Vratné lahve postupně mizí

Minerální vody

Od května letošního roku všichni výrobci minerálních vod vykupují zálohované lahve za jednu korunu. Jako důvod uvádějí tlak obchodních řetězců, které snižují náklady a ceny. Navíc stále více minerálních vod se objevuje v lahvích z materiálu PET.

Víno

Na tlak obchodních řetězců se odvolávala většina firem, které EkoList oslovil. Zástupce firmy Znovín Znojmo a. s. pan Opatřil EkoListu sdělil: "K výrobě vína v nevratných lahvích nás nutí hlavně zahraniční obchodní řetězce, jako je Ahold (provozovatel sítě obchodů Mana, Sesam, Prima a Hypernova), Tesco, Spar, Delvita a další." Obchodní manažerka firmy Víno Mikulov ing. Huserková nám řekla, že vyrábějí víno jak v lahvích vratných, tak i nevratných, a záleží na obchodnících, jaké obaly preferují. V současné době prý vykupují lahve za 0,50 Kč. Tak nízká cena příliš nemotivuje spotřebitele ke vracení zálohovaných obalů. Pro firmu to je spíše výhodou, neboť podle zákona o ochraně spotřebitele množství vykupovaných vratných obalů nesmí být výrobcem ani dodavatelem omezeno. Výrobci tedy často musí vykoupit více lahví, než je počet těch, ve kterých prodali své výrobky. To je náročné na skladovací prostory.

Obchodní řetězce

Paní Sálusová, zástupkyně firmy Spar, nám sdělila, že hromadění lahví v obchodech je jeden z hlavních důvodů, proč je pro ně obchodování s výrobky ve vratných lahvích nevýhodné. "Letos také dodavatelé odebírají zálohované lahve za nižší ceny, než jsme je my nakoupili," dodala paní Sálusová. Zákon skutečně neurčuje ceny vratných obalů, a proto je může každá firma stanovit jinak vysoké. Tento fakt je nevýhodný jak pro obchodníky, tak pro spotřebitele. Mnoha zákazníkům se tak může stát, že za zálohovanou láhev dostane zpět menší zálohu, než kterou zaplatil při koupi.

Provozní a marketingový ředitel firmy Delvita pan Kulhánek nám na dotaz, proč z jejich obchodů mizí zboží ve vratných lahvích odpověděl: "Delvita reaguje na přání zákazníka. Pro zákazníky je výhodnější nakupovat nápoje v plastových lahvích. Snáze se s nimi manipuluje a spotřebitel je může jednodušeji likvidovat." Podle pana Kulhánka se nealkoholické nápoje prodávají nejčastěji v plastových lahvích a vína jdou nejlépe na odbyt balená v krabicích. Jen pivo se stále nejvíce prodává ve skleněných lahvích. Na dotaz EkoListu, proč je pro Delvitu nevýhodné vykupovat vratné lahve, pan Kulhánek odpověděl: "Vzniká zde přetlak na výkup lahví u velkých prodejců. Například lidé na cestách nakoupí nápoje v malých prodejnách, ale vrací je v supermarketech v místě svého bydliště. Prodejci pak musí výrobcům nabízet k vykoupení více lahví, než od nich předtím vybrali, a tím vzniká problém."

Od paní Alice Frišaufové, tisková mluvčí firmy Ahold Czech Republic, a.s., jsme se dozvěděli, že v jejich supermarketech byly v loňském roce dodávány nápoje v PET lahvích z 10 % a letos již z 80 %. K problémům s výkupem lahví nám sdělila toto: "Podstatné problémy s výkupem jsou u skleněných lahví od minerálek. Hlavní výrobci minerálních vod od nás nechtějí odvážet skleněné lahve, protože mají nadbytek skla, nebo nemají volné přepravky. Pokud se nám nepodaří domluvit se s výrobci, budeme nuceni přejít na minerální vody pouze v PET lahvích. V naší síti budeme i nadále prodávat ve vratných lahvích pivo a sirupy."

Přebytek lahví

Ve firmě Palírna U Zeleného stromu k. s. vyrábějí nápoje jak ve vratných, tak v nevratných lahvích. Jelikož jsou často nuceni odkoupit od obchodníků větší množství vratných obalů, než předtím prodali, uzavřeli proto s obchody dohodu, že pokud Palírna odebere od obchodníků více lahví, než dříve dodala, za překročené množství lahví zaplatí méně peněz. To, že se vratné lahve takto hromadí, připisují malým výrobců, kteří dají do oběhu vratné lahve, ale nevykupují je zpět, protože nevlastní skladovací prostory, ani zařízení na vymývání vratných lahví. Takovýto postup by byl porušením zákona 634/1992Sb, o ochraně spotřebitele.

Dalším příkladem problémů s vratnými lahvemi je firma Zátka Pražské sodovkárny s. r. o. Obchodní ředitel pan Suk EkoListu sdělil: "Naše firma byla velkými obchodními řetězci donucena přejít z vratných lahví na nevratné, což pro nás znamená značné problémy. V našich skladech v Košířích a v Káraném se nám hromadí nevyužitelné vratné lahve, které čekají na likvidaci." Lahví od sodovky je na našem trhu přebytek, jak jsme se dozvěděli od marketingového ředitele Pivovaru a sodovkárny Svitavy a. s.: "V současné době zkrachovalo několik sodovkáren, a ty samozřejmě neodkoupily vratné lahve od prodejců zpět."

Může to být i jinak

Přestože se zdá, že vratné lahve jsou velikým problémem, v pivovarnictví, kde jsou zálohované skleněné lahve tradicí, tomu tak není. Rozdílné ceny při výkupu lahví jistě hrozí i zde, ale jinak je vše bez problémů. Od marketingového ředitele Pivovaru a sodovkárny Svitavy a. s. jsme se dozvěděli, že vykupují stále pivní lahve za 3 Kč. U pivních lahví pociťují naopak nedostatek, jelikož je pro ně finančně výhodnější vykupovat lahve již použité. Je zřejmé, že tradice hraje v této problematice důležitou úlohu. Například pivo v PET lahvích je v našich obchodech chápáno jako rarita.

Od marketingového ředitele svitavského pivovaru jsme získali trochu jiný názor na "proudění" vratných lahví: "Lidé nakupují nápoje při velkých nákupech v supermarketech, ale vracejí je v malých obchůdcích, které je od nich musí odebrat i přes velmi omezené skladovací prostory. Znám několik obchodů, které byly takto donuceny například úplně stáhnout pivo z prodeje."

Zákon o obalech

Přes světlé výjimky většina obchodníků i výrobců přechází na nevratné obaly. Málokdo dopředu počítá s připravovaným zákonem o obalech, podle kterého se na likvidaci obalu prodávaných výrobků bude muset podílet jeho výrobce, dovozce, uživatel (ten, kdo obal nevyrábí, ale balí do něj své výrobky) i prodejce.