Zákon o obchvatu prošel výměnou za slib pomoci s průmyslovými zónami
Kamenem úrazu se stalo přijetí pozměňovacího návrhu Josefa Hojdara (ČSSD), který navrhl, aby za stavby ve veřejném zájmu, tak jak to zákon navrhuje u obchvatu Plzně, byly považovány i průmyslové zóny. Což by způsobilo výrazné zjednodušení při vyvlastňování pozemků soukromých vlastníků. Proti tomuto návrhu se postavila řada pravicových poslanců. "Zákon v takovém znění by byl absolutně neprůchodný," řekl EkoListu Václav Brousek. Přijetí pozměňovacího návrhu Brousek ve sněmovně komentoval slovy: "Návrhem pana Hojdara je výrazně napadeno osobní vlastnictví. Proto chci požádat sněmovnu o zpětvzetí tohoto zákona."
Závěrečné hlasování bylo nakonec přesunuto na druhý den, kdy poslanci ČSSD nakonec ustoupili a umožnili hlasování o zákonu bez sporného pozměňovacího návrhu. Od zvýhodnění průmyslových zón ale neupustili. "Doufám, že naše velkorysost bude kvitována z druhých stran v případě projednávání novely zákona, kterým bychom umožnili vytváření průmyslových zón bez velkého odporu," zdůraznil Zdeněk Škromach těsně před hlasováním.
Václavu Brouskovi myšlenka označení průmyslových zón za veřejný zájem připadá správná, avšak v rámci jiného zákona. "Myslím, že by měl vzniknout nový zákon, který by mohl obsahovat i průmyslové zóny. Ale to vyžaduje mnohem podrobnější a důkladnější přípravu," vysvětluje Brousek.
Naopak zásadně proti zjednodušenému vyvlastňování průmyslových zón je Libor Ambrozek (KDU-ČSL). "Je to porušení rovnosti vlastnických práv," vysvětluje svůj postoj Ambrozek a dodává, že "by se zároveň pojem "veřejný zájem" začal nebezpečně rozšiřovat." Ambrozek je zároveň hlavním kritikem zákona o obchvatu. "Ukazuje to absurdnost celého zákona. Na základě sporného urychlení obchvatu Plzně bude možné postavit prakticky cokoliv," řekl EkoListu Ambrozek. Podle něj je zákon protiústavní a bezkoncepční i bez pozměňovacích návrhů.
Druhá navrhovaná změna se do zákona vůbec nedostala. Tu navrhl zpravodaj zákona poslanec Pavel Hönig (ČSSD). Jeho záměrem bylo urychlit problémovou stavbu továrny na obrazovky společnosti Philips Display Components v Hranicích na Moravě. "Tato kauza, kde se městu nepodařilo dohodnout s vlastníkem pozemku, je zcela odlišná od situace v Plzni, proto jsme byli proti," vysvětlil postoj navrhovatelů Brousek. Ambrozek ale nesouhlasí: "Je to podobné. Město Hranice nedokázalo vykoupit pozemky pro průmyslovou zónu, plzeňská radnice a ministerstvo hospodářství nedokázaly napsat rozhodnutí tak, aby nebylo napadnutelné soudem." Podle něj se v Brouskově postoji odráží paradoxnost celého zákona o obchvatu.
Zákon byl nakonec schválen s jedinou změnou a to v prvním paragrafu. Hospodářský výbor vyřešil nebezpečí úplného zablokování dostavby plzeňského obchvatu v případě, že by Vrchní soud rozhodl ve prospěch odpůrců vládou schválené varianty. Zákon už neříká, že jediná možná varianta obchvatu je vládou schválená, ale jen že je to jediná varianta ve veřejném zájmu. Což je chápáno jako vstřícný krok vzhledem k odpůrcům zákona.
Podle Jana Rovenského ze sdružení Děti Země je to ale krok nedostatečný. "Když nám soud dá za pravdu, znamená to, že jakákoliv jiná trasa ve veřejném zájmu není. Přitom ve veřejném zájmu je především dostavba obchvatu," upozorňuje Rovenský.
reklama
