Za smog mohou nejvíce auta

Co je smog?

Dnes již tradičně rozlišujeme dva základní typy smogu: londýnský a losangeleský. Londýnský (podle události z prosince roku 1952) neboli redukční smog je charakterizován směsí kouře (smoke), oxidů síry (dodávají redukční povahu) a dalších plynných zplodin spalování uhlí při vysoké relativní vlhkosti vzduchu a je obvykle doprovázen hustou mlhou (fog). Vysoká škodlivost se zde stupňuje přítomností popílku, který umožňuje snadný transport plynných složek smogu až do nejhlubšího nitra plic.

Losangeleský, oxidační typ smogu neboli letní či fotochemický smog - to všechno jsou často užívané názvy pro originální směs ozónu (silné oxidační činidlo), peroxyacetylnitrátů (PAN), aldehydů a kyseliny sírové vznikající působením UV záření (fotochemicky) z oxidů dusíku, uhlovodíků a oxidu siřičitého. Získáme jej spalováním kapalných a plynných paliv při teplotách vzduchu 25-30(C za slunečných dnů (UV záření) a bezvětří.

Ze zdrojů jednoznačně dominuje automobilová doprava. Zřejmě nejvhodnější pro tvorbu smogu jsou zvláštní meteorologické podmínky tzv. teplotní inverze (teplota stoupá s nadmořskou výškou), kdy je omezené vertikální proudění vzduchu. Většina typů smogu v současnosti je kombinací výše popsaných.

Znamená smog nebezpečí?

Epidemiologické studie jasně prokazují příčinnou souvislost mezi vysokou koncentrací škodlivin v ovzduší (smog) a zvýšenou hospitalizací v nemocnicích (a úmrtím) pro choroby dýchacích cest a nemoci srdce a cév. Do rizikové skupiny patří děti, lidé nad 65 let a více bývají postiženi muži. Rovněž nepochybné je poškození rohovky oční a povrchových vrstev kůže. U dětí bylo zjištěno zpomalení zrání kostry (o 5-8 měsíců), snížení hladin protilátek (imunoglobulinů), nízká porodní hmotnost, vyšší výskyt nezralých dětí, zvýšený počet alergií a průduškového astmatu v postižených oblastech. Existuje nebezpečí poškození zárodečných buněk a vzniku genetických defektů, které se projevují výskytem vrozených vývojových vad. Teratogenní (plod poškozující) účinky jsou pravděpodobné.

U dospělých se obáváme karcinogenních účinků, tj. schopnosti vyvolat zhoubné (rakovinné) bujení, zvláště rakoviny průdušek. Nicméně v těchto případech je výskyt výrazně ovlivněn a zkreslen kouřením. Popsány byly poruchy chování (nadměrná živost a nesoustředěnost) u dětí při smogových situacích a existují i teorie o souvislosti mezi heterocyklickými aminy (nacházejí se v cigaretovém kouři a benzínových výparech) a schizofrenií.

Jak smog působí?

Musíme vyzdvihnout úlohu aerosolu, jenž se zdá být stále důležitějším článkem řetězu vzniku a působení smogu. Aerosolem označujeme jakékoli částice obsažené ve vzduchu, které jsou menší než 10 (m (1 (m = 1/1 000 000 m). Jeho nebezpečí spočívá ve schopnosti těchto pevných částic absorbovat molekuly plynů a tím dosahovat značného zvýšení koncentrace škodlivých plynů, čímž se násobí jejich toxicita a místní působení.Tak malé částice (nejhorší jsou částice o velikosti 1-2 (m) nedokáží dýchací cesty účinně odstranit, proto zůstávají v plicích. Na částicích aerosolu, které rozptylují UV záření mohou (také díky vysoké koncentraci absorbovaných plynů) probíhat fotochemické reakce a podporovat tak vznik oxidačního smogu. Naopak aerosol pohlcující UV záření potlačuje tvorbu losangeleského smogu.

Jedním z nejdráždivějších plynů fotochemického smogu je ozón, plyn skládající se ze 3 atomů kyslíku a normálně se vyskytující ve vyšších vrstvách atmosféry, kde pohlcuje UV záření. Přízemní, tzv. troposférický, ozón způsobuje záněty dýchacích cest od nosohltanu po plicní sklípky a zvyšuje reaktivitu průdušek na cizorodé látky u lidí s průduškovým astmatem (postiženému jedinci se stáhnou průdušky natolik, že se začne dusit). Také poškozuje deoxyribonukleovou kyselinu (DNA) - nositelku genetické informace - a tak umožňuje vznik nádorů. Působí mechanismem vzniku volných radikálů, tj. částic snadno vstupujících do chemických reakcí, jejichž výsledkem je poškození funkce enzymů, změna propustnosti buněčných membrán, buněčné poškození a smrt. Většina studií však nedokáže oddělit účinek ozónu od spolupůsobících kyselých aerosolů a oxidu siřičitého.

Jak se bránit proti smogu?

Je vhodné sledovat informace o stavu ovzduší a v případě ohrožení omezit pobyt (a hlavně pohyb) venku, zvláště v době od 6.00 do 10.00 a od 16.00 do 20.00 hodin. Větrat by se mělo krátce a intenzivně, už tak dost zkažený vzduch si neotravovat cigaretami, těkavými látkami a podobně. Doporučuje se posilovat obranyschopnost vlastního organismu racionální stravou, dostatkem vitamínů A, C, E, selenu a dalších antioxidantů (zelenina, ovoce, luštěniny, celozrnné pečivo), zvýšením příjmu tekutin (2-3 litry denně), vyhýbat se nadměrnému stresu a otužovat se. Rovněž použití kvalitních čističek vzduchu a ionizátorů má svoje opodstatnění.

Závěrem si připomeňme často užívané zjednodušení lidských potřeb: člověk vydrží 5 týdnů bez jídla, 5 dnů bez vody, ale pouhých 5 minut bez vzduchu.