Výstava ČVUT vypráví příběh o zrození „velké Prahy“

Zajímá vás role dopravy v období vrcholící průmyslové revoluce? Zavádění veřejné dopravy v Praze? A vůbec význam dopravy pro rozvoj měst? Tak právě vám je určená výstava fakulty dopravní ČVUT „Jak se tvoří město“, kterou si je možné prohlédnout až do konce roku v prostorách Národní technické knihovny v Praze.

„Název výstavy je trochu provokativní,“ řekl před zahájením výstavy Petr Moos, prorektor pro rozvoj ČVUT. „Kdo si přečte tento název, čekal by výstavu urbanistů, těch, kteří opravdu tvoří územní plány.“ Podle Moose jde ale v urbanismu ve většině případů hlavně o stránku statickou, o rozmístění hmot, o vztahy mezi urbanistickými celky. „My jsme tvorbu města uchopili jinak,“ dodává. Podle Moosových slov to je totiž doprava, co udává dynamizující tón města - tam, kam je zavedena doprava, tam se město dynamicky rozvíjí. „Dopravní systémy spoluvytvářejí město,“ shrnuje Moos.

Podle kurátora výstavy Zdeňka Říhy se pořadatelé snažili najít v minulosti podobnost s tím, co se děje dnes. Na výstavě je k vidění 28 panelů s obrázky a informacemi o historii veřejné dopravy v Praze a rozvoji bývalých samostatných obcí za hradbami původního města, ze kterých se již staly pražské čtvrti. Návštěvníci si také mohou na dvou interaktivních tabulích prohlédnout dobové i současné fotografie daného místa v Praze. Tabule nabízí také malý kvíz znalostí nebo ukázky dokumentů a výkresů z Národního archivu.

Výstava byla zahájena přesně v den 135. výročí od zahájení provozu koněspřežné tramvajové dopravy v Praze. Podle dobového tisku se projekt musel potýkal s mnoha problémy, zejména finančními, a při slavnostním zahájení došlo i k malému trapasu v podobě vykolejení soupravy. Na otázku Ekolistu.cz, zda zavádění veřejné dopravy neprovázely kromě nadšení z pohodlné dopravy i negativní ohlasy z řad veřejnosti, odpověděl vedoucí Archivu Dopravního podniku Praha Pavel Fojtík, že ano. Dělo se tak prý zejména při zavádění elektrických tramvají o dvacet pět let později.

„Největší byl strach z elektřiny, protože ta byla v té době něčím naprosto novým. Lidé se báli celé spousty věcí. Báli se trolejového vedení z hlediska bezpečnosti, ale brzy se ukázalo, že tady žádné velké nebezpečí nehrozí,“ říká Fojtík. To s čím se nemohli Pražané poměrně dlouho smířit bylo podle jeho slov „zaneřádění“ do té doby vizuálně čistých ulic a pohledů na významné budovy skrz dráty. Problém to činilo především v úvahách o zavedení tramvajové dopravy na Karlově mostě. „Nikdo z obyvatel města ani z pražských radních si nedokázal představit, že by na takové památce měly být stožáry s trolejovým vedením.“ Do řešení takové situace se zapojil František Křižík, který navrhl spodní přívod proudu, jeho poruchové zařízení se také na čas pokoušely nahradit první autobusy.

Přestože je výstava zaměřena zejména na období mezi 70. lety 19. století a 30. lety 20. století, kdy se uskutečnila veřejná soutěž o další rozvoj Prahy, pořadatelé doufají, že návštěvníkům přinese kromě seznámení se s minulostí i poznání do současnosti. „Česká republika má jednu slabinu a to, že chápe dopravní projekty jako pouze stavební,“ říká Moos. Podle něj se často zapomíná na jejich další stránky, ať už se jedná o životní prostředí nebo sociální funkce. Doufá však, že se v budoucnu dočkáme opravdu funkčního projektování i politického rozhodování, které bude analyzovat přínosy a dopady stavby i skutečné potřeby daného místa.

---

reklama

---