Zemské póly vydávají svědectví o změnách klimatu
Ledová jádra hluboko pod zemí nebo pod vodou uchovávají klíčové substance, které mohou pomoci vysvětlit, jak a kdy se klima začalo měnit v posledních desetiletích, a přispět k přesnějším předpovědím budoucích změn. Vůbec nejstarší nalezený led byl nedávno oddělen z hloubky 3000 metrů pod zemí v Antarktidě. Může poskytnout klíčové informace o minulosti a budoucích klimatických podmínkách.
"Evropa je v čele mezinárodních snah o polární výzkum," prohlásil komisař pro výzkum Philippe Busquin. "Na světě existují i jiné výzkumné iniciativy ledového jádra, podporované USA, Ruskem nebo Japonskem, ale EPICA poskytuje nejstarší led vůbec získaný v Antarktidě. Tyto vzorky ledu nám umožní jít dále zpět v čase a lépe porozumět klimatu v minulosti, včetně soustředění se na skleníkové plyny v atmosféře. Rovněž poznatky z projektu AICSEX, ukazující dramatické změny v arktickém ledovém příkrovu možná spojené s klimatickou změnou, mohou mít velké ekonomické dopady, které je nutné pojmenovat na mezinárodní úrovni."
Složení vzduchu bylo poprvé měřeno v 50. letech. Žádné dřívější záznamy nejsou dostupné, a proto se lidstvo musí spolehnout na analýzu polárního ledového jádra. Poslední pozorování ukazují na dramatické ztenčování arktického ledového příkrovu.
EPICA - Evropský projekt pro odebírání ledového jádra v Antarktidě na prezentaci popisoval, jak byl nejstarší led získán. Stáří ledu se odhaduje kolem osmi set tisíc let, a pochází z blízkosti skalního podloží. Projekt EPICA běží od roku 1995 a získal podporu EU v přibližné výši 10 milionů eur.
Projekt AICSEX dokládá, jak jsou data získaná v arktických oblastech vyhodnocována. Důraz je kladen na klimatické změny týkající se příkrovu v Severním ledovém oceánu a možné důsledky plynoucí z jeho současného rychlého ztenčování.
Projekt POP analyzuje usazeniny v hlubokém moři a ledová jádra z Grónska a Antarktidy po stejně dlouhou dobu, aby stanovil vztahy příčin a důsledků v klimatických změnách. Poskytuje unikátní vhledy do klimatických změn na zeměkouli.
Dvouplášťový ledoborec Polarstern, na němž probíhala prezentace projektů, tráví v průměru 320 dní ročně v Arktidě nebo Antarktidě a bývá v provozu při teplotách okolo - 50 oC.
reklama
