https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/zdravotni-stav-horskych-lesu-v-byvalych-imisnich-oblastech-se-zlepsuje-zjistili-lesnici
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Zdravotní stav horských lesů v bývalých imisních oblastech se zlepšuje, zjistili lesníci

16.8.2018 13:54 | PRAHA (Ekolist.cz)
Loni se uskutečnilo každoroční hodnocení zdravotního stavu a růstu mladých smrkových porostů na 76 výzkumných plochách v bývalých imisních oblastech.  Ilustrační snímek.
Loni se uskutečnilo každoroční hodnocení zdravotního stavu a růstu mladých smrkových porostů na 76 výzkumných plochách v bývalých imisních oblastech. Ilustrační snímek.
Foto | Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz
Každým rokem ověřují odborníci na ekologii lesa zdravotní stav horských lesů v bývalých imisních oblastech. V horách Krušných, Lužických, Jizerských, Orlických a v Krkonoších sbírají vzorky jehličí a půdy na chemické rozbory. Informuje o tom Výzkumný ústav lesního hospodářství a myslivosti.
 

Loni se uskutečnilo každoroční hodnocení zdravotního stavu a růstu mladých smrkových porostů na 76 výzkumných plochách v bývalých imisních oblastech. „Ve všech sledovaných oblastech došlo k dalšímu zlepšení zdravotního stavu, který je v posledních letech prakticky obdobný jako průměrný zdravotní stav středně starých porostů v České republice,“ hodnotí situaci Vít Šrámek z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti

Z hodnocení průběhu vývoje v uplynulých třinácti letech je podle něho zřejmé, že defoliace korun výrazně klesla a v posledních třech letech se pohybuje v rozmezí 10–20 %. Meziroční rozdíly v defoliaci korun jednotlivých pohoří se pohybují v řádu jednotek procent. V roce 2017 došlo k poklesu defoliace korun ve všech hodnocených pohořích.

Co se týče výškového přírůstu, od roku 2010 je patrný trend v jeho poklesu ve všech hodnocených pohořích. Jednotlivé stromy v některých případech stále dosahují výškového přírůstu přes 60 centimetrů, což není dobré. „Takto vysoké přírůsty jsou v hřebenových polohách neobvyklé a snižují mechanickou stabilitu porostů," říká Vít Šrámek. "Je zde zřejmá souvislost se stále vysokými depozicemi dusíku a pravděpodobný je i vliv meteorologických faktorů jako je zvyšování teplot, prodlužování doby vegetace,“ uvádí Šrámek.

V letech 2007–2010 je patrný mírný nárůst koncentrace síry v jehličí, od roku 2010 dochází k jejímu snižování. Tento klesající trend pokračoval v Krkonoších a Lužických horách do roku 2015 a v Jizerských a Krušných horách pouze do roku 2014. V roce 2016 dochází k mírnému nárůstu koncentrací síry i ve vzorcích z Lužických hor a Krkonoš.

Koncentrace síry přesahující 1200 miligramů na kilogram byly zjištěny pouze v Jizerských a Krušných horách. Tyto hodnoty považují výzkumníci za slabě zvýšené, proto lze stále hovořit o trvající mírné zátěži imisemi síry, která je spojena s využíváním hnědého uhlí s vyšším obsahem síry v lokálních topeništích Krušnohoří a v podhůří Jizerských hor. V ostatních pohořích lze považovat zjištěné koncentrace síry za nízké.

Při hodnocení výživy lesních porostů připravili výzkumníci z každé plochy ze vzorníkových větví směsné vzorky jehličí prvního a druhého ročníku, které předali k analýze do zkušebních laboratoří VÚLHM. Laboratoř pak stanovila obsah dusíku, fosforu, draslíku, vápníku, hořčíku, železa, manganu, hliníku, zinku, síry, fluoru a chlóru.

V některých oblastech – především v Jizerských a Lužických horách se projevuje narůstající deficit fosforu a hořčíku v jehličí smrkových porostů. Ten je způsoben jednak nepříznivým stavem dlouhodobě okyselovaných půd a rovněž zde hraje roli vysoká dostupnost dusíku, která vede k nadměrnému růstu.


reklama

 
Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist