Země se otepluje, vědci osočení z falšování měli pravdu, tvrdí studie
Skupinu vědců v kalifornském Berkeley dal dohromady fyzik Richard Muller, který do svého projektu získal další desítku kolegů včetně čerstvého nositele Nobelovy ceny za fyziku Saula Perlmuttera. Ve skupině je většina fyziků, dále statistici a pouze jedna klimatoložka, která navíc v minulosti dávala najevo obavy z přílišné arogantnosti klimatických vědců. V únoru, když projekt startoval, Muller řekl Guardianu, že se do týmu snažil vybrat lidi, kteří jsou známí svým originálním myšlením.
Pod vedením Mullera tak vznikl tzv. Berkeley Earth Project, který se od počátku snaží o průhlednost. Činnost skupiny byla financovaná i ze zdrojů, které podporují organizace lobbující proti teorii o globálním oteplování. Vědci do současnosti připravili čtyři texty pro publikaci v odborném časopise, zároveň je ale hned zveřejnili na internetu, aby se ke všem datům a postupům mohli vyjádřit nejen rezenzující kolegové, ale i veřejnost.
Vědci z Berkeley při své práci použili nejen klimatické záznamy amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) nebo britské státní meteorologické služby Met Office, ale použili i nové metody a nová data. Zkompletovali například databázi údajů z patnácti již existujících zdrojů a dostali tak dohromady údaje z více než 39 000 měřících stanic pro období od roku 1800. "Naše studie je první, která reaguje na obavy, že výsledky předešlých studií mohly být ovlivněny zaujatostí při výběru dat. My jsme ale použili skoro všechna dostupná data, což zahrnuje přibližně pětkrát víc stanic, než kolik jich bylo zhodnoceno předcházejícími skupinami vědců," uvedl Robert Rohde, jeden ze členů týmu.
Nakonec vědci z Berkeley došli k prakticky stejným závěrům jako americká NASA nebo NOAA i jako jejich kritizovaní britští kolegové. Od cca roku 1950 se teplota zvýšila přibližně o 1°C. Vědcům z Berkeley dokonce vyšlo zvýšení teplot trochu vyšší než předešlým studiím. Na svých stránkách to vysvětlují tím, že zatím zanalyzovali pouze data z pevniny a teprve připravují analýzu vývoje teploty oceánů. "Pevnina se otepluje víc než oceány, proto po započtení oceánů očekáváme, že celková hodnota globálního oteplení bude nižší," stojí na stránkách projektu.
"Největším překvapením bylo, že se naše nové výsledky tolik podobaly hodnotám, které předtím zveřejnily ostatní týmy v USA a ve Velké Británii. To potvrzuje, že tyto studie byly vypracovány pečlivě a že jejich případná zaujatost, o níž mluvili skeptikové, závěry nijak závažně neovlivnila," shrnul závěry dosavadní práce Richard Muller.
Tzv. aféra Climategate, která se nejvíc dotkla vědců z Climate Research Unit na Východoanglické univerzitě, byla vyvolána v roce 2009 před zasedáním mezinárodní klimatické konference v Kodani. Neznámí hackeři tehdy na internetu zveřejnili korespondenci klimatologů a klimatičtí skeptici začali pisatele mailů obviňovat z manipulace s daty. Podle skeptiků klimatologové upravovali grafy teplot z posledního tisíciletí tak, aby to bylo v souladu s teorií o oteplování. Vědci všechna obvinění odmítali a trvali na tom, že informace o jejich údajném pochybení vznikly kvůli vytržení jejich slov z kontextu. Zároveň ale nechtěli (podle některých ani nemohli) zveřejnit všecha data, z nichž vycházeli, čímž dále přilévali vodu na mlýn svým kritikům.
"Velice mě znepokojilo, že skupina (na Východoanglické univerzitě) zakrývala rozporuplná data. Ve vědě je potřeba veškeré potíže s analýzami upřímně sdílet," řekl BBC k praxi klimatologů na Východoanglické univerzitě profesor Richard Muller. Jeho tým sice výsledky kolegů z Východoanglické univerzity potvrdil, na rozdíl od nich ale chce, aby ke všem jeho datům měla přístup veřejnost. Proto i ta měření, která se z různých důvodů rozhodli nezahrnout do dalších analýz, zůstala zachována, aby je případní následovníci mohli znovu posoudit.
