Zbaví se Malajsie svých pralesů?
Tropické deštné lesy pokrývají v současnosti asi 6,5 procenta rozlohy souše. Odborníci však odhadují, že na této ploše žije až 90 procent ze všech rostlinných, živočišných a mikrobiálních druhů obývajících Zemi. Současný úbytek biodiverzity, který se dnes již svým rozsahem a rychlostí řadí k největším vymíráním druhů v historii života, je tak možné přičíst téměř výhradně na vrub ničení tropických pralesů. Od roku 1945 bylo zatím odlesněno o něco více než 60 procent z jejich původní plochy. V současnosti činí roční úbytek asi 140 000 km2.
Tropické pralesy se na Zemi vyskytují ve třech relativně izolovaných velkých oblastech. V jižní a střední Americe, střední Africe a jihovýchodní Asii. Nejrychleji jsou pralesy ničeny právě v jihovýchodní Asii. Téměř dvě třetiny ze zbývající rozlohy zalesněných oblastí v této oblasti připadají na dvě největší země v regionu - Indonésii a Malajsii. Tyto dva státy také vedou žebříček největších světových exportérů dřeva. Malajsie, která je více než čtyřikrát větší než Česká republika, se skládá ze dvou přibližně stejně velkých částí - Malajského poloostrova a severní části ostrova Borneo. V současnosti se asi na 50 procentech území rozkládá přirozený tropický deštný prales. Obě části země jsou přitom zhruba stejně zalesněné. Zejména na Malajském poloostrově jsou zřejmě nejstarší tropické pralesy na světě. Jejich stáří se odhaduje na 120 milionů let. Když v roce 1963 po rozpadu britského koloniálního impéria vznikla samostatná Malajská federace, pokrývaly tropické pralesy více než 90 procent rozlohy nově ustaveného státu. Za posledních 35 let tam tedy bylo odlesněno více než 120 000 km2.
Malajsie byla až do nedávné těžké ekonomické krize dynamicky se rozvíjející rozvojovou zemí. Míra ekonomického růstu se v posledních deseti letech vždy pohybovala mezi 6 až 9 procenty. Formálně je země sice konstituční monarchií s parlamentním systémem, fakticky je však již 17 let všechna moc v rukou ministerského předsedy Mahathira Mohamada. Malajská vládnoucí ideologie, kterou Mahathir formuloval v několika svých knihách, je shrnována do dvou hesel: Asijské hodnoty a Vize 2020.
Díky takzvaným "Asijským hodnotám" - pracovitosti, důvěře ve své vedení, heterosexuální orientaci a islámu - bude podle Mahathira tomuto světadílu patřit 21. století. Evropa, severní Amerika a Austrálie jsou zeměmi v úpadku, pro které jsou podle Mahathirových představ charakteristické zejména takové jevy jako drogy, rozvodovost, nemanželské soužití, hrabivost, homosexualita a úpadek náboženských a mravních hodnot. Naplňování Mahathirovy Vize 2020 je pak závazným programem pro všechny malajské občany. Na jejím základě má v roce 2020 celá Malajsie dosáhnout ekonomické úrovně vyspělých zemí světa. Má být zemí bez tzv. nevyužité plochy (tedy hlavně tropických pralesů), kterou bude obývat 70 miliónů lidí, tedy trojnásobek dnešního počtu.
V rámci naplňování Vize 2020 jsou v Malajsii (často s podporou mezinárodních finančních institucí) budovány stavby s vysoce negativním vlivem na zdejší životní prostředí. Na poloostrově bylo v minulých 25 letech postaveno několik obřích přehradních nádrží, které zatopily okolo 700 km2 pralesa. Jedna z největších, 150 km2 velká Tasik Temengor, byla v roce 1980 díky půjčce Světové banky vybudována hlavně proto, aby bylo zaplaveno údolí, kterým do Malajsie proudily zbraně pro komunistické povstalce. Ti až do roku 1989 drželi pod svou kontrolou velkou pralesní oblast na severu země. Dnes se tento region stává objektem intenzivního zájmu dřevařských společností, pro něž je lákavá představa snadné a rychlé dopravy vytěženého dřeva po vodě.
Velmi kontroverzním projektem současnosti je plán na vybudování přehrady Bakun, která by měla zaplavit dalších 700 km2 nížinného pralesa na Borneu v provincii Sarawak. I když se v poslední době zdá, že na stavbu nakonec nebudou peníze, licence na vytěžení pralesa, který by byl přehradou zaplaven, již byly uděleny. Získání licence je přitom v Malajsii považováno za klíčové v rozhodovacím procesu, který vede k vykácení pralesa. "Jakmile jednou dostanou povolení, nic už je nezastaví. Buldozery přijedou, pomalu, ale jistě" řekl mi Mohamad Silah, jeden z Malajců, který nepovažuje prales za pouhou "nevyužitou plochu". Společnost, která licenci získala, patří dvěma synům sarawackého guvernéra. Z území již bylo také loni přesídleno více než 10 000 domorodců.
Jiným megalomanským projektem je záměr vybudovat silnici vedoucí v průměrné nadmořské výšce 1000 metrů podél hlavního horského hřebene ze severu na jih Malajského poloostrova. Silnice by těžařům zpřístupnila rozsáhlé oblasti dosud nedotčených horských pralesů. V současnosti malajská vláda vyjednává s mezinárodními finančními institucemi o půjčce, za kterou by bylo možno alespoň první část tohoto projektu uskutečnit. Těžbu dřeva provádějí v Malajsii hlavně národní, často státem vlastněné, společnosti. Ročně Malajsie exportuje více než 15 miliónů m3 dřeva, z toho více než polovinu ve formě nezpracované dřevní hmoty. Více než 80 procent dřeva se těží na Borneu, hlavně v provincii Sarawak. Největšími dovozci malajského dřeva jsou Japonsko, Singapur, USA, Austrálie a Nizozemí.
Velmi nejistá je budoucnost původních domorodých obyvatel pralesních oblastí. V posledních 10 letech bylo na poloostrově přesídleno více než 23 000 domorodců, což je minimálně čtvrtina z jejich celkového počtu. Ve svých nových domovech jsou nuceni pracovat na kaučukových plantážích, jejich děti jsou vyučovány islámu a malajštině tak, aby se již příští generace těchto lidí cítila být více příslušníky většinové malajské společnosti, než svého kmene.
reklama