Vztah mezi obchodní a rozvojovou politikou
Řekla: "V ideologiích SB, MMF a WTO je konstanta. Tyto instituce si myslí, že chudé země zachrání jejich účast na světových trzích. Vzdělávají vlády rozvojových zemí v otázce, proč je volný obchod tak dobrý. Tyto instituce však zároveň vytvářejí pravidla, určující vztah WTO a rozvojových zemí. Mezinárodní centrum pro urovnání investičních sporů, je jedním z pěti komponentů SB." Upozornila také na riziko, že v budoucnu se mohou pojmy obchod a rozvoj stát zaměnitelnými pojmy. Všechny peníze z půjček jdou v současnosti na obchod, ne na rozvoj.
Kamal Malhotra z newyorské UNDP promluvil na téma rozdílu mezi dluhovou a obchodní politikou: "Liberalizace obchodu znamená, že země musejí snižovat obchodní bariéry. Tarify a daně musí vlády snížit nebo zcela odstranit a to vede k nárůstu dovozu, který rozvojové země nemohou vyrovnat zvýšením vývozu. Tak vzniká tlak na měnu, na její devalvaci." Obchodní politika znamená, že není možné investovat do zdravotnictví, školství, do splácení dluhů, protože za tyto peníze je nutné vytvořit obchodní příležitosti. Malhotra dále řekl, že v EU i v USA existuje protekcionismus a jestliže ceny komodit, jež tvoří nejvyšší část příjmů nejchudších zemí, klesají, tyto země ještě dále chudnou.
Jedním z alternativních systémových řešení, na které upozornil Philipp Hersel z Milostivého léta 2000 z Německa, je splácet v budoucnu půjčky v národních měnách. Tak by bylo možné ještě podpořite ekonomiku v rozvojových zemích. Některé národní měny nejsou tak žádané, bylo by tedy nutné tyto peníze utratit v zadlužené zemi a tím posílit její hospodářství.
"Hospodářství musí být různá!" řekla Ronnie Hallová z organizace Přátelé Země. "Obchodní politika také není šetrná k životnímu prostředí," podotkla. Během dne se prostory v Městské knihovně postupně zaplnily.
reklama
