Zaplatí za dravce škody stát?
Člověk, který bude žádat o náhradu škody, musí mít zvířata zabezpečena způsobem předepsaným v zákoně. Škodu bude vyplácet příslušný okresní úřad na základě odborných posudků, které vyčíslí výši škody.
Pytláci vědí, jak na to
V současné době u nás žádný podobný zákon neexistuje a ani nikdy dříve neexistoval. "Konečně stát přiznává svou zodpovědnost za tyto druhy," sdělil EkoListu zoolog Aleš Toman z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR v Havlíčkově Brodě. "Zákon je velkým přínosem, ale spousta lidí si i nadále bude myslet, že je snadnější chráněné zvíře rovnou zabít, než žádat o náhradu škody stát." Jak jsme se od Tomana dověděli, v loňské sezóně se v Jihlavě a ve Velkém Meziříčí objevila několikrát železa nastražená na vydry. "Musel to udělat někdo, kdo dobře zná biologii vyder. Vydra nemění cestu, kudy chodí k vodě, dá se dobře vysledovat chodníček, který si vyšlape. Pak už stačí nastražit železa těsně pod hladinu vody v místě, kde chodníček končí. Na Dačicku jsme dokonce objevili v místě výskytu vyder vykuchanou rybu prosypanou jedem na hlodavce."
Takováto kriminalita podle Tomana v posledních létech velmi narostla. "Je to způsobeno změnou majetkoprávních vztahů. Dříve byly škody tolerovány, neboť byly v celkovém počtu zanedbatelné. Ale nyní, pokud je někdo např. vlastníkem jednoho rybníka, ve kterém mu chráněný živočich vyloví devadesát procent ryb, pociťuje ztráty mnohem intenzivněji. V takovém případě lidem, kteří mají jinak celkem kladný vztah k přírodě, nepřipadá špatné zabít vydru," řekl nám Aleš Toman.
Budou ovce ohrožený druh?
Nejvíce ohrožena chráněnými druhy jsou domácí zvířata. Pan Šimeček ze Starých Hamrů choval v Beskydech plemeno původních ovcí valašek. V letech 1995 - 96 mu vlci zabili všech sedmnáct kusů tohoto plemene a v místním zemědělském družstvu ještě 350 valašek. Od té doby v Beskydech nikdo nechová ovce ve velkém.
Pan Šimeček tenkrát vyhlásil odměnu za odstřel vlka. EkoList zajímalo, zda by odměnu vyhlásil, kdyby existoval zákon o poskytování náhrad škod způsobených vybranými zvláště chráněnými živočichy. "Tehdy bych zažádal o náhradu, ale dnes vím, že to není nic platné. Útokem vlků se přeruší chovatelský cyklus a navíc v dnešní době je velmi obtížné sehnat jehňata. My zkrátka nemůžeme chovat ovce, když jsou zde vlci," odpověděl pan Šimeček. Na náš dotaz, zda se snaží ovce zabezpečit, nám řekl: "Už jsme vyzkoušeli všechno možné. Ačkoli se o vlcích říká, že jsou velmi plaší, například před měsícem napadli chovný základ ovcí, které byly umístěny nedaleko silnice a několik metrů od celnice. Přestože tam celou noc svítila neonová světla, našli jsme jednu z ovcí dokonce jen osm kroků od dveří celnice. To, že se jednalo o vlky, potvrdili i odborníci."
Zoolog Ludvík Kunc z ostravské zoologické zahrady se dlouhá léta zabývá volně žijícími dravci u nás. Zajímalo nás, zda se vlci skutečně mohou pouštět tak blízko k lidem. "To místo se jmenuje Konečná a nachází se těsně u hranice se Slovenskem. Vlci zde nebyli poprvé. Pohybují se tu v noci po frekventovaných cestách a setkávají se s auty. Jsou na civilizaci zvyklí," řekl nám Ludvík Kunc. Podle pana Kunce ale vlci útočí na ovčí stáda jen proto, že jsou pro ně snadnou kořistí.
