Wallströmová: Vyrábějme vodík z obnovitelných zdrojů
Konference byla mimo jiné zaměřena na rozličné přístupy k získávání vodíku. Komisařka je v tomto směru optimistkou, hovoří už o vodíkové ekonomice, která významně pomůže Evropě, aby se dostala na přední místo ve vývoji.
Vědecká komunita je podle Margot Wallströmové v současné době přesvědčena, že klimatické změny způsobené člověkem jsou reálné a povedou ke zvýšení globálních teplot. Vliv klimatických změn je už patrný například na úbytku sněhu ve středních a vysokých zeměpisných šířkách severní polokoule, kde od roku 1960 došlo k poklesu sněhové pokrývky o 10 procent. Z globálního hlediska byla dekáda 90. let nejteplejší od roku 1861.
Devět atolů pod vodou
Mezinárodní výbor pro klimatické změny předpověděl, že pokud bude vývoj pokračovat dnešním tempem, tak mezi roky 1990 až 2100 průměrná teplota na Zemi vzroste o 1,4 až 5,8 °C. Což znamená zvýšení mořské hladiny od 0,09 až 0,88 metru. Může se stát, že země jako Tuvalu v jižním Tichém oceánu jednoduše zmizí. Tuvalu je devět korálových atolů na půl cesty mezi Havají a Nových Zélandem, které nesahají výš než pět metrů nad mořskou hladinu. Tuvalu má zhruba 11 150 obyvatel a Nový Zéland již přiznal skupině Tuvaluťanů status ekologických uprchlíků. "Lidstvo si jednoduše nemůže dovolit podstoupit toto riziko," varuje komisařka pro životní prostředí.
Riziko znamenají změny i pro Bangladéš se 133 miliony obyvatel. Jeho pobřeží je dlouhé 580 km a většina země není výš než 100 m. Už dnes velká část obyvatel nevlastní půdu a je nucena žít na území ohrožovaném záplavami. "Během každoročních monzunů je velká část země pravidelně pod vodou. Hustota osídlení je velmi vysoká. Dovedete si představit, co by pro Bangladéš znamenalo zvýšení mořské hladiny?," ptá se komisařka Wallströmová.
Kjótský protokol, který podepsalo víc než 110 zemí představujících dvě třetiny světové populace, je podle komisařky pouze prvním krokem k zastavení klimatických změn. Vědci řekli, že je třeba snížit produkci skleníkových plynů o 70 procent v celosvětovém měřítku.
Faktorů, které hovoří pro využívání vodíku v energetice a dopravě, je podle Margot Wallströmové mnoho. Například se očekává, že pokud budeme používat vodík v palivových článcích či v turbínách, dosáhneme významného zvýšení energetické účinnosti. Palivové články také přeměňují vodík na elektřinu bez znečišťování ovzduší a při nízkém hluku. A vodík může být získáván z celé řady primárních energetických zdrojů, čímž se zvýší energetická bezpečnost. "Už v době první naftové krize v roce 1976 se Římský klub shodl, že "v předvečer 21. století bychom měli přemýšlet o postavení dvou systémů, které mají stejnou důležitost: elektřina a vodík," vysvětluje Wallströmová.
Mnoho výzkumníků z průmyslu i z akademické půdy poukázalo na rozporuplnost mezi různými způsoby získávání vodíku, pokud jde o produkci skleníkových plynů. Způsoby, založené na pokračujícím používání fosilních zdrojů, především uhlí a ropy, mohou emise skleníkových plynů dokonce zvýšit.
Částečné řešení vidí komisařka pro životní prostředí v zachytávání a skladování CO2 v rezervoárech po plynu a ropě, pokud se je ovšem podaří uvést do provozu. Je to prý z hlediska nákladů efektivní a z hlediska ekologie představuje dlouhodobé řešení. "Avšak z politického hlediska zachytávání a skladování CO2 nemůže nahradit úkol změnit náš energetický systém a model spotřeby, nebo představovat splnění Kjótského protokolu."
Konec doby naftové?
Jaderná energetika je z hlediska CO2 neutrální a může být použita k výrobě vodíku. "Je faktem, že většina členů Unie nehledí v tomto okamžiku na jadernou energii jako na dlouhodobé řešení. Jsou zde obavy o bezpečnost a dosud nebyl vyřešen problém skladování jaderného odpadu. Pokud se zaměříme na globální vodíkovou ekonomiku, naroste nám i důležitost bezpečnostních otázek, například s ohledem na rozšíření jaderné technologie," vyjadřuje svou skepsi členka Evropské komise.
"Soudím, že by naším obecným cílem mělo být použití obnovitelných zdrojů jako nejdůležitějšího energetického zdroje na výrobu vodíku," říká Wallströmová. Například větrná energie je podle komisařky nejrychleji se rozvíjejícím zdrojem energie na světě a Evropa v tomto směru vede. V budoucnu může výroba vodíku poskytovat nové příležitosti větrné nebo solární energii.
"Samozřejmě něčeho takového nelze dosáhnout přes noc. Je to vize stejně náročná, jako bezpečnost vodíkové ekonomiky sama o sobě. V této představě jsou vodík, obnovitelné zdroje a energetická účinnost třemi pilíři udržitelné energetiky budoucnosti."
Na argument, že obnovitelné zdroje nebudou schopny pokrýt budoucí energetické potřeby lidstva, Wallströmová jasně odpovídá: "Tato otázka je také o politické volbě. Jak se obnovitelné zdroje rozvíjejí, závisí na tom, jak hodně je podporujeme. Tím je myšleno vše od výzkumu a rozvoje technologií až po překonávání obchodních bariér a zahrnutí externích nákladů, vzniklých například odstraněním subvencování fosilních paliv."
"Kdosi jednou zavtipkoval slovy: ´Doba kamenná neskončila, protože jsme spotřebovali kamení a doba nafty skončí mnohem dříve než spotřebujeme naftu.´ Doufám, že historie dá za pravdu předpovědím, že dramaticky snížíme závislost na fosilních palivech dokonce dřív, než se stanou vzácnými," uzavřela svou řeč na bruselské konferenci o vodíku komisařka pro životní prostředí.
reklama
