Záplavy na Doubravě mají na svědomí komunističtí tvůrci krajiny

Důsledkem výrazných zásahů do krajiny v horním toku řeky Doubravy, k nimž tehdejší úřady sáhly v sedmdesátých letech dvacátého století, jsou mimo jiného i současné povodňové problémy v této části Vysočiny. V 70. letech byl horní tok Doubravy necitelně zregulován a napřímen. "Já tomuto dílu osobně říkám paroplavební kanál," uvedl ve středu 25. července předseda mikroregionu Podoubraví a starosta Libic nad Doubravou Jaromír Saidl s tím, že v důsledku likvidace původního koryta řeky dnes voda při výraznějších deštích odtéká velmi rychle a následně pak působí povodně v dolním toku Doubravy.

"První překážkou, na kterou tato voda narazí, je většinou Bílek v Chotěboři, což se ostatně opět projevilo i o minulém víkendu," informoval Saidl. Jak dále řekl, obce sdružené v mikroregionu Podoubraví proto nyní připravují projekt revitalizace horního toku Doubravy. Zhruba osm kilometrů regulovaného koryta v okolí Ždírce nad Doubravou by mělo být opět uvedeno do stavu původních říčních zákrut a meandrů. "Jde však o velmi náročný úkol, který nebude uskutečnitelný bez příspěvku státu a zřejmě i fondů Evropské unie," řekl Saidl.

K zatím posledním záplavám na říčce Doubravě došlo v sobotu 21. července, kdy její velká voda způsobila na území kraje Vysočina problémy mimo jiné v Bílku, ve Vísce či Libické Lhotce. Největší škody však Doubrava o víkendu napáchala těsně za hranicemi jihlavského regionu, když zatopila obce Zbyslav a Vrdy na Kutnohorsku.

---

reklama

---