Značku "Zelený bod" může v ČR na svých výrobcích používat 131 firem. Ty jsou totiž členy systému sběru obalových odpadů
Eko-Kom. Systém provozuje stejnojmenná akciová společnost od dubna 1999. V září 2000 získala od mezinárodní asociace Pro Europe právo používat pro výrobky svých členů značku Zelený bod.
Není to ekoznačka!
"V žádném případě značka neříká nic o ekologičnosti toho kterého výrobku," zdůraznil ředitel společnosti Eko-Kom Zbyněk Kozel. Značka tedy nehovoří o ekologické přijatelnosti či nenáročnosti výrobku. Jediným smyslem značky "Zelený bod" je informace, že výrobce zaplatil za obal výrobku jistý poplatek do systému Eko-Kom. Z těchto poplatků pak systém platí obcím, které se do něj zapojí, jakousi dotaci za každou tunu separovaného odpadu, který by měl být předán k recyklaci. "Zatím nemáme vypracovaný účinný systém kontroly, zda obce opravdu odpad nechávají recyklovat, či nikoli," přiznává Kozel na dotaz EkoListu. Podle něj jsou ale v současné době v ČR vytříděné obaly žádanou surovinou, která má "pozitivní tržní hodnotu" - s výjimkou směsných plastů. Za tunu sebraných vytříděných plastů přitom obec získá nejvíce - zhruba 2 800 korun.
Sběr by se měl vyplatit
Systém Eko-Komu tak má pomáhat zapojeným obcím snižovat ekonomickou ztrátu, která vzniká při sběru, svozu a dotřiďování separovaného odpadu. "Dosud platí, že ekonomicky nejefektivnější je odpad netřídit a vozit všechen na skládky. Nám se ale podařilo snížit ztrátu obcí ze 46 procent téměř na polovinu," argumentuje Kozel a dodává, že do konce roku 2001 by se měl systém Eko-Komu stát ekonomicky vyváženým, tzn. že obce by na třídění odpadu neměly tratit. "Předpokladem je, že se do systému zapojí mnohem více výrobců a dovozců, ale i obcí," dodává Kozel s tím, že v ČR je nyní odhadem na 4 000 firem, které jsou výrobci či dovozci obalů.
Do systému Eko-Kom je dosud zapojeno 131 firem, které vyrábějí 32 procent všech spotřebitelských obalů v ČR. Služby systému využívá 2000 obcí, v nichž žije 5 137 000 obyvatel (49 procent obyvatel republiky). V obcích zapojených do systému Eko-Kom se v současnosti třídí 9 procent vyprodukovaných plastových obalů (podle Zbyňka Kozla však většinu tvoří PET lahve, jichž se třídí dokonce 30 až 40 procent), 66 procent skla, 38 procent papíru, 19 procent kovů a pouze jedno procento ostatních odpadů (zejména kombinovaných obalů jako jsou nápojové krabice).
Společnost Eko-Kom založily v dubnu 1999 firmy tvořící České průmyslové sdružení pro obaly a životního prostředí (ČPSOŽP). Měla realizovat dobrovolnou dohodu s ministerstvem životního prostředí o realizaci evropské směrnice o obalech.
Eko-Kom se svým systémem snaží naplnit již v současnosti požadavky vládního nařízení o zpětném odběru a využití obalových odpadů, které vychází vstříc zmiňované Směrnici ES 94/62/ES o obalech a obalových odpadech. Vládní nařízení začne ale platit až od února 2002.
Skoro celá Evropa
Organizace Pro Europe, která udělila Eko-Komu právo užívat registrovanou značku "Zelený bod", zastřešuje podobně fungující systémy sběru tříděného odpadu v celé Evropě. Prvním byl Duales Systém Deutschland se svým "Der Grüne Punkt" v roce 1990. O čtyři roky později pak stejný symbol začal používat i francouzský systém Eco Emballages. V roce 1996 vznikla Pro Europe a dnes se značka "Zelený bod" používá ve všech členských státech EU s několika výjimkami - Řeckem (kde dosud nefunguje žádný podobný systém), Nizozemskem, Švédskem, Finskem a Dánskem (kde funguje systém sběru tříděného odpadu výhradně v režii obcí) a Velkou Británií a Itálií (kde se aktuálně systémy "Zeleného bodu" připravují). Mimo EU se používá "Zelený bod" u nás a v Norsku.
Značka "Zelený bod"
Další informace:
http://www.eko-kom.cz
https://ekolist.cz/zeldom.stm
http://www.ecn.cz/spotrebitel
reklama
