Weitzelová: V Německu se aleje už nekácejí
Vzrostlá lipová alej podél venkovské cesty.
|
|
Foto: Martin Skalský/Arnika |
Jak uvedla Christiane Weitzelová, mezi lety 1949 a 1990 bylo v západním Německu v souvislosti s prudkým rozvojem silniční dopravy pokáceno na 50 000 km alejí. „Aleje v té době nebyly pro veřejnost zajímavé. Lidé měli peníze, automobily a o aleje se vůbec nestarali,“ popisuje tehdejší atmosféru Weitzelová. Ve východním Německu bylo kolem cest tradičně více stromořadí, rozvoj dopravy byl pozvolnější a aleje se tolik nekácely. „Po pádu železné opony přijížděli západní Němci do východní části země a obdivovali krásné dlouhé aleje. Tehdy si vědomili nutnost jejich ochrany,“ vzpomíná Weitzelová.
„Na jednáních zástupců ministerstva dopravy, silničářů, policistů a ochránců přírody se vytipovaly nejnebezpečnější úseky komunikací a na nich byla snížena maximální povolená rychlost na 70 km/hod, podél některých silnic byla nainstalována svodidla,“ říká Christiane Weitzelová. Dopad těchto opatření ilustruje statistika počtu úmrtí na německých silnicích: zatímco v roce 1970 zemřelo 21 000 lidí, v roce 2008 jen asi 4400, přitom jak množství vozidel, tak jejich výkon se v daném období ztrojnásobily. „Tato opatření fungují, počet dopravních nehod v alejích klesá a diskuse o jejich kácení se u nás už nevede,“ uzavírá Christiane Weitzelová.
Braniborská ministerstva dopravy a životního prostředí v roce 2000 vydala společný dokument obsahující čtyři zásady týkající se ochrany alejí: za každý pokácený strom se musí vysadit nový; stromy v alejích nemají být od vozovky vzdáleny více než 4,5 metru; každoročně musí být zveřejněn přehled počtu vykácených a vysázených stromů; byla definována tzv. „modrá síť“ dálnic a rychlostních silnic, u kterých se s alejemi nepočítá a nejsou u nich obnovovány.
Vláda spolkové země Severní Porýní-Vestfálsko určila lepší ochranu historických alejí a výsadbu nových za jeden ze svých cílů. Zemská ministerstva dopravy a životního prostředí vyhlásila roku 2006 společnou kampaň „100 nových alejí pro Severní Porýní-Vestfálsko.“ Společným úsilím místních úřadů ochrany přírody, vlastníků a správců lesů, zemědělců a dobrovolníků se podařilo vysadit již 6 898 stromů v 70 nových alejích o celkové délce 75 kilometrů. Nejčastěji se sází lípy, duby a javory, dále břízy, jasany a také různé druhy ovocných stromů, mimo jiné i oskeruše.
V současnosti registrují v Německu celkem 23 000 km alejí, nejvíce jich je v Braniborsku – 8000 km, následuje Meklenbursko-Pomořansko s necelými 4400 km a Severní Porýní-Vestfálsko s 2650 km. V těchto zemích a také ve Šlesvicku-Holštýnsku jsou chráněny zákonem.
Aktuálním tématem je v Německu solení silnic. Organizace Robin Wood požaduje zákaz solení silnic lemovaných alejemi a vedoucích lesem. „Silničáři v Německu za zimní sezónu spotřebují 1,8 milionu tun soli. Jak ukazují výsledky výzkumu, obsah soli v podzemní vodě přitom vzrůstá z běžných 20 gramů na litr až na 300 g/l,“ ilustruje rozsah problému Weitzelová.
Christiane Weitzelová také popsala, jakým způsobem německé organizace na ochranu stromořadí bojují za svou věc. „Důležité je sbírání podpisů pod petice, posílání pohlednic místním politikům a poslancům, pořádání protestních shromáždění a mediálně zajímavých akcí přímo v terénu, organizování konferencí s účastí odborníků i politiků. K vtažení veřejnosti do problematiky se nám osvědčila soutěž o nejhezčí fotografii stromu nebo aleje. Silnou překážkou kácení se stane, pokud nějaký občan nebo známá osobnost danou alej symbolicky adoptuje.“
Důležité podle ní je vzbudit zájem široké veřejnosti a médií o danou problematiku a využití jejich tlaku na rozhodující činitele. „Důležité je vytváření aliancí a spolupráce neziskových organizací a politiků. V Braniborsku se do Společnosti na ochranu alejí podařilo zapojit 47 organizací, iniciativ a jednotlivců. Mezi nimi i ministra dopravy Reinholda Dellmana a bývalého spolkového ministra životního prostředí Jürgena Trittina,“ říká Christiane Weitzelová.
reklama