Závazky pro dohodu o klimatu nepředložilo jen pár zemí

Jen hrstka zemí nepředložila na konferenci OSN o klimatických změnách v Paříži žádné závazky pro plánovanou dohodu o snižování emisí skleníkových plynů. Některé z těchto zemí sužuje vleklý válečný konflikt, jiné se vzpamatovávají z přírodních katastrof a další jednoduše s dohodou ideologicky nesouhlasí, napsala agentura AP.

Představitelé OSN uvedli, že obdrželi závazky od 184 ze 195 zemí, které ratifikovaly Rámcovou úmluvu OSN o změně klimatu. Mezi těmi, kdo závazky nepředstavili, jsou válčící Sýrie, izolovaná komunistická Severní Korea, která se konference neúčastní, či nestabilní Libye, jež se potýká s násilím od povstání proti diktátorovi Muammarovi Kaddáfímu v roce 2011.

Nepřipojil se ani Nepál, který jindy bývá aktivním účastníkem ekologických jednání, ale letos se vypořádává s následky ničivého zemětřesení.

Závazky nepředložily také některé socialistické země Latinské Ameriky, podle nichž je zlepšení světového ovzduší úkolem vyspělých západních zemí. "Ti, kdo problémy způsobili, je musí vyřešit," prohlásil vyslanec Nikaraguy na pařížské konferenci Paul Oquist.

Největšími zeměmi, které ještě nezveřejnily své závazky, jsou Uzbekistán a Venezuela, jež je velkým producentem ropy a často kritizuje Západ za to, že dostatečně nebojuje proti globálnímu oteplování. Venezuelský ministr životního prostředí Guillermo Barreto ve čtvrtek řekl, že země své závazky zatím nepublikovala a čeká, dokud nebudou známy závazky bohatých zemí.

Některé státy naopak navzdory všem možným překážkám závazky vypracovaly. To je případ Afghánistánu, který trápí vleklá občanská válka. Jedním z posledních států, které dokument předložily, bylo Niue, malý pacifický ostrovní národ s asi 1400 obyvateli. Pokud dostane zahraniční pomoc, plánuje do roku 2025 zvýšit podíl obnovitelných zdrojů tak, aby pokrývaly 80 procent energetické poptávky, napsala agentura AP.

Premiér Bohuslav Sobotka na úvod klimatické konference OSN v Paříži potvrdil závazek České republiky do roku 2030 dále snížit emise skleníkových plynů nejméně o 40 procent ve srovnání s rokem 1990.

Sobotka rovněž připomněl, že Česká republika podpořila klimatická opatření v nejméně rozvinutých a obzvlášť zranitelných zemích tím, že poskytla pět milionů dolarů pro Zelený klimatický fond a další dva miliony dala na německý program klimatického financování CF Ready. V poskytování klimatického financování na podporu rozvojových zemí slíbila ČR dále pokračovat.

---

reklama

---