Z bank se stávají i poradny pro energetiku. Láká je zvyšování energetické účinnosti
Na zvyšování energetické účinnosti Česko vynaloží do roku 2020 více než 90 miliard korun z evropských i národních fondů. Veřejné dotace mají přitom tvořit jen třetinu z potřebných investic. Zbylé dvě třetiny má zajistit soukromý kapitál.
Pomocí těchto peněz musí Česká republika podle evropských cílů uspořit energii ve výši necelých 48 petajoulů. To se v přepočtu blíží energii, kterou ročně vyrobí jaderná elektrárna Temelín.
V ideálním případě by měla podle výpočtů ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) jedna miliarda vynaložená z veřejných peněz odpovídat úspoře jednoho petajoulu.
„Ze zkušenosti ale víme, že v praxi takto optimističtí být nemůžeme,“ uvedla na letošním Pražském evropském energetickém fóru ředitelka odboru strategie a mezinárodní spolupráce v energetice na MPO Lenka Kovačovská.
„Zatímco v průmyslu jsme schopni optimální varianty dosáhnout, v domácnostech na jeden uspořený petajoule připadá 2,5 miliardy a v sektoru služeb dokonce 3,5 až 4 miliardy,“ upřesnila.
Co po roce 2020
Už dnes se mluví o způsobech, jak bude Česko úspory energie financovat po roce 2020.
Členské země EU se v říjnu dohodly na nezávazném orientačním cíli pro zvýšení energetické účinnosti na 27 % oproti prognózám. Zatím ovšem není jasné, kolik energie by mělo uspořit konkrétně Česko.
„Při přípravě Státní energetické koncepce jsme se pokusili vypočítat technicky a ekonomicky efektivní potenciál pro zvyšování energetické účinnosti v České republice. Ten mezi lety 2020 a 2030 vychází zhruba na 44 petajoulů,“ řekla na konferenci Kovačovská.
Neví se ale, jestli bude mít Česko po roce 2020 možnost čerpat peníze na zvyšování účinnosti i nadále z evropských fondů.
„V době, kdy se závěry přijímaly, se nikdo nebyl schopen zavázat k tomu, aby se pro další programové období něco takového odsouhlasilo,“ vysvětlila.
Česko a další země střední Evropy si ale vyjednaly, že na energetické úspory i další potřebnou modernizaci budou mít v příštím období k dispozici více prostředků ze systému emisního obchodování.
Celkový objem peněz ale bude záviset na ceně emisích povolenek, a tedy na úspěchu projednávané reformy tohoto systému.
Banky v roli energetických poradců
Evropa nyní také přemýšlí nad tím, jak přilákat soukromý kapitál, který by investice navýšil. Klíčovou roli v tom hrají banky.
„Banka je konzervativní instituce, která preferuje jistější, byť méně výnosné projekty. Zvláště po zkušenostech s podporou obnovitelných zdrojů ovšem vlastně nevíme, co je to jistota,“ řekl na energetickém fóru Max Wandler z Erste Corporate Banking.
„Existuje však oblast s vysokými výnosy i vysokou mírou jistoty. To jsou úspory energií. Žádný jiný finanční produkt, pokud nejde o nelegální činnost nebo riskantní spekulace, nic takového nenabízí,“ tvrdí.
V oblasti budov prý mají banky zájem o takové projekty, jako je výměna systémů vytápění, větrání a chlazení nebo výměna osvětlení. V průmyslu podle něj může jít v podstatě o jakoukoliv modernizaci výrobní technologie, modernizaci řídicích systémů a podobně.
Na banky to podle Wandlera klade další nároky. „Na rozdíl od obnovitelných zdrojů a zvláště fotovoltaiky, kde je jeden projekt jako druhý, jsou projekty pro zvyšování energetické účinnosti velmi individuální,“ vysvětlil. Banky proto klientům poskytují i energetické poradenství, ať už samy nebo s pomocí externích odborníků.
„Museli jsme razantně navýšit technickou úroveň svých služeb, a tím pádem technickou vzdělanost svých pracovníků. Zakládají se i speciální jednotky, ve kterých působí nejen lidé s bankovním backgroundem, ale i s technickým vzděláním,“ řekl.
Tento článek je převzat ze serveru EurActive.cz. Jeho další šíření je možné pouze se souhlasem vydavatele EU-Media.
reklama
Elektrárna Opatovice chce na konci příštího roku převzít první paroplynový blok
Odpadová společnost OZO Ostrava získá dvě nové kogenerační jednotky
Dvě polské tepelné elektrárny omezují provoz kvůli nízké hladině Visly