Vyvážíme životní prostředí?
Vlci nebo beránci
"Plánovaný vývoz přibližně osmi terawatthodin (TWh) elektřiny se rovná 8 miliónům tun uhlí a 300 000 tun kvalitního vápence," vysvětluje Jan Beránek z Hnutí DUHA. Uhlí je tu chápáno jako palivo do tepelných elektráren a vápenec se používá k odsíření. Lidé z ČEZu však právě díky draze instalovaným zařízením k odsíření mluví o čisté energii.
"Teze o vývozu životního prostředí měla smysl v minulosti. Dnes naše elektrárny splňují standardy EU," vysvětluje Petr Vobořil, výkonný ředitel pro ekonomiku ČEZ. Vypadá to jakoby tu jeden mluvil o voze a druhý o koze. Po povinném instalování odsiřovacích zařízení na začátku devadesátých let se sice výrazně omezilo znečišťování životního prostředí, ale neznamená to, že se z vlků stali beránci. A vedle toho je tu ještě samotná těžba uhlí, která nejen zvyšuje prašnost, ale logicky odkrajuje kusy krajiny, likviduje vesnice. Jen těžko pak lze mluvit o čisté energii.
Graf vyjadřuje hodnoty dovozu a vývozu elektrické energie v MWh.
Aktivisté z DUHY ČEZu vytýkají také nízkou cenu vyvezené elektřiny, která je podle nich výrazně nižší než cena, již musí zaplatit domácí spotřebitel. Průměrnou exportní cenu za jednu megawatthodinu (MWh) odhaduje Beránek na 600 korun, přičemž v Čechách se prodává přibližně za dvojnásobek. Výrobní náklady na jednu MWh se odhadují kolem 800 korun. "Cena elektřiny, podobně jako jiných komodit, se v zahraničí řídí trhem. Prodáváme tedy podle této tržní hodnoty," obhajuje ČEZ jejich mluvčí Ladislav Kříž. Zároveň však přiznává, že tato hodnota je pohyblivá. "Může se samozřejmě stát, že je výrazně nižší, ale také se může vyšplhat mnohem výš než zmíněných 600 korun," upozorňuje Kříž.
Konkurujeme cenou?
Mezinárodní tabulky cen energií sleduje též Dalibor Stráský, energetický poradce ministra životního prostředí Kužvarta. Podle něj se cena elektřiny i v těch "nejlukrativnějších" mrazivých dnech nevyšplhá víc než k 1000 korunám za MWh, za to v létě může klesnout hluboko pod hranici únosnosti.
Stráský je v případě vývozu životního prostředí na straně ekologických aktivistů. Z hlediska kompetencí má však podle Stráského nejvýznamnější slovo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). Tam však na vývozu elektřiny nevidí nic špatného. "ČR nevyváží boty nebo čokoládu, tak musíme vyvážet elektrickou energii," vysvětluje Jiří Hanzlíček, ekologický poradce MPO. Podle něj u nás v posledních letech, především díky útlumu průmyslu, došlo k přebytku vyrobené energie a tak je nasnadě jej vyvézt do zahraničí. Možnost využít tento přebytek doma a omezit tak výrobu v ekologicky náročných uhelných elektrárnách, jak to navrhují někteří ekologové nepřichází podle Hanzlíčka v úvahu. "Myslím, že odsířené elektrárny mají jen nepatrný vliv na životní prostředí a mimo to zkuste říct horníkům, že jsou od zítřka bez práce," zdůrazňuje. Zájem domácích odběratelů podle jeho názoru za pár let znovu vzroste, hlavně díky oživení našeho průmyslu. Pak přestaneme vyvážet a budeme soběstační.
Za pár let však prý také začne fungovat JE Temelín a docházet uhlí. Z toho vyplývá - a na tom se shodují všichni - že k odstavení hnědouhelných elektráren dojde v každém případě. "Je to stále stejný způsob řešení problému odsouváním na později," hodnotí Stráský reakci MPO. Upozorňuje, že by bylo možné začít například s přípravou na restrukturalizaci regionů, kde hrozí nezaměstnanost a další sociálněekonomické problémy. Začít se opravdu vážně zabývat hledáním alternativních zdrojů výroby energie, přesto že z počátku mohou být finančně náročnější.
Právě na levný způsob výroby energie poukazuje Hanzlíček: "Česká elektřina se ukázala na zahraničním trhu konkurenceschopná především svoji cenou." Čím to, že dokážeme vyrábět tak levně? Podle Stráského je to především zastaralou technologií: "Na západě jsou mnohem větší náklady, protože jsou dražší elektrárny. Podobný problém se objeví po spuštění Temelína. Prostě proto, že se to bude muset zaplatit."
SÚJB kritizuje ČEZ
Zpráva Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) přesto poukazuje na možnost určitých termínových problémů. Vláda přijala čtvrtletní zprávu SÚJB o hodnocení bezpečnosti JETE 9.února 2000. Podle místopředsedy vlády a ministra financí Pavla Mertlíka zpráva neobsahuje náznaky možného zdržení termínu zavážení prvního bloku jaderným palivem.
Avšak v pasáži Zprávy zabývající se neaktivním vyzkoušením, což je nutná podmínka pro zavezení paliva, poukazuje na množství zkoušek, které je ještě třeba provést (146 plánovaných, 26 jich neproběhlo v minulé etapě a 64 se jich musí opakovat). Doslova říká, že "nelze vyloučit vznik určitých termínových problémů ve vzájemné koordinaci vlastního průběhu celé etapy neaktivního vyzkoušení a prováděné kontrolní činnosti SÚJB". To ohrožuje i termín zavážky. Tiskový mluvčí ČEZu sice zdůrazňuje, že firma chce dodržet plán, zároveň však přiznává, že povolení k neaktivnímu vyzkoušení stále nemá.
Na možné průtahy upozorňuje i Hnutí DUHA, jeden z nejzarytějších odpůrců JETE. Jan Beránek z DUHY upozorňuje například na připomínky SÚJB k tzv. Limitám a podmínkám bezpečného provozu JETE, které mají být obsahem dalšího jednání. Přerušeno bylo řízení o povolení vypouštět radioaktivní látky do okolí JETE. Jedna z důležitých zkoušek dokonce odhalila netěsnosti tzv. sekundárního okruhu elektrárny. Ty byly sice odstraněny, ale podle Zprávy to znamená další přezkoušení.
reklama
