Z Kladna do Prahy rychlodráhou v roce 2013?

Trasa rychlodráhy Praha - Kladno (bez odbočky na letiště)
Mapa: Google Maps

Po téměř 17 letech diskusí a sporů se včera představitelé Prahy, Středočeského kraje, Kladna, Prahy 6, Prahy 7 a Ministerstva dopravy sešli u jednoho stolu v prostorách Poslanecké sněmovny. Deklarovali tam svůj souhlas s dokumentací zpracovanou v prosinci 2007 Fakultou dopravní ČVUT, která je podle nich dobrým základem pro to, aby se mohlo začít pracovat na územním řízení a stavebním povolení. Pokud vše půjde podle plánu, svezou se první cestující na této trati na Vánoce v roce 2013.

Pokud má být vyřešena doprava mezi Prahou a Středočeským krajem, musí se Praha podle politiků opřít o železnici a zajistit, aby měli lidé maximální motivaci železnici využívat. Doprava tak bude méně obtěžovat Pražany a lidem ze Středočeského kraje to usnadní cestování za prací a za kulturou. „Praha a Kladno bude v budoucnosti propojeno rychlodrážním koridorem, který je mimořádně ohleduplný a šetrný vůči svému okolí, vůči lidem, vůči přírodě,“ popisuje základní výhody rychlodráhy primátor hlavního města Prahy Pavel Bém.

Deklarace podepsaná ve Sněmovně označuje výstavbu nové tratě ve stopě stávající Buštěhradské dráhy za jednu z hlavních priorit dopravní infrastruktury v regionu. V rámci snahy o snížení negativního vlivu rychlodráhy na životní prostředí má být trasa vedena v nejhustěji obydlených oblastech (např. v úseku Veleslavín - Letná) v podzemí. Nahoře nad tratí bude zeleň. Během výstavby sice budou problémy se zásahem do životního prostředí, ale podle politiků to pak bude ku prospěchu místních obyvatel.

U zastávky Dlouhá míle má být vybudováno záchytné parkoviště P + R a autobusový terminál, aby se snížila intenzita automobilové dopravy zejména na území Prahy 6.

Projekt se uskuteční hlavně z důvodu rostoucích nároků na kapacitu pražské příměstské dopravy. Každý den jezdí za prací ze Středočeského kraje do Prahy přibližně 100 tisíc lidí a ten samý počet lidí se v odpoledních hodinách vrací zpět. Dojíždějících přitom ročně přibývá několik desítek tisíc. Vloni jejich počet narostl o asi 24 tisíc, předloni to bylo 16 tisíc.

Schůzka představitelů Prahy, Středočeského kraje, Kladna, Prahy 6, Prahy 7 a Ministerstva dopravy v Poslanecké sněmovně kvůli stavbě rychlodráhy z Prahy do Kladna.
Foto: Monika Frühbauerová/Ekolist.cz

Na území hlavního města Prahy má trať délku přibližně 19 km. Projekt se nejvíce dotýká MČ Praha 6, na jejímž území je trať přibližně 15 km dlouhá. To potvrzuje i starosta MČ Prahy 6 Tomáš Chalupa: „Já osobně jsem byl 5 let největším troublemakerem z hlediska realizace rychlodráhy. Teprve poslední rok to byla reálná jednání, která vedla k tomu, aby se dosáhlo nějakého cíle, kdy jednotlivé samosprávy dostaly prostor, aby sdělily své potřeby a našel se racionální kompromis.“

Spokojenost s projektem rychlodráhy vyjadřuje i starosta MČ Prahy 7 Marek Ječmének: „Máme sportoviště, máme výstaviště. Tímto projektem vyřešíme obrovským způsobem nárazovou dopravu, a věříme tomu, že právě tato dráha může minimálně ze směru od Kladna velmi pomoci.“

Zatím se přesně neví, kolik zastávek by na železniční rychlodráze mělo být. O tom ještě politici se zastupiteli městských částí budou jednat. Na serveru Metroweb jsou k vidění návrhy některých z nich. Jsou zde uvedeny základní informace o zastávkách a nechybí ani vizualizace.

Podle současného projektu má rychlodráha končit ve stanici Masarykovo nádraží, ale vyloučeno není ani zaústění na Hlavní nádraží. O tom budou politici také ještě jednat. Ani konečná cena a hlavně způsob financovaní ještě nejsou jasné. Na tiskové konferenci zazněla částka 28 miliard korun, ale ta je údajně velmi orientační.

Výstavba rychlodráhy by měla prospět i jiné železniční trati, tzv. pražskému Semmeringu, vedená v zářezech a po mostech nad Prokopským údolím. Trať 122 z Prahy Smíchova přes Hlubočepy a Jinonice do Hostivic má totiž sloužit jako náhradní trasa pro případ výluk a nehod a rovněž pro nákladní dopravu. Deklarace předpokládá dokonce její elektrifikaci.