Zářijové záplavy způsobily pěstitelům zeleniny škody za 100 milionů korun

Zářijové záplavy způsobily tuzemským pěstitelům zeleniny škody za zhruba 100 milionů korun. Vydatné deště a povodně poničily téměř 500 hektarů polí se zeleninou, přičemž více než 80 hektarů zeleniny bylo při záplavách zcela zničeno. Pěstitelům záplavy poškodily závlahové systémy a další technologie. Na dotaz ČTK to uvedla mluvčí Zelinářské unie Čech a Moravy (ZUČM) Zuzana Přibylová. Zelenina určená pro obchodní síť a zpracovatelský průmysl se v Česku pěstuje na zhruba 11 000 hektarech polí. "Zaplavená a poškozená byla nejen zelenina, ale i jiné polní plodiny, závlahové technologie i kryté skleníkové plochy," uvedla Přibylová.

Zářijové záplavy poškodily především zeleninu určenou pro podzimní sklizeň, tedy kedlubny, zelí a brambory. Nejvíce poničených polí se zeleninou je v Polabí, především na Mělnicku a Roudnicku. Značné škody způsobily záplavy také pěstitelům zeleniny na Opavsku, v jižních Čechách a na Brněnsku.

"Situaci komplikovaly a komplikují podmáčené půdy i mimo oblasti přímo postižené záplavami, na mnoha místech spadly velké úhrny srážek, zelenina se tak nedá sklízet, je napadána škodlivými organizmy a ztrácí kvalitu," podotkla Přibylová.

Upozornila na to, že pěstování zeleniny je v Česku soustředěno do nejúrodnějších oblastí podél řek, které byly v září po vydatném dešti pod vodou. Mimo zaplavené oblasti situaci v zelinářství podle Přibylové komplikují podmáčená pole, což zpožďuje sklizeň a podzimní polní práce.

"Zelenina na postižených polích je napadána škodlivými organizmy, ztrácí kvalitu, zpožďují se nasmlouvané dodávky, pěstitelé čelí sankcím za zpoždění a ztrácí svou pozici na trhu," řekla Přibylová.

Pěstitelé zeleniny, jejichž pole zničily záplavy nebo vydatný déšť, jsou podle předsedkyně ZUČM Moniky Nebeské v nelehké situaci. V jarních měsících se potýkali s mrazy a v létě některé porosty se zeleninou poničily kroupy. Řada pěstitelů má sice pro tyto případy sjednáno pojištění, které je ale drahé a sotva pokryje zvýšené náklady. "Budeme se z toho asi celý rok dostávat, ale na druhou stranu pořád říkám, že se už musíme začít dívat na rok 2025 a začít plánovat," podotkla Nebeská.

Tuzemská tržní produkce zeleniny pro obchodní síť a zpracovatelský průmysl v roce 2023 podle předběžných údajů vzrostla o půl procenta na 219.510 tun. Plocha polí se zeleninou loni ale meziročně klesla o 288 hektarů na 11.015 hektarů, o rok dříve zabírala 11 303 hektarů a v roce 2021 to bylo 12.066 hektarů. Někteří pěstitelé zeleniny loni kvůli vysokým nákladům a nízkým cenám, které farmářům platí obchodníci, ukončili činnost.

Obchodním řetězcům farmáři dodávají zhruba 75 procent produkce zeleniny. Deset procent zeleniny prodávají velkoobchodům a dalších deset procent firmám zaměřeným na její zpracování. Pět procent úrody pěstitelé prodávají pomocí vlastního exportu, dodávek do hotelů a restaurací či farmářských trhů a samosběru.

---

reklama

---