https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/z-krkonos-mizi-stopy-rysu-spatny-signal-tvrdi-vedec
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Z Krkonoš mizí stopy rysů, špatný signál, tvrdí vědec

29.8.2019 00:27 | VRCHLABÍ (ČTK)
Velkým šelmám v Krkonoších se nedaří. Pozorování rysů v posledních pěti letech výrazně ubylo. / Ilustrační foto
Velkým šelmám v Krkonoších se nedaří. Pozorování rysů v posledních pěti letech výrazně ubylo. / Ilustrační foto
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Šelmy.cz
Velkým šelmám v Krkonoších se nedaří. Pozorování rysů v posledních pěti letech výrazně ubylo. Zoolog Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) Jiří Flousek řekl, že je to znepokojivý jev. Vlci, kteří jsou od roku 2015 potvrzeni na Broumovsku a později také blíže Krkonoším ve Vraních horách v česko-polském pomezí, se podle něj na území KRNAP dosud neusadili. V Krkonoších připadá v úvahu pouze výskyt právě těchto dvou velkých šelem - vlka a rysa.
 

Vědci ze správy KRNAP začali první rysy zaznamenávat v roce 2000 a v následujících letech počet důkazů o jejich přítomnosti rostl, a to až do období let 2011 až 2013. Poté však nastal zlom. "Tehdy počet doložených i nedoložených pozorování dosáhl vrcholu, v tomto tříletém období jsme měli 43 pozorování, včetně neprokázaných. Odhadovali jsme, že na české i polské straně Krkonoš žijí dva až tři rysové. Myslel jsem, že je pouze otázkou času, kdy se podaří doložit jejich rozmnožování," řekl Flousek.

To se ale nestalo a od té doby počty pozorování rysa klesají. V období let 2017 až 2019 jich evidují vědci národního parku už pouze 11, z toho letos jen jediný, a to ještě navíc nepotvrzený případ. "Je to nepříznivá situace. Z toho dovozuji, že jestli vůbec, tak v Krkonoších se pohybuje jeden rys," uvedl Flousek. Nevyloučil, že na poklesu počtu pozorování rysů v Krkonoších může mít vliv i pytláctví.

Existuje metodika hodnocení pozorování velkých šelem. Podle ní je nejprůkaznější snímek z fotopasti, nález uhynulého zvířete nebo pobytové stopy, jako jsou třeba chlupy šelmy nebo trus, ze kterých je možno její přítomnost geneticky potvrdit. "To jsou nejhodnotnější informace na čtyřstupňové škále," řekl Flousek. Naopak nejméně důvěryhodné je nepodložené pozorování laické veřejnosti. "Zaznamenávám ale vše, co není evidentní nesmysl. Letošní jediné pozorování rysa patří do kategorie s nízkou věrohodností," dodal.

Rysové mají velmi rozsáhlé domácí okrsky, například samec v průměru okolo 400 kilometrů čtverečních, samice 250 kilometrů. Kromě doby páření žijí tyto šelmy samotářsky. "Na rozdíl od vlků si rysy dokážu představit trvale žít i uvnitř Krkonoš," uvedl Flousek.

Vlci do Krkonoš podle něj pouze zabíhají. Letos se k němu nedostalo více než deset pozorování vlků. "Je to méně než loni. Z toho usuzuji, že žádná usazená vlčí smečka na české straně Krkonoš není. Jde tak většinou o migrující jedince mezi Broumovskem a některými lokalitami na západě Čech," uvedl.

Nejvíce záznamů o výskytu vlků v Krkonoších pochází v letošním roce z konce zimy a z jara, a to z východní části hor, z oblasti Rýchor, odkud je to nejblíže do Vraních hor. V severním pohraničí Královéhradeckého kraje a v přilehlé oblasti Polska žije ve dvou smečkách až 15 vlků.

"S největší pravděpodobností, hraničící s jistotou, jsou vlci zaznamenaní v Krkonoších z Vraních hor. Vybíhají za potravou. V širší oblasti Krkonoš si dovedu představit, že se mohou usadit v málo navštěvovaných lesích při úpatí hor při jižní hranici ochranného pásma (KRNAP), odkud budou vybíhat do okolí za potravou, tedy i do vnitřních Krkonoš. V samotných Krkonoších není pro ně totiž žádné klidné místo," řekl Flousek.

Vlk z Krkonoš vymizel v 19. století. Posledního zastřelili na české straně hor v roce 1842 a na polské v roce 1810. V Krkonoších se začali častěji opět objevovat od roku 2011. Loni v létě se Krkonošemi šířila zpráva, že na polské straně hor pod Sněžkou spatřil turista medvěda dokonce s mláďaty. To se ale nepotvrdilo. Podle Flouska je výskyt této šelmy v Krkonoších téměř vyloučený. Poslední medvěd byl v Krkonoších na české straně uloven v roce 1802 v Obřím dole.

Krkonošský národní park byl založen v roce 1963 a je nejstarším národním parkem v Česku. Rozkládá se téměř na 55.000 hektarech na území okresů Trutnov, Semily a Jablonec. Spolu s polským parkem tvoří KRNAP největší chráněnou přírodní oblast ve střední Evropě. Patří také mezi nejnavštěvovanější národní parky Evropy.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
tisknout poslat
 twitter
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist