Vzájemná komunikace je správná

O zářijovém zasedání Světové banky (SB) a Mezinárodního měnového fondu (MMF) v Praze se hovoří čím dál víc. Debata se točí kolem toho, jak se připravuje policie na jedné a demonstranti na druhé straně. Hovoří se o 20 až 50 tisících lidí, kteří mají přijet protestovat ze zahraničí. Málo se ale mluví o tom, co se vlastně bude v září projednávat, proč se celá ta akce koná?

Plně s vámi souhlasím v tom, že se nadmíru hovoří o různých doprovodných jevech, o nichž jste mluvil. Hovoří se o dvaceti až padesáti tisících demonstrantů. To je informace která pochází odněkud, od kohosi, a nikdo dnes nedokáže říct, kde je její zdroj. Podle toho, co víme my, to vypadá na nějakých 10 000 lidí, možná 15 000. Což jsme očekávali.

Výroční zasedání Rad guvernérů MMF a SB je něco jako valná hromada. Banka i fond mají své akcionáře, jimiž je oněch 182 členských zemí. V tomto složení se scházejí jen jednou ročně. Protože by to byla příliš dlouhá perioda, existují i tzv. jarní zasedání. To je ale nesrovnatelně menší akce pro asi 500 lidí a trvají jen jeden a půl dne. Každé tři roky se výroční zasedání koná mimo Washington. To, že pro rok 2000 byla vybrána Praha, je docela výrazný úspěch pro zemi bývalého východního bloku, která byla v té době téměř "neznámá". V neposlední řadě připomínám, že jsme byli vybráni právě pro rok 2000 a dá se očekávat, že pražská zasedání budou výjimečná. Většina z těch dosavadních 55 výročních zasedání byla taková rutinní, ale bylo jich několik, kde se něco skutečně zásadního dělo.

V čem mají být podle vás zasedání v Praze výjimečná?

Zasedání budou mít tři základní pilíře. Který z nich nakonec převáží, záleží na konečné podobě rozhodujících dokumentů. Prvním je bilance - zhodnocení stavu světové ekonomiky a pohled dopředu. Druhým bude téma chudoby a oddlužení. Právě oddlužení je žhavé aktuální téma. Jedná se o to, v jakém rozsahu by mělo být provedeno oddlužení jako jednorázový krok a také jakým způsobem, jak to technicky provést. Jde o to, zda mluvíme o oddlužení skupiny nejchudších zemí vůči bance anebo o smazání dluhů každé jednotlivé zemi, například ČR. To není triviální problém a je třeba ho vyřešit. Další úkol, z dlouhodobého hlediska důležitější, je vytvořit takový mechanismus, který by zabránil vytváření dalších dluhů. Dosud to vypadalo tak, že nejchudší země se zadlužovaly, pak už to bylo neúnosné, takže se dluhy nějakým způsobem smazávaly. Ale to je iracionální. Je třeba vymyslet mechanismus, jak poskytovat pomoc, aniž by to k dalšímu zadlužování vedlo. Třetím pilířem bude reforma obou institucí. Ve hře jsou samozřejmě protichůdné zájmy, různé skupiny členských zemí, představy managementů.

Kritici vytýkají SB i MMF, že často reformní snahy vrcholného managementu střední management nepřijme. A přitom právě na jeho úrovni se o půjčkách a konkrétních projektech rozhoduje...

Já se k tomu moc nemohu vyjádřit, protože jsem zástupce české vlády, nikoli SB nebo MMF. Podíváme-li se na to ale obecně, pak podobné mechanismy do určité míry najdete u každé velké instituce. Existuje iniciátor a pak to pomalu prostupuje strukturami, které se mají rozhýbat. Čím je instituce větší, tím narůstá i setrvačnost jejích struktur. Kritici tady mohou mít do značné míry pravdu.

Kritika nejde jen ze strany nevládních organizací, ale také od tzv. Meltzerovy komise...

Zpráva Meltzerovy komise je samozřejmě výrazný dokument. Musím ale konstatovat, že není tak úplně jednoznačná, jak to některé kruhy, především kritici MMF a SB, interpretují. Pokud já vím, tak Meltzerova zpráva byla přijata poměrně kontroverzně. Poukazuje se přitom na celou řadu zpochybnitelných míst v analýzách i v závěrech. Druhá, méně známá skutečnost je, že několik členů té komise rezignovalo, protože nesouhlasili s vyzněním závěrečné zprávy. Berme tedy Meltzerovu zprávu jako konzultativní dokument, ale ne jako jedinou a nezpochybnitelnou pravdu.

Je možné očekávat, že se změní kritizovaná politika tzv. SAP (Programů strukturálních úprav)?

SB se už nějakou dobu tímto tématem velmi intenzivně zabývá. Nastává tu takový zvláštní jev, jakési vlamování se do otevřených dveří. Hlasitě se kritizuje a volá, že to a to je třeba dělat, přitom se to dávno dělá. SAP jsou klíčová věc a jejich hodnocením se banka zabývá průběžně, ať už hovoříme o reformě, či nikoli. Podívejme se na to ale ekonomicky racionálně. Je snadné radit "nekácejte lesy!" A je možné to realizovat třeba v západní Evropě. Ovšem v zemi, kde není nic než 95% zalesnění, se takový požadavek těžko prosazuje. Myslím, že u řady "univerzitních kritiků" chybí to základní porozumění, že totiž nejde o ekonomiku vyspělé západní země.

Jednáte také s organizátory alternativních akcí - od diskusního fóra Jiná zpráva, přes filmový festival, až po pouliční demonstrace. Jak komunikaci s nevládními organizacemi vnímáte, jako člověk "z druhé strany"?

Já předně nemám nikde přikázáno, že musím jednat i s odpůrci MMF a SB. Jsem vládní úředník, pověřený stykem s těmito dvěma institucemi. Nicméně dělám to, ne proto, že bych musel, ale protože to považuji za správné, vhodné a logické. Spolupracuje se mi se zástupci těchto organizací tu lépe, tu hůře. Rozhodně bych si komunikaci představoval lepší, ale i na mé straně by se jistě našla řada chyb. I když myslím, že postoj některých organizací ve stylu "od toho, abychom se bavili s tímhle vládním úředníkem, tu nejsme," je chybný a nešťastný. Ani jedna strana nemůže nic ztratit tím, že bude s tou druhou hovořit.

Děkuji za rozhovor