Zabijáckého slimáka a další problémy Evropy dnes představila EEA
 |
|
|
Martin Bursík a Jacqueline McGladeová, výkonná ředitelka Evropské agentury pro životní prostředí (EEA), na dnešním představení publikace Signály 2009.
|
|
| Foto: Hugo Charvát/Ekolist.cz |
„Klimatické změny jsou největším problémem, který máme před sebou,“ prohlásila dnes na tiskové konferenci ředitelka EEA Jacqueline McGladeová. Zároveň ale v současnosti čelí svět dopadům finanční krize. Masivní investice a záchranné balíčky do ekonomiky představují podle McGladeové výbornou příležitost ke změně. „Nejde o to nahradit jedno auto na fosilní paliva jiným, které bude spotřebovávat méně ropy. Měla by se nastavit úplně nová pravidla. Větší investice do hromadné dopravy a do nových technologií, když zůstaneme u příkladu dopravy.“ Proto, aby došlo k takovým změnám, je ale potřeba, aby lidé věděli, proč se dělají a jaký mají přinést výsledek. A právě tomu má napomoci publikace Signály 2009. Proto EEA sází na srozumitelné příběhy. „Ano, zabijácký slimák je tak trochu humor, ale my se opravdu musíme připravit na příchod nových druhů živočichů, kteří se u nás objeví,“ dodala McGladeová.
„Zpráva, jako jsou Signály, je jenom začátek, jen otevírá dveře a ukazuje, jak se některé věci řeší, třeba v sousedních zemích,“ řekla Ekolistu.cz ředitelka EEA. Publikace má lidem pomoci pochopit, proč by se měla politika a ekonomika zaměřit na životní prostředí. „Je to první krok, aby si lidé uvědomili, co se děje, aby se o tom začali bavit a aby se začali zajímat,“ vysvětlila McGladeová. Evropa se podle ní kvůli změnám klimatu proměňuje. "Mění se například pěstované zemědělské plodiny. Obrovským problémem začíná být nedostatek vody, který už poznali i ve Skandinávii,“ prohlásila McGladeová.
Signály 2009 obsahují osm kapitol a její podtitul zní „Osm příběhů ze životního prostředí pro Evropu v roce 2009“. Ty se věnují tématům globální diplomacie a hledání nástupce Kjótského protokolu, přizpůsobování se změně klimatu a problémy s nedostatkem vody, hrozbami pro biologickou rozmanitost Evropy, kvalitě ovzduší v Evropě, výrobě bioenergie a dopadům na životní prostředí, mořskému hospodářství v měnícím se klimatu, reformě společné zemědělské politiky a mezinárodní přepravě odpadů.
A jak je to s oním zmíněným zabijáckým slimákem? Podle publikace Signály 2009 je to živočich známý pod odborným názvem Arion lusitanicus a také se označuje jako plzák španělský, neboť původně pochází z Pyrenejského poloostrova. Slimák je hermafrodit a může se šířit velmi rychle. Je agresivnější než "náš" plzák černý a požírá slabší slimáky. Zabijácký slimák se začal po Evropě šířit před 30 lety v květináčích. Hlína v květináčích květin vyvážených ze Španělska totiž často skrývala vajíčka slimáků. Tento způsob je i dnes největším zdrojem zamoření. Zabijácký slimák je jen jedním z příkladů širší hrozby pro evropskou biologickou rozmanitost, kdy se vetřelci nebo nepůvodní druhy v důsledku lidské činnosti usídlí a šíří napříč kontinentem.
Ročenky Signály vydává Evropská agentura od roku 2000, v České republice všechny její tiskoviny distribuuje CENIA, Česká informační agentura životního prostředí. V elektronické podobě je možné si publikaci stáhnout zde.
reklama
Online diskuse
Několik omylů a zkreslených informací - 9. 1. 2009 - Alena MíkovcováJsem malakolog (tj. osoba, která se zabývá měkkýši, plzáky a slimáky nevyjímaje) a musím čtenáře upozornit na několik omylů, které tento článek přináší. Předně taxonomie: u nás žádný plzák černý nežije, pouze původní druh Arion rufus (plzák lesní), kterého lze od invazního plzáka španělského rozeznat jednoznačně v dospělosti pouze podle anatomie pohlavního ústrojí (juvenilní jedinci plzáka španelského mají na rozdíl od mláďat našeho původního druhu na zádech 2 citronově žluté proužky, jinak jsou celí hnědí). A co se zmíněného zabijáctví nebo "kanibalismu" týká, musím upozornit, že jde pouze o vyjímečnou věc, která se vyskytuje ale také u našich původních druhů slimáků a plzáků a rozhodně nelze říci, že by větší druhy systematicky ničily populace menších nahých plžů (tj. plžů, kteří nemají schránku a mezi které plzáci také patří). Sama jsem pozorovala, jak dospělý jedinec druhu Limax cinereoniger (slimák popelavý - náš původní druh) ve stresu a z nedostatku jiné vhodné potravy spořádal mládě slimáčka rodu Deroceras (nepůvodní a invazní druh - tady se nám situace trochu otočila a původní fauna nám likviduje tu nepůvodní, že). Prosím, žádnou paniku! Arion lusitanicus (plzák španělský) je jistě problém a není možné jeho výskyt u nás nijak podceňovat. Pro naše původní druhy plžů, ať už se schránkou nebo bez, však představuje nebezpečí pouze případnou potravní konkurencí (myšleno ale potravu rostlinou), ke které v tuto chvíli může docházet jen při velmi silném lokálním přemnožení tohoto nepůvodního druhu. Vážení čtenáři, děkuji, že jste věnovali čas četbě mého příspěvku a doufám, že se k celé záležitosti postavíte jako rozumní a logicky uvažující lidé. Díky. AM |
