Začne dostavba D11 ještě letos?
Kdyby to všechno klaplo...
Na tom, že by se dálnice mohla začít stavět už letos, se shodl v říjnu 2000 na své schůzce ministr dopravy Jaromír Schling (ČSSD) s královéhradeckým primátorem Oldřichem Vlasákem (ODS). Když se dlouho nic nedělo a na Ministerstvu pro místní rozvoj (MMR) stále ležel návrh doplňků k územnímu plánu hradecko-pardubické aglomerace, poslal Vlasák s náměstkem svého pardubického kolegy Rostislavem Šmahelem a hejtmany Pavlem Bradíkem (Královéhradecký kraj, ODS) a Romanem Línkem (Pardubický kraj, Čtyřkoalice) výzvu vládě, aby práce na územním plánu urychlila. MMR se činilo a vláda územní plán schválila poslední únorové pondělí. "Je to důležitý krok k tomu, aby se dálnice začala stavět a byla v roce 2004 hotová," komentoval to pro EkoList královéhradecký hejtman Pavel Bradík.
Před představou, že by se letos mohlo začít stavět, varuje sám investor. "Byla by to velmi optimistická varianta. Kdyby šlo všechno úplně přesně jak má, mohli bychom možná začít na konci roku," říká Alois Lichnovský, náměstek pro výstavbu dálnic z Ředitelství silnic a dálnic ČR (ŘSD). Dodává ale ihned, že "i kdyby ŘSD dostalo územní rozhodnutí pro obě části dálnice už do konce března, lze proti němu očekávat různá odvolání." O tom, že má asi pravdu, svědčí i slova jednoho z oponentů dálnice, Jiřího Malíka ze Sdružení za šetrnou dopravu (SŠD). "Samozřejmě, že se odvoláme. Využijeme všech prostředků, které nám legislativa dává," říká Malík.
"Náš kraj je jediný v republice, který dálnici nemá. A ekonomický rozvoj se v celé lidské historii odehrával právě kolem dopravních tepen," argumentuje jeden z východočeských politiků, člen rady královéhradeckého krajského zastupitelstva Jaroslav Vácha (Čtyřkoalice). Podle Váchy dálnice znamená nejenom ekonomický rozvoj kraje. "S tím pak souvisí i další věci - stabilnější a bohatší nabídka pracovních míst, rozvoj školství," dodává radní Vácha. Zastánci dálnice, mezi něž patří i Vácha, argumentují dopravním přetížením stávající silnice i tím, že provoz na ní je příliš nebezpečný. Podle Malíka však dálnice lidem v kraji spíše uškodí. "Znamená zvýšení hladiny hluku, zvýšení exhalací, přiláká další tranzitní dopravu," oponuje Jiří Malík.
Po dálnici až do Polska?
Z Prahy směrem na Hradec Králové vede dálnice už mnoho let. Končí ovšem po necelých 40 kilometrech u Libice nad Cidlinou nedaleko Poděbrad, kde zasahuje hluboko do přírodní rezervace Libický luh. V červenci 1999 rozhodla vláda, že se dálnice dostaví do Hradce Králové a odtud dál na sever do Jaroměře. Tam by se měla změnit v rychlostní silnici R11 a pokračovat až do Královce na hranicích s Polskem, kde se napojí na dálnici A3. "Dálnice D11 je součástí mezinárodního dálkového evropského tahu E30 Moskva - Varšava a E67 Varšava - Wroclaw - Hradec Králové - Praha," vysvětluje Alois Lichnovský. Podle Jiřího Malíka je ale dálnice na Hradec jen politickým rozhodnutím. "Stavba byla schválena komunistickou vládou prezidenta Novotného v roce 1964 a reflektovala zejména potřebu bolševických centralistů z Prahy vyjet si na chatu," říká Malík. Svědčí o tom podle něj i fakt, že česká dálniční síť vypadá jaké hvězdice s centrem v Praze. "Přitom vznik krajů by měl udělat centrum z Hradce Králové, takže by se doprava mezi Hradcem a Prahou měla ještě snížit," tvrdí Malík.
