Životní prostředí na přelomu milénia
Po deseti letech jsou emise tuhých látek do ovzduší na 8,9 % původní hmotnosti, v meziročních srovnáních došlo k výraznému snížení emisí hlavních znečišťovatelů (oxidu siřičitého, oxidů dusíku a oxidu uhelnatého ze stacionárních zdrojů). Emise oxidu uhličitého dlouhodobě klesají a ČR se tak daří dostát závazkům vyplývajícím z Kjótského protokolu o snížení emisí hlavních skleníkových plynů.
Víc než 11 tun CO2 na každého
Měrné emise oxidu uhličitého v ČR byly ale v roce 1999 11,5 tun na osobu, přičemž odpovídající průměrná hodnota států EU byla v druhé polovině 90. let 8,9 tuny na každého obyvatele členských států. Srovnání s Maďarskem (6,2 tuny), Polskem (8,7 tuny) a Slovenskem (8,4 tuny) pro nás nevyznívá nejlépe.
Některá větší města a pražské městské části dosud podle hodnoty indexu kvality ovzduší spadají do kategorie mírně znečištěné až znečištěné ovzduší.
V průběhu poslední dekády docházelo ke zvyšování kvality povrchových vod ve významných tocích. V současné době už jsou všechna města nad 10 000 obyvatel vybavena alespoň základním mechanickobiologickým čištěním odpadních vod a počet městských čistíren dosáhl téměř tisícovky. Bezmála třetina sledovaných vodních toků je však stále v kategorii "silně" a "velmi silně znečištěná voda". Nejhorší jakost vody byla zaznamenána v Bílině, kterou ovlivňují místní průmyslové zdroje, dále v Jihlavě (v úseku od Jihlavy po Třebíč) a na dolním úseku Sázavy.
Problematická doprava
V silniční dopravě došlo ke zvýšení podílu bezolovnatých benzínů na celkovém prodeji. Ten byl v roce 1990 0,84 %, v roce 1995 46,7 %, v roce 1999 70,5 % a v roce 2000 81,2 %. Podíl vozidel s katalyzátorem vzrostl od roku 1990 z 0,8 % na 32,0 % v roce 2000.
Ovšem zároveň u nás během posledních tří let vzrostl počet osobních vozidel ze 34,4 na 36 vozidel na sto obyvatel; ve srovnání s Maďarskem (22,3), Polskem (24,0) a Slovenskem (22,9) tedy jasně "vítězíme". Nárůst hustoty automobilové dopravy je příčinou imisního zatížení oxidy dusíku (zejména v Praze a Plzni) a také nadměrného hluku z dopravy.
Peníze pro životní prostředí
Výdaje k ochraně životního prostředí jsou v absolutní sumě téměř totožné s výdaji vynaloženými v roce 1993, přičemž tehdejší podíl na HDP byl dvojnásobný (2,2 %:1,04 %). Většina investic se zaměřila na koncová zařízení a nikoli na výměnu technologií - té bránily krátké termíny k dosažení emisních limitů, ale také chybějící podpora efektivnějších opatření. Úroveň výdajů již zřejmě nikdy nedosáhne úrovní v období 1995 - 1997 (v roce 1998 byly dokončeny rozhodující investice v oblasti ochrany ovzduší a ochrany vod). Těžiště výdajů se nyní přesune do oblasti nakládání s komunálními odpadními vodami.
Podíl komunálního a soukromého sektoru na celkových investicích k ochraně životního prostředí vzrostl z 27 % v roce 1992 na cca 90 % v roce 1998 a na cca 88 % v roce 1999. Více než 50 % prostředků bylo realizováno v severních Čechách a na severní Moravě.
Jak se vyrovnáme sousedům?
Při porovnání situace vývoje životního prostředí ČR s Maďarskem, Polskem a Slovenskem lze konstatovat, že ČR dosahuje lepších výsledků zejména v těchto indikátorech: emise oxidu siřičitého ve všech parametrech, voda ve všech parametrech, podíl obyvatel připojených na veřejnou kanalizaci s následným čištěním, energetická náročnost HDP.
Horší výsledky naopak máme v emisích oxidů dusíku na obyvatele a na jednotku plochy, emisích oxidu uhličitého na obyvatele a (zde spolu s Polskem) podílu uhlí na primárních zdrojích energie.
V průběhu roku 2000 pokračovalo projednávání kapitoly 22 - Životní prostředí ve vyjednávání s Evropskou unií. Počet oblastí, v nichž ČR iniciovala jednání o přechodném období, byl omezen na dvě. Jedná se o obaly a obalové odpady a čištění městských odpadních vod.
V příštích deseti letech očekává vláda další pozitivní změny, které však zřejmě nebudou srovnatelné s dynamikou vývoje v průběhu 90. let.
Tento článek vyšel v tištěném EkoListu č. 1/2002.
reklama