Jak uvedla ČTK, tým z Berkeley odmítl i další častou námitku odborné veřejnosti, která hypotézu o globálním oteplování nepřijímá. Skeptici namítají, že údaje o zvyšování teplot jsou ovlivněny tím, že se množství meteorologických stanic za poslední léta stalo součástí rostoucích měst, kde teplota roste rychleji než v neobydlených oblastech. Podle vědců z Berkeley je sice pravda, že v městských oblastech je tepleji, ale nijak významně to nepřispívá k průměrnému růstu teploty země. Dokonce zjistili, že stanice, jejichž data jsou považována za "chabá", vykazují v průměru stejný nárůst teplot jako stanice, jejichž data jsou považována za "vysoce kvalitní".
reklama
Další informace |
Dále čtěte |
Studie: Do oteplení Země o 1,5 stupně Celsia zbývají tři roky uhlíkového rozpočtu
Klimatická změna v ordinaci
Čeští vědci v Antarktidě sledují rychlé změny klimatu i ztrátu mikroorganismůOnline diskuse
Co s globálním oteplováním? - 25. 10. 2011 - EnderZdá se, že jste asi opravdu génius. Zatímco se vědci dohadují a na podporu svých teorií získávají, analyzují a porovnávají data, tak Vám stačí selský rozum a spočítat si, že jedna a jedna jsou dvě. Gratuluji. Selský rozum je důležitý, nicméně si myslím, že ho poněkud přeceňujete. Selský rozum zcela selhává i při řešení mnohdy triviálních problémů a nemusí to být hned kvantová fyzika.Znovu Vám musím zopakovat, že korelace není důkaz ničeho. Nikdy a nikde, tak to ve vědě opravdu nefunguje. Zkuste to už pochopit. A zkuste také pochopit, že tím netvrdím, že zvýšená koncentrace CO2 nemá na klima žádný vliv. Mě především fascinuje Vaše jistota a bohorovná ignorace jakýchkoliv protiargumentů. Nevím, jak jste na světě dlouho, ale já pamatuji nejrůznější průběhy a zvraty počasí. Také vím, jak je lidská paměť nespolehlivá a snadno manipulovatelná. Pokud je mi známo, tak se v klimatologii používá při vyhodnocování změn klimatu tzv. klimatický normál, což je úsek minimálně 30 let dlouhý. Kolik že Vám je let? Navíc před 30 lety, byla na Zemi méně jak polovina obyvatel. Nemůže to také souviset s množstvím a závažností katastrof? Přece jenom je větší hustota obyvatel, více majetku,...co? Díky internetu jste také okamžitě informován o každém neštěstí kdekoliv na světě. To za mých mladých let neexistovalo. Nemůže i to mít vliv na Váš pocit, že je těch katastrof čím dál víc? Určitě ne? Snížit emise CO2 bychom bezesporu měli. Je to ovšem vždy otázka ceny? Hrozí, že pokud vydáte veškeré prostředky na snížení CO2, tak vám pak budou chybět jinde. A snížení emisí CO2 skutečně není jediným problémem lidstva. Mimochodem už některý stát reálně snížil své emise CO2 přes obrovské investované prostředky? Copak, že Německo přesto, že má mnohem vyšší emise CO2 než Francie staví nové uhelné a plynové elektrárny. Dokonce i ČEZ plánuje výstavbu uhelné elektrárny v Německu. http://www.nasepenize.cz/cez-chce-v-nemecku-investovat-25-miliard-zvazuje-tam-stavbu-uhelne-elektrarny-9046 Co myslíte, klesne tak produkce CO2 nebo ne? Čína vyrábí přes 70% procent elektřiny z uhlí a plánuje postavit během 25 let další uhelné elektrárny o tepelném výkonu 600GW (tj. 300 Temelínů). Spotřeba uhlí na světě má vzrůst během následujících 25 let o pětinu. http://www.investicniweb.cz/fx-komodity/komodity/2011/2/8/clanky/zadny-atom-nebo-fuze-uhli-je-palivem-pro-21-stoleti/ Přesto se domníváte, že emise CO2 poklesnou? Já se obávám, že celosvětově pouze porostou, jen je otázka jak rychle. |
