mláďat, tvrdí nové studie britské univerzity v Sheffieldu (USHEFF). Vrabčí rodiče totiž jednoduše neslyší své ochmýřené ratolesti, žadonící o potravu. Závěry studie o vlivu přítomnosti zdroje hluku na sníženou úspěšnost odchovu mláďat publikoval deník Guardian.

Ornitologové z USHEFF se rozhodli svou hypotézu otestovat už v roce 2000. Za cíl experimentu jim posloužil romantický ostrov Lundy v bristolském kanálu. Ten je na pevninském hrabství Devon energeticky nezávislý díky vlastní elektrárně. Badatelé tedy mohli pohodlně zkoumat vliv hluku z elektrárny na mláďata v hnízdech situovaných v blízkosti generátorů, ve srovnání s těmi na opačném konci ostrova, žijícími v relativním klidu.

To, že ruch velkoměsta omezuje možnost komunikace, je lidem dlouho známo, ale že by podobně mohl ovlivňovat i ptactvo, je poměrně nečekané. Přesto výsledky ornitologů hovoří jasně: v klidných stodolách a půdách byla každý rok vyvedena mláďata, jež mohla lépe čelit okolnímu světu. Jak? Porovnáním váhy vyletujících opeřenců bylo zjištěno, že jsou podstatně více vykrmeni, než jejich méně šťastní kolegové, žijící u zdroje hluku.

„Zjistili jsme, že zvuky překrývající pištění ptactva, jsou pravděpodobně zodpovědné za omezení přísunu potravy a frekvenci s jakou rodiče přinášejí krmení,“ říká Julia Schroederová, vedoucí výzkumu. „Vrabci vyrůstající v hnízdě s výrazným zvukovým pozadím jsou v průměru o čtvrtinu lehčí. Drastické omezení příjmu potravy se projeví na jejich další kondici, zvláště pokud musí soupeřit o přízeň rodičů přinášejících potravu s hladovými sourozenci.“

Mezi lety 1970 až 2009 byl pozorován setrvalý úbytek početnosti vrabců, v některých lokalitách až o 66 %. Snaha vynahradit vrabcům jejich venkovské potravní zdroje krmítky na zahradách domů se však jakoby míjela účinkem. Práce Sheffield ornitologů poukazuje na to, že za drastickým poklesem počtu vrabců nemusí být jen faktor změny hospodaření v krajině.

„Rozpoznání nového mechanismu ovlivňujícího kondici mláďat je klíčové,“ soudí Schroederová.“ Většina pěvců zakládá svou péči o mláďata právě na hlasové komunikaci.“

---

reklama

---