Zelení: Klausovy výroky, podle kterých občanské organizace ohrožují demokracii, jsou nehorázné
Prezident Václav Klaus minulý týden na setkání Rady Evropy v polské Varšavě prohlásil, že novým úkolem pro Radu Evropy by měla být snaha chránit demokracii před "postdemokracií". "Nedemokracie - v tradičním pojetí - znamená potlačení demokracie státem. Je to primárně vztah občana a státu. Postdemokracii chápu jako potlačení demokracie v důsledku pokusů různorodých sil, struktur a skupin uvnitř státu - bez demokratického mandátu - přímo určovat (nebo aspoň zásadně ovlivňovat) různé klíčové oblasti veřejného života dotýkající se občanů. Mám na mysli různé projevy NGOismu (NGO znamená v angličtině nevládní organizace - pozn. aut.), politické korektnosti, umělého multikulturalismu, radikálního humanrightismu, agresivního ekologismu atd. Aktivity organizací vytvořených na těchto základech představují nové formy ohrožení lidské svobody, kterou zejména my, kteří jsme prožili komunismus, bereme nesmírně vážně," uvedl Klaus.
Na to reagoval tucet bývalých disidentů (Rudolf Battěk, Jiří Gruntorád, Karel Holomek, Svatopluk Karásek, Vác1av Malý, Věra Roubalová, Jan Ruml, Karol Sidon, Jiřina Šiklová, Jan Štern, Václav Trojan a Petr Uhl) společným dopisem, ve kterém vyjádřili velké znepokojení nad Klausovými názory namířenými proti občanským aktivitám. "Domnívali jsme se, že po listopadu 1989 už nikdo nebude znevažovat a podceňovat váhu občanských iniciativ a nevládních a neparlamentních skupin a hnutí, ale že jim byla přiznána ústavou nezastupitelná úloha v procesu utváření svobodné občanské společnosti. Diskreditaci takového úsilí považujeme za přímý útok na základní principy demokracie, zaručené ústavou."
Prezidenta však reakce bývalých disidentů udivila. "Trvám na tom, že nejrůznější hnutí a skupiny, které nemají dost odvahy, sil ani idejí, aby s nimi šly na veřejný trh a podstoupily volební zápas o svou demokratickou legitimitu, mohou nebezpečí pro svobodu představovat. Jejich charakteristické maskování za vznešená slova a pojmy jako například lidská – a já bych dodal především občanská – práva (jako by tato byla v naší zemi, či v ostatních demokratických státech zpochybňována), míří ve skutečnosti jinam. Tito lidé, ve spojení s mocným mediálním světem, chtějí občanům diktovat svou vlastní představu o svobodě a demokracii, protože si připadají, že jsou k tomu „vyvoleni“. Stačilo by však, kdyby byli „zvoleni“. To ale podstoupit nehodlají. Takové jednání opravdu za nebezpečné považuji," uvedl včera Klaus. Disidentům navíc vyčetl, že si jeho slova zlovolně vyložili a dezinterpretovali je.
Dnes se ke Klausovým kritikům přidala i Strana zelených. „Demokracii ve skutečnosti oslabují korporace, které na rozhodování o mnoha věcech mají nelegitimně větší vliv než občané - vzpomeňme třeba na ČEZ, kterému jdou mnozí politici na ruku," řekl předseda strany Jan Beránek.
„Myšlenkovou chudobu prezidentových výroků charakterizuje sotva pochopitelná zášť vůči aktivním, stranicky neorganizovaným občanům, kteří tvoří základní stavební kameny společnosti,“ přidal se člen předsednictva Strany zelených Martin Bursík.
Už minulý týden se proti Klausovým výrokům ozvaly i ekologické organizace. Například podle Arniky byly aktivní občané hrozbou komunismu, teď jsou hrozbou pro Klause. "Je smutné, že prezident roli neziskového sektoru nepochopil. Ještě smutnější však je, že prezident postkomunistické země veřejně vyzývá Evropu, aby zbořila jeden ze základních pilířů demokracie," uvedl v prohlášení mluvčí Arniky Marek Jehlička.
"Nebýt neziskových organizací, už by se dávno vyvlastňovaly pozemky kvůli stavbě dálnic a ve správních řízeních o výstavbě spaloven či továren za svými humny by občané museli držet ústa a krok - právě tak jako tomu bylo před listopadem 89," dodal.
Ačkoliv Václav Klaus občanské organizace označuje za hrozbu demokracii, v roce 1998 založil občanské sdružení Centrum pro ekonomiku a politiku (CEP) a dodnes je v jeho vedení. Podle internetových stránek CEPu je cílem sdružení "šíření a podpora idejí svobodné společnosti a tržního hospodářství a šíření a podpora myšlenek velkých osobností liberálního myšlení". Ve své odpovědi disidentům prezident také mluví o propojení nevládních organizací s mocným mediálním světem. V čele CEPu stojí správní rada, jejímž členem je vedle Václava Klause a Jiřího Weigla také Karel Steigerwald, komentátor Mladé fronty Dnes, jednoho z nejčtenějších českých deníků. Mediálním partnerem CEPu je server ihned.cz.
reklama
Online diskuse
Re: důležitá nesrovnalost v citaci prezidentova projevu? - 7. 6. 2005 - Radek Svítil (EkoList)Kolega to možná nepopsal úplně přesně, ale ono je to složité. Sám Klaus v češtině (Lidové noviny 17. 5. 2005, http://www.klaus.cz/klaus2/asp/clanek.asp?id=9lcRTEVX0kfe) napsal:"Post-demokracii chápu jako potlačení demokracie v důsledku pokusů různorodých sil, struktur a skupin uvnitř státu – bez demokratického mandátu – přímo určovat (nebo aspoň zásadně ovlivňovat) různé klíčové oblasti veřejného života dotýkající se občanů. Mám na mysli různé projevy NGOismu, politické korektnosti, umělého multikulturalismu, radikálního humanrightismu, agresivního ekologismu atd. Aktivity organizací vytvořených na těchto základech představují nové formy ohrožení lidské svobody, kterou zejména my, kteří jsme prožili komunismus, bereme nesmírně vážně." Mne z toho vyplývá, že váš závěr je správný. Klaus rozlišuje mezi NGO, které se snaží "ovlivňovat veřejný život" (asi by se daly označit jako aktivistické či jako organizace vedoucí kampaně) a ostatními. Pokud nějaká organizace třeba pečuje o postižené (ale už se nevyjadřuje o legislativě v této oblasti) či sbírá plechovky pohozené v lese, tak V. K. nevadí. Pokud bude navrhovat nějaké změny zákonů či jen veřejně zastávat stanoviska, s nimiž prezident nesouhlasí, stane se "špatnou". Za dobrou zprávu bych to osobně neoznačil. |