Zákon o Šumavě nepředloží vláda, ale poslanec Chalupa. Už dnes

"V bezzásahových zónách nebude probíhat asanace kůrovce a nebudou se zde sázet nové stromy. Pokud tam ale bude hořet, bude se zasahovat," říká Jiří Mánek

Licence | Některá práva vyhrazena

Foto | Zdeňka Vítková / Ekolist.cz

Zákon tak neprojde ministerským meziresortním posuzováním, ani legislativní radou vlády. Teoreticky by se tím mohl zrychlit legislativní proces, v případě rekordního projednání může být návrh schválen během dvou měsíců. To, že zákon neprojde vládou a legislativní radou, ale může prý znamenat, že návrh bude obsahovat právní chyby. „Tak závažný zákon by si zasloužil, aby jej předložila vláda,“ prohlásila na semináři Jitka Seitlová, zástupkyně ombudsmana, která se Šumavou dlouhodobě zabývá.

Kritici se obávají, že by návrh mohl obsahovat ustanovení, která budou v rozporu se zákonem na ochranu přírody nebo evropským systémem ochrany Natura. „To, že zákon projde úplným legislativním procesem, ještě neznamená, že bude kvalitní. Vzpomeňte si třeba na zákon o fotovoltaice,“ prohlásil Tomáš Tesař na semináři svolaném komisí pro životní prostředí Akademie věd ČR. Podle Tesaře ale návrh zákona, tak je v tuto chvíli připraven, není v žádném případě v rozporu s mezinárodními závazky České republiky. Navíc vláda návrh stejně projedná, protože se musí vyjádřit ke každému předloženému zákonu.

Podle Tesaře se ministr rozhodl podat zákon jako poslanec a nikoli jako vláda ze zcela pragmatických důvodů. „Je to cesta, jak z návrhu neudělat trhací kalendář,“ prohlásil Tesař.

Podle kritiků návrhu, který ale není dosud veřejně přístupný, by například navrhovaná lanovka na vrch Hraničník měla negativní vliv na evropsky významnou oblast Natura. Podle Tesaře ale zonace parku nemá na území Natury vliv.

Vědcům, ale i některým poslancům se na návrhu nelíbí tzv. společný výbor, který má rozhodovat spolu s ředitelem parku. Podle nich jde o rozmělnění odpovědnosti a existuje nebezpečí, že ředitel bude v praxi podřízen výboru. Problémy jsou i s navrhovanou sítí cest, kterou zákon přímo vyjmenovává, problémy přetrvávají i kolem zonace. Podle návrhu by se první zóna měla týkat okamžitě 22 % území parku, v dalších 4,5 % prvních zón by se i nadále aktivně zasahovalo proti kůrovci. Podle Tesaře by zde mělo probíhat například loupání stromů, nikoli ale kácení. Dlouhodobě se na přechod do první zóny má připravovat dalších zhruba 8,5 % parku. Celkem by podle ministerstva mělo být postupně 35 % plochy parku ponecháno přírodním procesům.

Problém představuje i definice bezzásahovosti, která je prý nejasná. Na tom se minulý týden shodli na semináři ve sněmovně poslanci koalice i opozice. „V bezzásahových zónách nebude probíhat asanace kůrovce a nebudou se zde sázet nové stromy. Pokud tam ale bude hořet, bude se zasahovat,“ říká náměstek správy národního parku Šumava Jiří Mánek. Ten si předložený návrh pochvaluje jako dobrý kompromis a pojistku do budoucnosti, že při změně ministra životního prostředí nebo ředitele správy parku nedojde k zásadní změně managementu parku. „Zákon musí být kompromisem, ne diktátem z jakékoli strany,“ dodal Mánek.