Vyprahlé trávníky by mohly v Krnově nahradit louky

Vyprahlé trávníky by mohly v Krnově nahradit v příštích letech louky, které jsou mnohem méně náročné na vodu. Úředníci vytipovali několik míst na okraji města. Časem by louky mohly vzniknout i na sídlištích. Město se ale obává nesouhlasu některých obyvatel, například majitelů psů. Ti už v minulosti protestovali proti méně častému sekání trávy.

"Trávníky na veřejných prostranstvích, které postrádají automatickou závlahu, v posledních letech v letních měsících kvůli horkému a suchému počasí chřadnou. Aby takových ploch ubylo, město uvažuje v některých místech buď kosit méně nebo vytvořit louky," uvedla mluvčí radnice Dita Círová.

Pracovníci odboru životního prostředí podle starosty Tomáše Hradila (Krnovští Patrioti) již vytipovali plochy, které se jeví z hlediska užívání bezkonfliktně. "Až na jednu výjimku to jsou místa méně využívaná, situovaná mimo hlavní trasy," uvedl Hradil.

Výjimkou je plocha v Soukenické ulici naproti městské knihovně, v sousedství domu na adrese náměstí Minoritů 20, kde by mohla vzniknout edukační louka, tvořená čtyřmi druhy lučních směsí a doplněná informační tabulí. "Rád bych květnaté louky vyzkoušel v malém měřítku také na sídlištích. Budeme o tom teprve diskutovat. Jejich údržba je navíc výrazně levnější. Pokud se uchytí, o to lépe se pak můžeme starat o častěji sečené travnaté plochy, které využívají děti nebo majitelé psů," uvedl starosta.

Prosadit výsadbu luk nebo méně časté kosení v bytové zástavbě pravděpodobně nebude jednoduché. V loňském roce město omezilo kosení u spodní části kosteleckého parku u řeky, což se okamžitě setkalo s negativní odezvou. "Množily se stížnosti především od pejskařů, kteří do parku často chodí na procházky. Poukazovali na nemožnost venčení psů a zvýšený výskyt klíšťat. Z tohoto důvodu jsme od původního záměru ustoupili. Ve městě proto momentálně nejsou plochy pro samovolný růst trávy," řekl Dušan Martiník z odboru životního prostředí. Dvě louky přesto existují. Jedna je v zadní části Chářovského parku a druhá v Karáskově ulici, v úseku mezi komunikací a garážemi.

Louky by ale své místo v zástavbě mít měly i podle Lukáše Matela ze spolku Slezské odrůdy. "Stále častěji se hovoří o úbytku ptactva a hmyzu z naší kulturní krajiny. Druhová pestrost výskytu hmyzu, z nichž nejviditelnější jsou motýli, je vázána na potravní nabídku. Zpravidla porosty s výskytem květů," řekl. Motýly přilákají například kopretiny, třezalka, dobromysl, silenky, jitrocel či řebříček.

---

reklama

---