Vzdají se Němci energie z jádra?

Trittin zůstal s daněmi sám

Začátkem ledna německý ministr životního prostředí Jürgen Trittin (Zelení) navrhl zavedení zvláštní daně na elektrickou energii pocházející z jaderných elektráren ve výši jednoho feniku z jedné kWh. Vzhledem k tomu, že v současnosti je v Německu jaderná energie oproti energii pocházející z ropy a zemního plynu daňově zvýhodňována, znamenalo by zavedení nové daně pouze vyrovnání cen. Trittin se domnívá, že jeho návrh je v souladu s vládním prohlášením rudo-zelené koalice, a měl by se stát součástí prováděné ekologické daňové reformy.

Návrh ministra životního prostředí se však setkal s tvrdým odporem zástupců ekonomických ministerstev, vesměs ovládaných SPD. Ministerstvo hospodářství odmítlo dávat Trittinův návrh do jakékoli spojitosti s vládním prohlášením a označilo ho za jeho soukromou iniciativu. Již před Vánoci došlo ke střetu mezi premiérem Gerhardem Schröderem (SPD) a Trittinem poté, co Schröder nepřizval Trittina zodpovědného za bezpečnost jaderných reaktorů k jednání se zástupci energetických koncernů. Ministr životního prostředí v reakci na to vyměnil bez konzultace s kancléřským úřadem členy komise pro bezpečnost jaderné energetiky.

Kdo nedodrží dohodu, ať platí

V polovině ledna na pravidelných koaličních jednáních sociální demokraté Zeleným ustoupili ve dvou otázkách. Byla uzavřena dohoda, že v Německu se nebudou stavět další jaderné elektrárny a že do konce roku 1999 nebude povolováno zpracování německého jaderného odpadu v zahraničí.

Jürgen Trittin začal připravovat novelu jaderného zákona v tom smyslu, že odpad z německých elektráren nebude nadále vyvážen za hranice k přepracování a německý jaderný odpad skladovaný v zahraničí se vrátí zpět do SRN.

Na zveřejnění těchto informací velmi pobouřeně reagovaly francouzské a britské firmy, které mají v současnosti s německou vládou podepsané kontrakty na zpracovávání jaderného odpadu z 19 německých atomových elektráren až do roku 2010. Společnost COGEMA, která provozuje zpracovatelský závod ve francouzském La Hague vyčíslila případnou ztrátu z odřeknutí sjednaných zakázek na 30 miliard franků (cca 160 miliard Kč). Německý odpad tvoří podle zástupců firmy asi 20 procent jejich obratu. Firma zároveň pohrozila propuštěním několika set zaměstnanců z továrny v La Hague. To vyvolalo odmítavou reakci odborů i socialistické vlády Lionela Jospina, která oficiálně požádala Německo, aby společnosti COGEMA vyplatilo odškodné v plné výši ušlého zisku. "Nechtějí-li Němci dodržet podepsané dohody, ať platí" prohlásil Jospin. Podobně reagovala i vláda Velké Británie. Německá vláda však v první reakci požadavky obou zemí odmítla: "Velká Británie i Francie vědí, že jsme suverénní stát a že si budeme o naší energetické produkci rozhodovat sami" prohlásil kancléř Schröder. Ministr zahraničí Joschka Fischer (Zelení) označil problém odškodnění za složitou právní otázku, kterou je třeba předat expertům

Zároveň došlo k ostrému střetu mezi vedením firmy a Trittinem. COGEMA totiž zahájila v zemích EU rozsáhlou reklamní kampaň přirovnávající přepracování odpadu k recyklaci starého papíru. Trittin na to ve veřejném vystoupení reagoval: "La Hague je továrnou na plutonium. Ta reklama je zcela nepravdivá." Plutonium je používáno mj. na výrobu jaderných zbraní.

Továrnu v La Hague navštívil lídr kandidátky Zelených pro volby do Evropského Parlamentu Daniel Cohn-Bendit. Pokusil se přesvědčit zaměstnance závodu, že postupné opouštění jaderné energetiky je pro Evropu do budoucna jedinou možností. Shromáždění dělníci však politika ani nenechali domluvit a slovním napadáním a pískáním jeho proslov přerušili.

Uklidněte se, atom zůstává

Na základě zákona navrhovaného Trittinem by mělo také dojít k návratu nezpracovaného odpadu zpět do Německa (jedná se asi 800 tun z La Hague a 650 tun z britského Sellafieldu). Transporty jaderného odpadu jsou provázeny mimořádně nákladnými bezpečnostními opatřeními a mohutnými protesty veřejnosti. Z továrny v La Hague se za dobu její existence podařilo odvést zatím pouze asi 5% její produkce. Dva transporty přepracovaného odpadu do Německa vyvolaly v minulosti zatím největší vlnu násilností v souvislosti s protijaderným hnutím vůbec. Německá vláda proto Velké Británii a Francii navrhla zřídit komisi expertů, která by posoudila, jak nezpracovaný odpad dostat co nejsnadněji zpět do SRN.

K překvapivému obratu došlo 26. ledna. Po jednání kancléře Schrödera se zástupci německého jaderného průmyslu prohlásil, že vláda se bude muset zatím zříci svých ambiciózních plánů na odstoupení od jaderné energie. Německo prý totiž údajně nemá dostatek alternativních zdrojů, kterými by elektřinu z jádra mohlo nahradit. Zástupci jaderných koncernů prý na oplátku Schröderovi slíbili spolupráci při realizaci dlouhodobého plánu postupného omezování jaderné energetiky. Kancléř se zároveň vyslovil proti tomu, aby Trittinův návrh novely atomového zákona šel do německého parlamentu. O den později pak německá vláda svou většinou rozhodla, že platnost zákazu zpracování paliva v zahraničí bude po zatím časově neomezenou dobu pozastavena.

V reakci na to oznámili Zelení naprostý nesouhlas s touto politikou. Jejich poslanecký klub požaduje zahájení nových koaličních rozhovorů. Pro Zelené je odstoupení od jaderné energetiky jedním z nejdůležitějších bodů jejich programu od samého počátku jejich politické existence. Na podzim minulého roku se Zelení při koaličních jednáních s SPD vzdali většiny svých plánů na omezování automobilové dopravy právě výměnou za dohodu o postupném ukončení provozu německých jaderných elektráren.