Závěrečný návrh klimatické dohody byl představen
Fabius v emotivním vystoupení dokument označil za ambiciózní a nejlepší možný kompromis, který odráží pozice vyjednávajících stran. Dlouhou dobu vznikající dohoda je podle něj dostatečně "diferencovaná, spravedlivá, vyvážená, dynamická i právně závazná". "Uznává prvky klimatické spravedlnosti a zohledňuje různou odpovědnost zemí," podotkl ministr.
Sto miliard dolarů ročně z veřejných i soukromých peněz, kterými mají rozvinuté státy po roce 2020 pomáhat zemím rozvojovým, bude podle něj pokládáno za spodní hranici. Do deseti let by měla být dohodnuta nová, vyšší částka.
V návrhu ale konkrétní částka přímo zmíněna není, přesunuta byla do právně nezávazného doprovodného dokumentu. Podle diplomatů je cílem také daleko více než dosud svázat vydávání prostředků s konkrétními a kontrolovatelnými projekty.
Rozvinuté země se snažily zapojit do financování státy jako Čína nebo Indie, které jsou sice podle definice stále rozvojové, avšak mají rozhodně více možností než třeba chudé africké země. Dnes představený návrh ale jen uvádí, že finančně by měli pomáhat ti, kdo "jsou v pozici tak učinit".
Udržení míry oteplování co nejblíže k 1,5 stupni Celsia na konci století umožní podle Fabiuse výrazně snížit rizika spojená s globálním oteplováním. "Snižování emisí skleníkových plynů se stává věcí všech," podotkl ministr.
Své národní cíle už představila většina členských zemí OSN, podle návrhu by tak ale měly udělat všechny nejpozději ve chvíli, kdy budou dohodu ratifikovat. Tento proces se čeká v roce zřejmě od dubna 2016.
Důvěru mezi zeměmi má zajistit vyšší průhlednost při informování a také každých pět let prováděné společné hodnocení dosažených výsledků, první v roce 2023. "Umožní nám to reagovat, pokud se bude naše odpověď ukazovat jako nedostatečná," řekl Fabius. Závazky jednotlivých států, které ovšem nejspíš nebudou přímo součástí finální dohody, mají být také každých pět let prověřovány a posilovány.
Podle francouzského prezidenta Hollandea, který ve svém vystoupení připomněl i měsíc staré teroristické útoky v Paříži, může být dnešek historickým dnem. "Máte možnost změnit svět. Musíte se jí chopit," prohlásil na závěr projevu, který delegáti odměnili potleskem vestoje.
Hollande ve svém apelu také uvedl, že kladný výsledek pařížských jednání posílí důvěryhodnost světového společenství po krachu podobné konference v Kodani v roce 2009.
Generální tajemník OSN Pan Ki-mun označil návrh dohody o klimatu za historický dokument na cestě k nízkouhlíkové budoucnosti. Také podle něj je třeba udělat poslední krok a dohodu potvrdit.
Český ministr životního prostředí Richard Brabec soudí, že dohoda je blízká očekáváním EU. "Historicky poprvé se největší světoví emitenti (skleníkových plynů) přihlásili k nějaké své odpovědnosti. To je klíčová zpráva. Evropa a několik dalších států už v tom nebude sama. Pro mne je to určitý zlom," řekl Brabec ČTK krátce po Fabiusově vystoupení.
Delegáti o dohodě, která by po roce 2020 měla nahradit kjótský protokol, jednají v Paříži od konce listopadu. Konference měla původně skončit už v pátek, nad několika verzemi závěrečného textu se ale vyjednávalo déle než byl původní plán. Podle Fabiuse se do finálního návrhu podařilo zapracovat i prvky, u nichž se původně myslelo, že se to nepodaří. Jako příliš slabý a nekompromisní už ale text dopředu odmítli demonstranti, kteří se sešli v centru Paříže. Připravený dokument ale částečně ocenili zástupci mezinárodní ekologické organizace Greenpeace. Její ředitel Kumi Naidoo upozornil na deklarovanou snahu udržet do konce století globální oteplování pod dvěma stupni Celsia a co nejblíže půldruhému stupni. Podle něj to znamená, že se do historie odebere "průmysl fosilních paliv".reklama
Ázerbájdžán by měl neměl hostit COP29 kvůli lidským právům, tvrdí europoslanci
Hluboko v mořích jsou horké oblasti, mohou za ně proudy a víry