Škody způsobené některými chraněnými živočichy (podle MŽP):
| Živočich | Výskyt | Období | Působené škody | Předpokládaná roční výše škod |
| bobr evropský | kolem 300 jedinců | může působit škody v zemědělství a lesním hospodářství | 500 000 Kč | |
| vydra říční | 600 až 700 jedinců | vydra sežere za den asi 1kg ryb, z toho 0,5kg tzv. ryb komerčních | 8 400 000 Kč | |
| kormorán velký | v roce 1996 216 párů | jeden pár spotřebuje za hnízdní období v jednom roce zhruba 170kg ryb | 2 000 000 Kč | |
| los evropský | 20 až 30 jedinců | okus vrcholků menších stromů | 100 000 Kč | |
| medvěd hnědý | kolem 5 jedinců | 1993-1994 | asi 35 včelstev | 100 000 Kč |
| rys ostrovid | 100 až 150 jedinců | 1993-1997 | průměrně 11 ks ovcí, 1 až 2 ks skotu, méně než 1 koza, ojediněle králíci a domácí drůbež | 1 500 000 Kč |
| vlk | výjimečně - asi 2 jedinci | 1994-1996 | ovce ponechané volně v ohradách nebo přivázané u kůlu | 100 000 Kč |
"Je dobře, že navrhovaný zákon v sobě obsahuje podmínky ochrany zvířat, bez jejichž splnění by se náhrady nevyplácely. Lidé si svá stáda pořádně nezabezpečují. Nejraději by pásli ovce volně v lesích jako dříve, když zde ještě vlci nebyli. Kdyby však ovce lépe ohlídali například jako v Kysucích na Slovensku, kde soustřeďují ovce do velkých stád, vlci by na stáda neútočili. V lesích je tolik spárkaté zvěře, že by uživila několik vlčích smeček i během zimy."
"Vlk stádo nejprve asi tři dny pozoruje, zda ovce někdo neodežene, a poté teprve zaútočí. Vlci vtrhnou doprostřed stáda a snaží se ho rozehnat, proto pak ovčáci nacházejí ovce pokousané, ale neusmrcené. Protože se vlci přece jen lidí bojí, loví až rozehnané ovce, které se potulují po lese. Na ty mohou zaútočit i psi, kteří je ale neusmrcují kvůli potravě. Veškeré ztráty však bývají připisovány vlkům," popisuje Ludvík Kunc způsob, jakým vlci loví.
Počet vlků není možné přesně doložit. Po Beskydech se pohybuje několik kusů, ale smečka to není. Ze Slovenska k nám vlci přebíhají, neboť tam je spárkatá zvěř vylovena. "Žije tam mnoho nezaměstnaných lidí, které prakticky živí les. Pro ty je i vlk vítanou kořistí. Ale i u nás jsou schopni myslivci zastřelit vlka, pak mu dát obojek a tvrdit, že se jednalo o psa," sdělil nám pan Kunc.
Je důležité informovat lidi o tom, proč je důležité chránit ohrožené druhy. Michal Rezek z brněnské pobočky Hnutí DUHA nám sdělil, že pokud bude navrhovaný zákon o poskytování náhrad škod chráněnými živočichy schválen, bude DUHA pořádat v Beskydech besedy s občany, aby se dozvěděli bližší informace o zákoně i o ochraně ohrožených druhů.
Kormoráni versus rybáři - věčný souboj
Zajímalo nás, jaký názor na připravovaný zákon mají rybáři. Hospodářský jednatel Českého rybářského svazu Gall nám sdělil, že zákon vítají, ale přesto k němu mají několik výhrad. "Nelíbí se nám, že stejný orgán, který vyplácí náhradu škody, také onu škodu vyčísluje," pravil a dodal: "Naše odhady škod jsou desetkrát vyšší než odhady Ministerstva životního prostředí."
Na odpověď jsme se zeptali Mgr. Zelené z Ministerstva životního prostředí (MŽP). "Pokud někdo nebude souhlasit s odhadnutou výší škody, může se obrátit na soud. Pro soudní jednání je potřeba posudek soudního znalce, což v tomto případě bude pravděpodobně odborník z Agentury ochrany přírody a krajiny," řekla EkoListu Mgr. Zelená. Na náš dotaz, proč se tak zásadně liší MŽP od rybářů v odhadech škod způsobených vydrami či kormorány, odpověděla: "Rybáři například do škod započítávají škody způsobené stěhovavým kormoránem, přitom zákon se vztahuje jen na hnízdící populace kormoránů. Navíc často veškeré ztráty v místě výskytu chráněného dravce připisují právě jemu. Záměrem zákona není platit za to, že se někde vyskytuje chráněný druh."
EkoList zajímal také názor myslivců. Jednatel Českomoravské myslivecké jednoty Vladimír Broukal nám řekl: "Na navrhovaném zákonu nám nevyhovuje, že se vztahuje pouze na jiné živočichy, než je zvěř. Přitom úbytky těchto přirozených indikátorů jsou patrné. Například v Libínském sedle, bylo před výskytem rysa třicet až čtyřicet kusů mufloní zvěře a kolem sta kusů srnčí zvěře, nyní se zde vyskytují pouze dva až tři kusy mufloní a kolem dvaceti kusů srnčí zvěře." Na tuto připomínku Mgr. Zelená z MŽP odpověděla: "V případě zvěře není komu vyplácet náhradu škody. Zvěř nepatří nikomu a myslivci si ji přivlastňují pouze tím, že ji uloví."
reklama
