WTO si vzala oddechový čas
Třetí ministerská konference Světové obchodní organizace (WTO - World Trade Organization) se uskutečnila v americkém Seattlu ve třech dnech od 1. do 3. prosince 1999. Ovšem hlavní dění v Seattlu začalo, jak jsme psali již v minulém čísle EkoListu, den před konferencí, 30. listopadu.
Město v rukou demonstrantů
V úterý 30. listopadu zbývá již necelých 24 hodin do zahájení jednání nejmocnější obchodní organizace světa. WTO sdružuje 135 zemí, tedy vlastně většinu států na světě. Na programu jednání je hned několik velmi kontroverzních témat - obchod se zemědělskými produkty, práva pracujících, obchod s geneticky modifikovanými organismy (GMO), přístup na světové trhy.
Problematičnost těchto témat spojila odpůrce WTO a volného trhu prakticky ze všech oblastí světa a lidských činností. V bouřlivých demonstracích, které v Seattlu 30. listopadu začaly, se vedle sebe objevili ekologičtí aktivisté, odboráři, anarchisté, feministky i farmáři.
Zdá se, že seattleská administrativa ani pořadatelé konference s tak velkým odporem nepočítali. Demonstrantům se podařilo zcela zablokovat okolí kongresového centra i hotely, kde byli ubytováni delegáti. V termínu, kdy měla být konference zahájena, se do konferenčního sálu dostal pouze generální ředitel WTO Mike Moore, bývalý novozélandský premiér. Když se ovšem podobný úspěch nezdařil nikomu jinému, ani americké ministryni zahraničí Madeleine Albrightové, ani generálnímu tajemníkovi OSN Kofi Annanovi, ani předsedkyni konference Charlene Barshefské, Moore celý zahajovací ceremoniál zrušil. Starosta Seattlu Paul Schell povolal federální policejní posily a národní gardu a vyhlásil noční zákaz vycházení. V pozdním odpoledni se policejním jednotkám podařilo vytlačit demonstranty s pomocí slzného plynu z bezprostředního okolí kongresového centra a hotelu Sheraton, kde byla ubytována většina delegátů.
Názory vykřikované na ulici však nezastávají jen demonstranti, ale i mnozí politikové na světě. "WTO je parní válec, který likviduje demokratickou moc národních vlád ve jménu nadnárodních korporací a trhu bez přívlastků," říká ministr životního prostředí ČR Miloš Kužvart.
Den první - sejdeme se zas
Zahájení konference tedy proběhlo až ve středu 1. prosince, tedy v její první pracovní den. "Vláda a lid Spojených států se vám všem hluboce omlouvá za nezodpovědné akce nepatrné menšiny našich spoluobčanů," uvítala delegáty, kteří se konečně dostali ze svých hotelů, předsedající konference, zástupkyně USA ve WTO, Charlene Barshefská a vyzvala je, aby "do pracovních skupin vyslali zástupce s rozhodovacím mandátem, včetně mandátu změnit pozici, kterou státy zaujímaly při předchozích jednáních v Ženevě," aby bylo co nejrychleji dosaženo účinné shody. Mike Moore oznámil, že ruší plánovanou večerní recepci, aby měli delegáti "více času na práci."
Pracovní skupina pro zemědělství zasedala pod vedením singapurského ministra George Yeo od rána do večera, aby zakončila den jen velice chabým úspěchem. Členové skupiny se shodli prakticky jen na výčtu témat a na tom, že se sejdou druhý den dopoledne znovu. Hlavním cílem by mělo být vyřešení zásadní otázky, zda k zemědělským produktům přistupovat jako k běžnému zboží, či zda s ním zacházet jinak a podle jakých kritérií. Podle USA, Argentiny, Austrálie či Kanady by se na zemědělské produkty neměly vztahovat žádné výjimky. Ovšem toto téma znamenalo radikální rozdělení názorů - proti se ostře postavily země Evropské unie, Japonsko či Jižní Korea, které argumentovaly mimoprodukčními funkcemi zemědělství, jako je tvorba krajiny a ochrana životního a kulturního prostředí.
Kamenem úrazu se stalo také jednání o obchodu s GMO, kde opět proti sobě stály zejména USA a EU. Spojené státy, podporované velkými firmami, produkujícími zejména osiva, jako Monsanto nebo Novartis, prosazovaly naprosto volný obchod s těmito organismy, zatímco EU prosazovala setrvání u současného stavu, kdy je obchod s GMO omezen (v EU například budou GMO a výrobky z nich označovány). "ČR v tomto bodě stojí jasně na straně EU," řekl EkoListu český ministr životního prostředí Miloš Kužvart. "Při mém nedávném rozhovoru s evropskou komisařkou pro životní prostředí Margot Wallströmovou jsme se shodli odborně i lidsky na tom, že v případě povolení obchodu s GMO musí být tyto produkty jasně a zřetelně označeny," dodal Kužvart. Neshodli se ani účastníci debaty v rámci pracovní skupiny pro přístup na světové trhy. Zásadní spor se rozhořel mezi zástupci rozvinutých a rozvojových zemí o existenci a neexistenci vývozních a dovozních tarifů v mezinárodním obchodním styku. Rozvojové země "Jihu" prosazovaly nulové dovozní přirážky na trzích zemí "Severu" pro své zboží.
