Zámyslický: V Kodani nová závazná dohoda nevznikne, pro EU je to neúspěch
 |
|
|
„Všechno je to takové pomalé, zablokované, skeptické,“ řekl Pavel Zámyslický během videokonference z Kodaně. Podle firmy CIsco se díky videosetkání ušetřilo 450 kilogramů oxidu uhličitého.
|
|
| Foto: Hugo Charvát/Ekolist.cz |
„Všechno je to takové pomalé, zablokované, skeptické,“ řekl včera večer na videokonferenci z Kodaně Pavel Zámyslický, ředitel odboru změny klimatu a odborný vyjednavač ministerstva životního prostředí. Podle jeho informací se teprve včera začalo opět jednat s tím, že se debata se vrátila na úplný začátek. Stále se připravuje text budoucí smlouvy ve dvou skupinách, jeden v rámci Rámcové úmluvy OSN o klimatických změnách (UNFCCC) a druhý jako aktualizace Kjótského protokolu. V rámci UNFCCC se stále diskutuje v mnoha skupinách o základech budoucí Kodaňské dohody, Kjótský protokol zase projednává ve čtyřech skupinách. „To není ideální, my bychom spíše čekali, že někde bude sedět malá skupinka ministrů a domlouvat dohodu, to ale není možné, protože to nepřipustí rozvojové země,“ vysvětluje Zámyslický.
Místo jednání v malé skupině se stále jedná v plném počtu všech delegátů, tedy počtu zhruba sto lidí. Zástupci rozvojových zemí jsou prý velmi zatvrzelí a drží celou dobu jednání jen na úrovni expertních domluv a nikoli politických prohlášení. Navíc se stále jedná o textu, který obsahuje všechny možné návrhy a řešení a nepostoupilo se zatím ke konkrétnějšímu tvaru. Zkrátka - ve hře jsou stále všechna řešení a čtrnáct dní jednání nevyjasnila budoucí dohodu ani o krok.
Podle českého vyjednavače je možné i to, co proběhlo při jednání na Bali, tedy že by premiéři přijeli a zase odjeli a experti by pak jednali dalších dvacet čtyři hodin dál. „Dnes má být v Kodani 115 hlav států, to je velký politický potenciál a výsledky jsou stále velice mlhavé, zatím zůstáváme mírně skeptičtí,“ řekl Ekolistu.cz Pavel Zámyslický. Podle protokolu je role předsedů vlád a prezidentů vlastně jen formální. Přijedou na zasedání, ale do jednání nezasahují a jen posvětí závěrečné prohlášení. Kvůli němu také dnes do Kodaně přiletěl premiér Jan Fischer, který se má ve tři hodiny zúčastnit závěrečného setkání nejvyšších představitelů zemí, které se v Kodani sešly. Do Prahy se má vracet opět v půl páté dnes odpoledne. „Není tady žádné oficiální jednání mezi představiteli států, kteří by se třeba sešli za zavřenými dveřmi a něco vyjednali,“ říká Zámyslický.
„To, že se dnes sejdou v Kodani premiéři a prezidenti a nic se nedomluví, je možné, možné je také, že se dohodne nějaký doplněk ke Kjótskému protokolu, například pětileté nebo osmileté pokračování dohody, “ řekl Ekolistu.cz Pavel Zámyslický. O tom by se ale muselo jednat dál, navíc ne všechny státy na konferenci mají zastoupení nejvyšších politiků.
Ve hře tedy bylo ještě včera večer úplně všechno. Například většina států se shodně, že budoucí oteplení nemá překročit 2 °C, podle ostrovních zemí je přijatelné jen oteplení o 1,5 °C. „Existují různé návrhy různých závazků pro rozvinuté země při snižování emisí oxidu uhličitého,“ ukazuje další příklad Zámyslický. Existující návrhy na závazek jsou pak velmi různé: například závazek každá země by měla svůj vlastní závazek snížit emise oproti roku 1990 o 25-40 %, nebo naopak by byl povinný závazek všechny země stejný, ale otázka je na jaké úrovni, zda 30 % nebo 40 %. Hrubá podoba textu tedy existuje, ale shoda na konkrétních detailech není.
