Zemědělský ústav rozšířil území nevhodná k vysetí meziplodin

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (ÚKZÚZ) rozšířil seznam území, kde kvůli přemnoženým hrabošům nedoporučuje zakládat porosty meziplodin. Přidal okresy Beroun, Hradec Králové, Kutná Hora, Mladá Boleslav, Olomouc a Znojmo. Na základě odpoledních dat zařadil mezi zasažené okresy také Trutnov. Meziplodiny se na orné půdě vysévají časově mezi dvěma hlavními plodinami, aby zlepšily půdní podmínky. Ústav také čeká na stanovisko ministerstva zdravotnictví, připravuje povolení na pokládání jedu na hlodavce na půdu.

Zakládání meziplodin kvůli zvýšenému výskytu hrabošů není kromě výše jmenovaných podle zemědělského ústavu dále vhodné v okresech Blansko, Chomutov, Jičín, Kladno, Litoměřice, Louny, Mělník, Most, Nymburk, Rakovník a Ústí nad Orlicí. "Jedná se o okresy, kde bylo v období od 1. července do 31. srpna ze strany ÚKZÚZ potvrzeno minimálně pětkrát dosažení či překročení pětinásobku prahu škodlivosti hraboše," uvedla mluvčí ÚKZÚZ Ivana Kršková.

Seznam nejvíce zasažených okresů hrabošem bude ústav i nadále sledovat a zveřejňovat. V místech, která nejsou součástí seznamu, bude ÚKZÚZ podle Krškové na žádost zemědělců nadále vydávat individuální stanovisko ke stavu hrabošů na pozemcích. Nové informace mohou zájemci sledovat na webu zemědělského ústavu.

Přemnožení hraboši letos poškodili ve Středočeském a Ústeckém kraji 80 až 90 procent úrody. Zemědělci proto volají po možnosti použít proti hlodavcům jed. Návrat k plošnému používání jedu Stutox podle nich bude možností, jak ochránit ozimy. Ty zemědělci sejí převážně v září. Hraboši působí škody i na Chrudimsku, kde zlikvidovali minimálně 30 procent úrody. Na Královéhradecku dramatické přemnožení hlodavců nezaznamenali, přesto by řada zemědělců zásah proti hrabošům přivítala, uvedli v polovině srpna zemědělci na dotazy zpravodajů ČTK.

Hraboši se v Česku přemnožili už dříve, z boje proti nim se stalo loni politikum. ÚKZÚZ loni v létě povolil rozhoz jedu na povrch půdy na velké části území ČR. Ministerstvo zemědělství ale po vlně kritiky ze strany ochránců přírody a ministerstva životního prostředí účinnost povolení pozastavilo. Později se po plošné aplikaci jedu na Moravě našlo skoro 80 uhynulých zajíců a několik bažantů, u kterých testy prokázaly zbytky jedu. Součástí Stutoxu II je toxický fosfid zinku. Letos v červenci ústav s odkazem na údaje státních veterinářů a ornitologů ohlásil, že se nepotvrdily obavy, že na jed proti hrabošům budou plošně umírat jiná zvířata, jako jsou sovy nebo zajíci.

---

reklama

---