Země Visegradu odmítají evropskou směrnici o odpadech
 |
|
| Ministři životního prostředí visegradske čtyřky, Jaroslav Izák ze Slovenska, Jan Szyszka z Polska, Gábor Fodor z Maďarska a český ministr Martin Bursík, podepisují společné prohlášení. | |
| Foto: Hugo Charvát/Ekolist |
„V tomto směru máme společnou negativní zkušenost s dovozem odpadů na území České republiky, Maďarska, Slovenska i Polska,“ prohlásil dnes na tiskové konferenci český ministr životního prostředí Martin Bursík. Ministři Visegradu odmítli návrh směrnice o odpadech již na minulém jednání v Košicích. Hlavní výhradou ke směrnici je změna definice spalovny jako zařízení na využívání odpadu. „Musí platit princip, že odpad se zpracovává tam, kde vznikl,“ dodal český ministr životního prostředí. Podle čtyř středoevropských ministrů jsou právě nové členské země více ohroženy tím, že se k bude odpad z ciziny dovážet, protože je to pro firmy v původních zemích EU ekonomicky výhodné.
Země Visegradu budou společně prosazovat, aby jednotlivé státy mohly významně omezovat či zakázat dovoz odpadů na svoje území. Ministr Bursík potvrdil, že ministři viasegradu odmítají i kompromisní návrh Německa. „Ten navrhuje dovážet odpad za účelem energetického využití, což je synonymum pro spalovny, které zároveň vyrábějí elektřinu,“ řekl Bursík. „Členské státy mohu omezit dovoz odpadů pouze v případě, že by dovážené odpady vytlačovaly ze spaloven domácí odpad“. Podle středoevropských ministrů životního prostředí by si měly samy státy EU rozhodovat o dovozu odpadu a to bez dalších podmínek. Směrnici bude projednávat Rada Evropské unie na konci června.Představitelé zemí visegrádské čtyřky se shodli na společných opatření na ochranu klimatu, tím jsou chápány především ekonomické nástroje, jako obchodování s emisními povolenkami, ekologická daňová reforma a projekty v rámci Kjótské dohody.
Ministři se dohodli na vzniku společného projektu, financovaného z visegradskeho fondu, který bude zaměřen na společné kroky při zvyšování energetické efektivity v průmyslu, domácnostech i veřejných budovách. Důležitou součástí bude také osvěta a snaha o veřejnou debatu o klimatických změnách.
reklama