Den druhý - snad příště?
Zasedání pracovní skupiny pro zemědělství začalo podle plánu oficiálně až ráno, ale v noci nepracoval jen málokdo. Singapurský ministr Yeo představil materiál, který přes noc vytvořil. "Snažil jsem se jako provazolezec, aby mě váha nestáhla ani na jednu stranu lana," obhajoval svůj kompromisní návrh, kde se snažil obrousit hrany vzájemných postojů tak, aby byl výsledek přijatelný pro oba tábory. "Bitva se asi dobojuje až při novém kole jednání," rezignoval na pozitivní výsledek po celodenním jednání tentýž politik. Dohoda se nekonala vůbec žádná a obě strany zůstaly pevně ve svých zákopech.
Nově otevřené téma dne bylo probíráno v rámci pracovní skupiny o pracovních standardech. Otevřela se témata svobody sdružování se v odborech či dětské práce. Postoj prezidenta Clintona, který žádal stejné pracovní standardy pro všechny členy WTO, překvapil i samotné Američany. Podle Clintona by mohly USA zakázat dovoz zboží ze zemí u nichž by existovaly oprávněné obavy z omezování svobody zakládat odbory nebo ze zneužívání dětské práce. Členové americké delegace okamžitě zmírňovali Clintonova slova s tím, že jde o dlouhodobý cíl, nikoli o okamžitý záměr Spojených států.
Absolutní kolaps, absolutní vítězství
K dohodě se nedospělo v žádné z oblastí. Původní plán na přijetí jediné a jednotné ministerské deklarace naprosto zkolaboval. "Myslím, že nejvhodnější bude, vzít si čas na oddych do příštího roku," prohlásila na závěr konference Charlene Barshefská. "Spolu s předsedajícími jednotlivých pracovních skupin jsme došli k závěru, že názorové rozpory, které přetrvávají, není možné v tak krátké době překonat," vysvětlila novinářům svůj postoj Barshefská.
"Kolaps v Seattlu je nadějí, že svět dokáže nabrat nový směr obchodní politiky, který by více respektoval životní prostředí," líčí svoji optimistickou vizi David Schorr z Worldwide Fund for Nature (WWF). "Kdekoli se nadnárodní společnosti a politická elita pokusí diskutovat agendu takzvaného svobodného trhu, občanská sdružení a iniciativy - odbory, ekologové, spotřebitelé a drobní farmáři - budou na tom místě taky, aby ukázali alternativní vizi toho, kam se má v budoucnosti svět ubírat," komentoval odhodlání občanského sektoru v podobných akcích pokračovat Mike Dolan z nevládní organizace Public Citizens' Global Trade Watch. "Říkáme tomu nikoli svobodný, ale spravedlivý trh," řekl Dolan americkému Fox News Sunday. "Je to přesně to, v co jsme doufali," řekla zpravodaji agentury Reuters jedna z demonstrantek, Susanne Lea z Chapel Hillu. S výsledkem jednání je podle svého vyjádření spokojená, přestože to řekla právě, když spolu s ostatními několika stovkami demonstrantů držela hladovku za propuštění téměř šesti stovek zatčených z předchozích protestních manifestací.
"Cítím zvláštní znechucení," prohlásil po neúspěšné konferenci šéf WTO Mike Moore. "Protože odmítnutí liberalizace znamená, že výhody, které by z ní plynuly zejména rozvojovému světu, se teď odkládají." Zdá se ale, že delegáti rozvojových zemí jeho skeptický pohled nesdílejí. Podle vyjádření šéfa zimbabwské delegace pro BBC byl krach jednání tím nejlepším možným výsledkem v dané situaci. A z dalších reakcí představitelů chudého Jihu lze usuzovat, že jeho názor je pohledem většiny rozvojových států.
Výsledkem gigantického setkání v Seattlu byl tedy hlavně obrovský počet zatčených, dvoudenní zákaz vycházení a nevídané nasazení policejních složek včetně dosud bezprecedentního použití národní gardy uprostřed demokratických USA a nulová dohoda o čemkoli, na čem se zástupci více než poloviny států světa snad dohodnout chtěli.
reklama
