Za stažení námitek ochránců přírody inkasovaly zprostředkovatelé miliony

Sdružení Záchrana krajiny využilo loňskou solární vlnu, při které si blokováním výstavby elektráren mohli prostřednici dohod vydělat až desítky milionů korun, píše dnešní Mladá fronta Dnes. V rámci stavebního řízení nejdříve blokovalo výstavbu a pak za peníze, které inkasoval zprostředkovatel, od svých námitek upustilo. MF Dnes zdokumentovala pět takových případů.

Přečtěte si reakci občanského sdružení Záchrana krajiny.

Ve zkratce vypadá model, se kterým přišlo sdružení Záchrana krajiny, takto: Podnikatel chce postavit solární elektrárnu, která ohrožuje živočichy a hyzdí krajinu. Záchrana krajiny se přihlásí do stavebního řízení a zařídí, že elektrárna nebude postavena včas, aby podnikatel dostal vysoké výkupní ceny za elektřinu. Je tu ale řešení, které se najednou zjeví jako záchrana v hodině dvanácté - zprostředkovatel, který se umí domluvit s oběma stranami. Ovšem za úplatu. Ceník? Jeden milion za malou instalaci, čtyři za velkou solární elektrárnu.

Podle MF Dnes sdružení vadilo, že výstavba solárních elektráren ruší živočichy, odraz slunce ohrožuje bezpečnost letadel nebo že elektrárny ničí krajinný ráz. A protože stavitelé spěchali, aby stihli výhodné výkupní ceny solární elektřiny do konce roku 2010, byli ochotni platit. Alespoň v pěti případech, o kterých píše MF Dnes. Všechny připomínky v řízení byly podepsány jediným jménem osmdesátileté důchodkyně Věry Mikotové. MF Dnes uvádí, že vždy jen podepsala papíry, které jí přinesl další člen sdružení Emil Flegel. Ten byl podle MF Dnes hlavním aktérem, s investory měl vyjednávat i jeho syn právník. S paní Mikotovou jej pojí také příbuzenský vztah, je to údajně jeho babička.

Jednou z pěti firem je Emi Energy ze Středních Čech, která připravovala výstavbu elektrárny Bradlec. V závěru stavebního řízení přišla Záchrana krajiny se svými připomínkami. Prý prakticky neřešitelnými. Za firmu se snažil se sdružením vyjednávat Daniel Lieskovský, ale prý bez úspěchu. Najednou ale přišel e-mail od architekta Tomáše Lukeše, že prý dokáže problém vyřešit. „V té chvíli jsem už neměl jiné možnosti, protože čas kvapil,“ popsal situaci MF Dnes Lieskovský. Architekt prý prohlásil, že sice sdružení nezná, ale pokusí se ho kontaktovat. Což se mu podařilo během jednoho dne. Dokonce prý námitky jsou řešitelné, pokud stavitel splní podmínky. Ty se týkaly proškolení personálu, dvakrát za rok posečení trávy a klidu v době hnízdění koroptví.

Za toto poradenství si Tomáš Lukeš řekl o dva miliony. Když je dostal, sdružení své výhrady odvolalo.

Téměř stejný postup zdokumentovala MF Dnes i u dalších případů, ve třech došlo k zaplacení celkem čtyř a půl milionu korun. Další investoři zaplatit odmítli. Podobně jako architekt Lukeš pomáhala zprostředkovat dohodu i podnikatelka Anna Lauermannová, pro změnu známá a sousedka pana Flegla.

Emil Flegl ze sdružení Záchrana krajiny MF Dnes řekl, že prostředníky zná jen jako zástupce stavebníků. Také odmítl, že by sdružení mělo cokoliv společného s vybíráním peněz. Podle MF Dnes mohli prostřednici získat až desítky milionů korun.

---

reklama

---