Zdravotní stav horských lesů v bývalých imisních oblastech se zlepšuje, zjistili lesníci
Loni se uskutečnilo každoroční hodnocení zdravotního stavu a růstu mladých smrkových porostů na 76 výzkumných plochách v bývalých imisních oblastech. „Ve všech sledovaných oblastech došlo k dalšímu zlepšení zdravotního stavu, který je v posledních letech prakticky obdobný jako průměrný zdravotní stav středně starých porostů v České republice,“ hodnotí situaci Vít Šrámek z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti
Z hodnocení průběhu vývoje v uplynulých třinácti letech je podle něho zřejmé, že defoliace korun výrazně klesla a v posledních třech letech se pohybuje v rozmezí 10–20 %. Meziroční rozdíly v defoliaci korun jednotlivých pohoří se pohybují v řádu jednotek procent. V roce 2017 došlo k poklesu defoliace korun ve všech hodnocených pohořích.
Co se týče výškového přírůstu, od roku 2010 je patrný trend v jeho poklesu ve všech hodnocených pohořích. Jednotlivé stromy v některých případech stále dosahují výškového přírůstu přes 60 centimetrů, což není dobré. „Takto vysoké přírůsty jsou v hřebenových polohách neobvyklé a snižují mechanickou stabilitu porostů," říká Vít Šrámek. "Je zde zřejmá souvislost se stále vysokými depozicemi dusíku a pravděpodobný je i vliv meteorologických faktorů jako je zvyšování teplot, prodlužování doby vegetace,“ uvádí Šrámek.
V letech 2007–2010 je patrný mírný nárůst koncentrace síry v jehličí, od roku 2010 dochází k jejímu snižování. Tento klesající trend pokračoval v Krkonoších a Lužických horách do roku 2015 a v Jizerských a Krušných horách pouze do roku 2014. V roce 2016 dochází k mírnému nárůstu koncentrací síry i ve vzorcích z Lužických hor a Krkonoš.
Koncentrace síry přesahující 1200 miligramů na kilogram byly zjištěny pouze v Jizerských a Krušných horách. Tyto hodnoty považují výzkumníci za slabě zvýšené, proto lze stále hovořit o trvající mírné zátěži imisemi síry, která je spojena s využíváním hnědého uhlí s vyšším obsahem síry v lokálních topeništích Krušnohoří a v podhůří Jizerských hor. V ostatních pohořích lze považovat zjištěné koncentrace síry za nízké.
Při hodnocení výživy lesních porostů připravili výzkumníci z každé plochy ze vzorníkových větví směsné vzorky jehličí prvního a druhého ročníku, které předali k analýze do zkušebních laboratoří VÚLHM. Laboratoř pak stanovila obsah dusíku, fosforu, draslíku, vápníku, hořčíku, železa, manganu, hliníku, zinku, síry, fluoru a chlóru.
V některých oblastech – především v Jizerských a Lužických horách se projevuje narůstající deficit fosforu a hořčíku v jehličí smrkových porostů. Ten je způsoben jednak nepříznivým stavem dlouhodobě okyselovaných půd a rovněž zde hraje roli vysoká dostupnost dusíku, která vede k nadměrnému růstu.
reklama