Známý filmař a potápěč Lichtag bojuje proti elektroodchytu ryb

Děkuji - 23. 1. 2007 - Jan Dušek

Jestliže si znovu otevíráte tuto diskusi, je zřetelné, že má smysl, a všem zúčastněným (včetně „pasivních“ čtenářů) proto děkuji.
Jelikož jsem se na Ekolist znovu dostal až nyní, reaguji možná se zpožděním, za něž se omlouvám. Dosud jsem se držel nepsaných pravidel internetové diskuse, kde se příliš nedbá na formality (včetně pravopisu) a sdělují se především autentické myšlenky a pocity. Tuto reakci však z poklidu domova připravuji promyšleněji.
Po (nepřímých i přímých) dotazech sděluji, že jsem zaměstnancem státní ochrany přírody (AOPK ČR), ale svůj příspěvek píšu zcela soukromně jako zoolog a ichtyolog (ne rybář!!!, prosím) s eminentním zájmem o stav přírody a také odpovědností za jeho vývoj.

Děkuji panu Lichtagovi. Jsem potěšen, že i se slovem zachází zručně podobně jako s kamerou. Souhlasím, že názory na používání elektrolovů se v široké (i rybářské) veřejnosti různí – a dodávám – naštěstí. Prosím, odlišujme elektrolovy pro hospodářské a výzkumné využití. Hospodaření na (nejen) pstruhových vodách většinou probíhá intenzivněji, než na kolik dostačuje ekologická kapacita toků. Samotný odlov ryb je ale pouze mezním bodem celého systému, který není (s odpuštěním) možné probírat na diskusním fóru v dostatečné hloubce. Orgány ochrany přírody potom musejí sledovat dopady především na ohrožené složky přírody. Využívání k výzkumu je v našich podmínkách plně ospravedlněné (v ČR probíhá na nižších stovkách lokalit ročně) a přináší nedocenitelná data i pro ochranu fauny. Díky nim je možné chránit celý ekosystém s ohledem na jeho přesně popsané složky, vylepšovat management s ohledem na zlepšující se znalosti o ekologii zájmových druhů. Například při inventarizačním průzkumu před investiční akcí (kterou mohou být tzv. protipovodňová opatření) se uloví stovky ryb, zjistí se přítomnost zvláště chráněných druhů a následně se díky tomu ve spolupráci se správcem povodí naplánuje úprava, která tok nepoškodí, k čemuž by bohužel bez průzkumu chyběly argumenty. Jenže při samotném odlovu kvůli různým potížím zahyne pět ryb. Je to ospravedlnitelné? Odpovídám, že ano. A to je ono etické dilema a ochranářská priorita. A že se jedná o více než půlstoletí starou metodu? Dovolte primitivní příměr – doma používám žárovky (přes datum konstrukce prvního exempláře), jen preferuji úsporné (a tudíž i k životnímu prostředí šetrnější) typy. Podobně je to s elektrickými agregáty – používá-li někdo staré typy s nízkou účinností a vysokou mírou zraňování a usmrcování ryb, je nutné jeho chování odsoudit (což lze i díky zákonu na ochranu zvířat proti týrání). Jedná se o invazivní, ale na většině vodních biotopů jedinou kvalitativně a kvantitativně vyhovující metodu výzkumu i hospodářského odlovování.
Pan Lichtag má pravdu, rozšlapávání raků a hnízd vranek mi skutečně není blízké. I proto dělám práci, kterou dělám.

Panu Svítilovi děkuji za stanovisko Ekolistu k postoji autorky článku. A znovu se omlouvám za zcela zbytečně konfrontační tón prvního příspěvku – článek není „mizerně“ napsaný, je napsaný nevyváženě. Ale věřím, že i do zpráv Ekolistu je možné dodávat hlas nikoliv druhé, ale všech stran. Ono nic není černobílé (z takového vidění pana Svítila pochopitelně neobviňuji!), já sám nejsem přívržencem intenzivního rybářského hospodaření ani zákazů elektrolovů.

Pro paní/slečnu Danu mám poděkování asi jen za milý postoj k přírodě. Jinak je snad z jejího příspěvku zřejmá míra neinformovanosti. Tu jí nevyčítám, ale nejsem schopen na ni ani reagovat.

Paní/slečně/(pánovi?) Nicce děkuji za zastání se mých postojů, neuvedení celého jména na diskusi nevidím (oproti panu Mikovi) jako problém, je to součást způsobu komunikace na tomto svobodném médiu.

A konečně děkuji i panu Mikovi. I přesto, že moje slova místy nevhodně používá (snad neúmyslně), udržel velice korektní tón. Musím přitakat, že dochází k frekventovanému zhoršování společenstev v našich tocích v kontrastu ke zlepšující se kvalitě vody.
S panem Mikem se osobně známe, proto chápu jeho narážky na to, kdo se čím živí, a proto se zastává svých kolegů, chlebodárců a případně vlastních chyb. Znovu opakuji – jsem státní zaměstnanec , který má v náplni práce ochranu přírody. Není důvodu se za to stydět, byť přicházím do kontroverzních situací, není mi vlastní skrývat se za ochranářská dogmata ani autoritu svojí funkce. Věřím, že argumentace je mnohem vhodnější (i když pracnější a náročnější na prosazení). Stejně tak znovu připomínám – neobhajuji veškeré rybářské hospodaření ani jakékoliv použití elektrických agregátů pro lov ryb. Ostře se ale stavím proti diskriminaci této metody poznání světa pod hladinou toků. Snad výše napsané nepopírá možnost práce pro ochranu přírody také bez nároku na honorář (moje žena by Vám o tom pověděla své )
Pan Miko se ptá, jak bych vysvětlil, proč úlovky na pstruhových vodách neustále klesají. Inu protože genofond původních populací je na většině lokalit zničen dlouhotrvajícími přesuny jedinců mezi povodími a nový (vysazený) není schopen se s podmínkami prostředí srovnat. Dále kvůli kompletnímu slovování (ano, s použitím agregátu) některých toků, do nichž je posléze vysazováno nadměrné množství plůdku, nebo kvůli poškozené hydromorfoloii toků. Nesouhlasím s argumenty přisuzujícími tyto jevy predátorům (vydrám, volavkám, kormoránům), ale je přece podobně nesmyslné tvrdit, že za to může lov elektřinou!!! Ten je místně pouze doprovodným jevem špatně koncipovaného managementu.
Pokračujte v upozorňování na porušování principů ochrany toků a v nich žijících druhů, pracujte na jejich odstraňování. Věřím, že při kvalitní (a odborné) práci, budete mít úspěch. Jestliže např. „desítky holinek“ procházejí tok široký 1-2 metry, jedná se evidentně o neuvážené (naplno řečeno blbé) jednání, které v případě přítomnosti k rozšlapání náchylné fauně dna nemá omluvy – pro elektrolov v takovém případě stačí dva lidé v toku.
Stejně tak věřím, že v odůvodněných případech budete schopen přiznat neoprávněnost některých vlastních námitek.

S pozdravem

Jan Dušek.