Dánská reprezentace ve středu celý den jednala o tom, že namísto těchto složitých textů, plných závorek a možností, předloží jednoduchý kompromisní text. „Kvůli jednání se zeměmi G 77 a Číny se ztratil celý den, ale Dánsko ten boj prohrálo, takže se na stůl vrátila původní dohoda,“ říká Zámyslický. Podle něj je problém v tom, že rozvinuté země mají v Kodani jen expertní zástupce, a tak drží jednání na odborné úrovni, ale nesnaží se o politickou dohodu.
Podle českých zástupců nevládních organizací CDE a CEE Bankwatch, kteří se jednání účastní, je pro rozvojové země nejpodstatnější, aby zůstal zachován Kjótský protokol. Má tak zůstat zachováno rozdělení na rozvinuté a rozvojové země. „Obávají se totiž, že pokud by výsledkem jednání měl být jediný závazný dokument, znamenalo by to zmenšení stávajících závazků rozvinutých zemí," píše Kateřina Husová z CEE Bankwatch. Podle rozvojových zemí by se tak mohlo znovu otevřít nastavení Kjótské dohody a závazky by se odvíjely od nejslabšího, tedy od USA. Prý by se rozmazala hranice mezi vyspělými a rozvojovými zeměmi, všichni by měli stejné, vynutitelné závazky a vykazovací povinnosti. Na druhou stranu se USA rozhodly, že se Kjótskému protokolu nepřipojí zřejmě nikdy a naopak by raději viděly zcela novou smlouvu. Rozvinuté země, které se ke Kjóto podepsaly, zase chtějí, aby jednak USA měly srovnatelný závazek snižování emisí jako ony, na druhou stranu chtějí, aby rozvojové země také měly nějaký vymahatelný závazek. Pro rozvinuté země je důležité, aby závazky rozvojových zemí byly sledovatelné a emise se snížily o 15 – 30 % oproti běžnému vývoji.
„USA ale musí mít pevné závazky jako jiné rozvinuté země, i když by stály více o dobrovolnou dohodu,“ říká Zámyslický. Evropa nechce, aby USA nebo i Čína měly jen dobrovolné závazky, zatímco její vlastní státy musí přísně a podle jasných pravidle snižovat emise. „USA musí přijít s číslem a toto číslo musí být srovnatelně vymahatelná jako mají státy pod Kjótským protokolem,“ říká Zámyslický. Podle něj je dohoda blízká tomu, že se opět přijme Kjótský protokol a jednat se bude o nové dohodě dál. „Což není příliš dobré, jako EU jsme si představovali, že vznikne jedna dohoda, která pokryje celý svět a ne, že bude pokračovat rozdělení světa na dvě poloviny. To není možné protože text není připraven a bude se na něm muset pracovat v roce 2010,“ říká Zámyslický. Čeká nás pokračování Kjóta, musí být odpovídají výstup, který se týká USA a rozvojových zemí.
Stejně tak vystoupí na konferenci americký prezident Barack Obama, ale zcela mimo oficiální vyjednávání. Americký prezident by podle zákulisních informací měl dnes zveřejnit částku, kterou by USA měly přispět do roku 2020. Vlastní silné závazky se ale neočekávají, protože pro USA samotné není politika ochrany klimatu zásadní a americký prezident nemá pro omezování emisní silnou domácí podporu.
Centrum pro dopravu a CEE Bankwatch říkají, že podle rozvojových zemí se v průběhu jednání o textu pozměňujícím Kjótský protokol projevila snaha zejména EU, Japonska a Ruska, uniknout druhému závaznému období a uzavřít jednání jediným, právně závazným textem. Rusko zásadně trvá na plném přenosu jednotek AAU (povolenek na vypouštění emisí v rámci Kjótského protokolu) i do období po roce 2012. Nevyužitých povolenek by ale mělo být až šest miliard (tedy šest miliard tun oxidu uhličitého), což by mohlo zruinovat budoucí snahu o omezování emisí.
reklama
