Známý filmař a potápěč Lichtag bojuje proti elektroodchytu ryb
 |
|
| Foyer festivalu GO Kamera. | |
| Foto: Iva Nachtmannová/EkoList |
Ve filmu Prapodivný svět divák pozoruje tůň a v ní život raků, vranek pruhoploutvých, pstruhů, blešivců a larev vážek. Je zřetelné, že vítězí ten větší a mrštnější, divák pozoruje každodenní boj o přežití podle jasných zákonů přírody. V závěru se v tůni objevují lidské holiny a je vidět, jak ryby i další drobní tvorové, se kterými byl divák zblízka seznámen, umírají po ráně elektrickým proudem a zůstávají nehybně ležet na dně tůně. Nakonec přichází jediný rak, který přežil, a vypadá to, jako by objímal svého mrtvého „druha“.
Exministr životního prostředí Petr Jan Kalaš, který byl přítomen debatě, pochválil Lichtagův film, protože už zaznamenal jeho konkrétní dopady. „Na festivalu v Uherském Hradišti za mnou přišel rybář, který mi řekl, že po shlédnutí filmu prohlédl a ačkoli je členem rybářského svazu, bude důsledně proti této praxi. A ještě mi dal několik podnětů k tomu, jak zlepšit činnost inspekce životního prostředí,“ řekl Kalaš.
Steve Lichtag poděkoval za kompliment a řekl, že rybáři jsou v tomto rozděleni na několik táborů. Avšak pozastavil se nad tím, že úředníci dotčené správy Chráněné krajinné oblasti se prý pokouší vyjmout raky a vranky pruhoploutvé, kteří bývají elektrickým proudem usmrceni a přitom o ně rybáři nestojí, ze seznamu chráněných druhů. „Jestli se nic nezmění, příští film možná budu točit o absurditě chování úředníků. Nebo budu držet hladovku,“ komentoval s ironickým úsměvem Lichtag.
Steve Loveček Lichtag je filmař a potápěč, proslavil se především filmem ´Carcharias velký bílý´ o nebezpečném bílém žralokovi, kterého natáčel bez ochranné klece.
Ve filmu Tanec modrých andělů zase spojil unikátní záběry velryb – keporkaků s animovanými snovými představami chromé dívky. Na festivalu GO Kamera Lichtag také pokřtil stejnojmennou knihu, v níž popisuje celou cestu za unikátními záběry velryb do oblasti Silver Bank v Karibském moři.
Jeho filmy byly oceněny na mnoha mezinárodních festivalech.
reklama
Online diskuse
Někde se stala chyba - 19. 1. 2007 - Jan MikoVážený pane Dušku,omlouvám se za neznalost internetového způsobu komunikace. Dnes mě to totiž učila moje dvanáctiletá dcera...přesto bych rád vysvětlil některé nejasnosti. Je nyní večer,a já jsem dorazil ze svého zaměstnání - nejsem totiž státní zaměstnanec,který má v náplni práce ochranu přírody..To co dělám pro přírodu je absolutně nezjištné,a bez nároku na honorář...to bude asi ten zásadní rozdíl,proč já nemusím obhajovat špatnou práci orgánů ochrany přírody.Jsem bývalý rybářský hospodář,a nejen teoreticky ovládám praxi elektroodlovů...nikoli teorie,ale praxe ukáže pravdu,a to platí i o problému současného HOSPODAŘENÍ na pstruhových vodách.Chápu, že je těžké změnit zaběhnuté praktiky,zvláště pokud je toto provázáno ekonomickými efekty v rámci rybářskkých svazů.Jsem jen zvědav,jak budete rybářům vysvětlovat,proč úlovky na pstruhových vodách neustále klesají - přestože dle vynaložených nákladů to má být naopak..Příliš to připomíná dobu,kdy pravda byla nechtěnou součástí reality..Poukazování na neobjektivnost je spíše problémem těch,kdo mají přímou souvislost s nynějším stavem ochrany přírody v CHKO.Dle Vašich poměrně přesných informací soudím,že jsem se nemýlil ve Vašem zařazení..nebo snad i Vy chráníte přírodu bez nároku na honorář..?A nebo musíte obhajovat špatná rozhodnutí z let minulých?Což bývá častým problémem nejen správních,ale i vědeckých pracovníků.Nevím,proč tolik vzájemné averze provází tuto problematiku.Komu současná situace vyhovuje..je jisté, že zvlášt chráněným druhům živočichů ne,a ani samotným obhospodařovaným rybám ne,Tak komu ?,nám lidem?A jakým právem?Praxe totiž dokázala,že život v předmětných tocích klesl ne pouhý zlomek za uplynulých několik desítek let..Co na to teorie?asi,že je všechno v pořádku... Já mám jediné přání.. a to,aby i mé děti mohli jednou sledovat přirozené tření pstruhů v potoce,kde bude žít rak i vranka..nikoli mrtvou vodu,kde zklamaly pokusy hospodářů..kteří si mysleli,že jsou chytřejší než příroda ve své miliony let staré historii.... autor námetu a občas kamery,Jan Miko |