Na tom, že by bylo dobré dálnici od Libice na Hradec Králové dostavět, se shodli už ministři první Klausovy vlády v listopadu 1993. Potom se ale několik let nic nedělo a o "hradecké" dálnici se vůbec nemluvilo. ŘSD připravovalo podklady a v srpnu 1999 získalo územní rozhodnutí pro první úsek dálnice z Libice do Chýště. Proti němu se však okamžitě odvolala hradecké sdružení Svoboda zvířat, protože podle něj rozhodnutí bylo proti zákonu o ochraně přírody a krajiny. Ministerstvo pro místní rozvoj tehdy Svobodě zvířat vyhovělo a vrátilo rozhodnutí k dopracování. Proti přepracované verzi se pak odvolala znovu Svoboda zvířat a také SŠD. Tentokrát na Ministerstvo životního prostředí do Hradce Králové a do Prahy. V Hradci odvolání zamítli, ovšem v Praze mu vyhověli a odvolací řízení stále pokračuje. Dokumentace ke druhému úseku Chýšť - Hradec Králové se právě dokončuje.
A nestačil by obchvat?
"Dokumentace k posouzení vlivu dálnice na životní prostředí (EIA) byla provedena mizerně," vysvětluje námitky obou organizací Jiří Malík ze SŠD. Podle něj dokumentaci zcela scházela biologická studie (ta má zhodnotit druhové bohatství živočichů a rostlin v dotčené oblasti). "Hlavní chybou EIA ale je, že vůbec neposuzovala nulovou variantu ani variantu ekologicky šetrnou," argumentuje Malík. Podle Jiřího Malíka ale dálnice není potřeba. Prognóza Ministerstva dopravy a spojů (MDS) počítá s tím, že v roce 2010 by mělo mezi Prahou a Hradcem jezdit 17 tisíc aut denně. O pět let později o další tisícovku více. "Pokud by se dosáhlo snížení počtu kamiónů na polovinu, tak by stačila opravdu stávající silnice s několika nejnutnějšími obchvaty, například kolem Chlumce," říká Malík. "Pokud by šlo jenom o Chlumec, pak by se o tom dalo asi uvažovat. Ale co by to znamenalo pro menší obce na I/11, jako jsou Obědovice nebo Nové Město," oponuje mu místostarosta Chlumce Eduard Haspra. S tím souhlasí i krajský radní Jaroslav Vácha. "Já vnímám, že ekologičtí aktivisté nic ekologického na dálnici nevidí. Myslím ale, že právě dálnice D11 by mohla životní prostředí obcí kolem I/11 výrazně zlepšit. Chlumec je perfektní příklad," říká radní. Ze stejných důvodů odmítá toto řešení i ŘSD. "Dodržení hygienických limitů při současném dodržení normových parametrů dálnice, by si vyžádalo oddálení trasy do takové vzdálenosti,že by se stávající trasa silnice nevyužila," říká náměstek Lichnovský.
S tím, že do Hradce Králové povede dálnice, souhlasí i jindy nesmiřitelný kritik dálnic Miroslav Patrik z Dětí Země. "My souhlasíme s dálnicí až do Hradce, jenom bychom ji chtěli vést trochu jinudy, než ŘSD," říká Patrik. S čím už ale Děti Země nesouhlasí, je vedení dálnice z Hradce Králové do Jaroměře. Podle Patrika by už z Hradce stačila jen rychlostní komunikace. "My bychom vedli trasu dálnice až do Chlumce stejnou cestou jako ŘSD, ale od Chlumce pak trochu severněji, souběžně se železniční tratí až skoro do Hradce Králové," říká Martin Robeš, geodet a jeden z autorů alternativní koncepce rozvoje silniční sítě v ČR, kterou Děti Země zpracovaly. Podle Robeše se totiž trasa D11, kterou navrhuje ŘSD snaží zejména nezabrat příliš mnoho zemědělské půdy. "Takže to naplánovali přes všechny remízky a kopce. Naše verze by se tomuto problému vyhnula," obhajuje Robeš proč by měla dálnice vést kolem trati. Tuto "severní" variantu prý ŘSD také zvažovalo. "Kvůli narušení řady vodních zdrojů tuto trasu nedoporučilo MŽP," tvrdí náměstek ŘSD Alois Lichnovský.
reklama
