https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/zit-si-jako-prase-pod-stanem-pastva-svedci-ceskym-pasikum-i-stravnikum
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Žít si jako prase pod stanem. Pastva svědčí českým pašíkům i jejich strávníkům

4.6.2015 08:17 | PRAHA (Ekolist.cz)
Prasata jsou na sasovské biofarmě chovaní ve velkém nadstandartu, a to i v rámci ekologického zemědělství. Prasečí rodinu tvoří 5 až 6 prasnic, 1 kanec a skupina selátek
Prasata jsou na sasovské biofarmě chovaní ve velkém nadstandartu, a to i v rámci ekologického zemědělství. Prasečí rodinu tvoří 5 až 6 prasnic, 1 kanec a skupina selátek
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Biofarma Sasov
Přeštická prasata chovaná na Biofarmě Sasov se mají jako prasata v žitě. Nebo ještě lépe. Mohou se volně pohybovat po výběhu, pást, „kempovat“ pod stany, žít v rodině, samce nečeká kastrace. Díky výzkumu se navíc ukázalo, že tato cesta může být výhodná i pro zemědělce a spotřebitele. Maso z prasat chovaných ve výběhu nejenže chutná jinak, rozdíl v kvalitě masa lze zachytit i chemickými rozbory.
 

Prasata jsou na sasovské biofarmě chovaná ve velkém nadstandardu, a to i v rámci ekologického zemědělství. Prasečí rodinu tvoří 5 až 6 prasnic, 1 kanec a skupina selátek. „Ta jsou u mámy do tří měsíců,“ popsal praseční rodinu na veletrhu Biostyl Jiří Pykal z Biofarmy Sasov. V blízkosti rodiče tak selata překonají nejkritičtější období a nezažijí stres z brzkého odstavení. V konvenčních chovech jsou selata od prasnice oddělována už ve třech týdnech.

Žádní vepři, jen kvalitní vepřové

Jako jediná v republice Biofarma Sasov pak prasečí samce vůbec nekastruje. Nenajdete v ní proto jediného vepře. Přesto produkuje kvalitní vepřové. V roce 2010 byl biopotravinou roku zvolen její kančí biolovečák a v roce 2014 biokonopné sádlo právě z přeštických prasat. Ukazuje tak ostatním farmám nejjednodušší cestu, jak se vypořádat s plánovaným zákazem chirurgického kastrování, které bude platit od 1. 1. 2018.

Testy ekologického, volného a konvenčního chovu přeštických prasat, který od roku 2010 provádí Výzkumný ústav živočišné výroby Uhříněves navíc ukázaly, že maso z prasat chovaných ve výběhu obsahuje více vitaminu E. Ten je spotřebitelům užitečný nejen jako antioxidant, ale díky němu je možné maso i déle skladovat, prozrazuje Anne Dostálová z Výzkumného ústavu živočišné výroby v Uhříněvsi.

Maso ze zvířat, která žila ve volném výběhu, mají navíc v současnosti žádanější poměr nasycených a nenasycených mastných kyselin i lepší smyslové vlastnosti. Maso z ekochovu je pak hodnoceno jako šťavnatější, voňavější a křehčí.

Prasečí rodiny jsou na Biofarmě Sasov přes sezónu ustájeny venku, ve speciálních stanech. Ty během let prošly také nemalým vývojem. Původně je tvořily jen klády a autoplachty, následoval tzv. „sasovký blob“, stan podobný týpí se závětřím z balíků slámy
Prasečí rodiny jsou na Biofarmě Sasov přes sezónu ustájeny venku, ve speciálních stanech. Ty během let prošly také nemalým vývojem. Původně je tvořily jen klády a autoplachty, následoval tzv. „sasovký blob“, stan podobný týpí se závětřím z balíků slámy
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Biofarma Sasov

Život ve stanech

Prasečí rodiny jsou na Biofarmě Sasov přes sezónu ustájeny venku, ve speciálních stanech. Ty během let prošly také nemalým vývojem. Původně je tvořily jen klády a autoplachty, následoval tzv. „sasovký blob“, stan podobný týpí se závětřím z balíků slámy, poslední „model“ připomíná pyramidy. Kromě rytí, válení, sociálního kontaktu a dalších přirozených radovánek si mohou prasata ve výběhu pod stromy pochutnat na čerstvých jablkách. Také krmné směsi pochází přímo z farmy.

Chov přeštických prasat je nejnáročnější činností farmy, přiznává Jiří Pykal. Všechno ale podle jeho slov vynahrazuje radost z pašíků prohánějících se na pastvinách. Nároky na chov neklesají ani přesto, že díky pastvě ušetří farma asi 10 % na nejvyšší položce nákladů na chov, čímž je krmení. Nižší jsou i požadavky na péči, prasata chodí kálet na jedno místo. „Prase není žádné prase,“ připomíná Pykal. Válením v blátě se ochlazuje a zbavuje kožních parazitů.

Přeštické černostrakaté prase, jak zní jeho oficiální název, je české selské plemeno. Odolné, nenáročné a sádelnaté pašíky chovali lidé hlavně na západě Čech. Podobná plemena jsou známá ale i v Německu nebo Anglii. Ne náhodou je proto jedním z hlavních odběratelů masa ze sasovských prasat majitel pražské restaurace, Angličan Paul Dayl.

Jezte přeštíky, zachráníte je

Přeštická prasata rostou pomaleji, potřebují pro růst více krmiva a jejich maso je také tučnější. S těmito vlastnosti proto v dnešní konkurenci těžko obstojí. Tradičnímu plemenu tak hrozí zánik.

Selata jsou u mámy do tří měsíců. V její blízkosti tak překonají nejkritičtější období a nezažijí stres z brzkého odstavení. V konvenčních chovech jsou selata od prasnice oddělována už ve třech týdnech
Selata jsou u mámy do tří měsíců. V její blízkosti tak překonají nejkritičtější období a nezažijí stres z brzkého odstavení. V konvenčních chovech jsou selata od prasnice oddělována už ve třech týdnech
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Biofarma Sasov

Mezi lidmi je malé povědomí o původních selských plemenech prasat, jejich chov stát nijak nepodporuje a pro zemědělce je za současných podmínek nevýhodný, vyjmenovává důvody pro nepříznivý stav Jiří Pykal. Sasovská biofarma vykoupila poslední chovné prasnice na Moravě už v 90. letech. Stejně jako jiným sedlákům se jim ale tehdy jejich chov nevyplatil. Druhý pokus učinila právě ve spolupráci s Výzkumným ústavem živočišné výroby v Uhříněvsi.

Výzkumný projekt má mimo jiné vymanit přeštíka ze státních dotací přidělovaných na záchranu starých plemen jako genetického zdroje. Jejich vlastností byly sice v konkurenci vysokoužitkových plemen vytlačeny, stará dobrá plemena se ale mohou v budoucnu vlivem změn klimatu nebo šířících se nákaz znovu přihlásit o slovo.

Zachránit „přeštíky“, jak prasata nazývají na farmě v Sasově, mohou především spotřebitelé. „Vždycky záleží na preferenci zákazníka,“ říká Anne Dostálová. Přežití přeštického prasete tak trochu paradoxně závisí na poptávce po jeho mase.

Biofarma Sasov u Jihlavy vznikla v roce 1991 z původního školního statku, od roku 1999 hospodaří v ekologickém režimu. Obdělává 500 ha orné půdy a travnatých porostů, chová přes 300 kusů masného skotu, deset koní a téměř tisícovku prasat.


reklama

 
Další informace |
Zdeňka Vítková

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist