Známý filmař a potápěč Lichtag bojuje proti elektroodchytu ryb
![]() |
|
| Foyer festivalu GO Kamera. | |
| Foto: Iva Nachtmannová/EkoList |
Ve filmu Prapodivný svět divák pozoruje tůň a v ní život raků, vranek pruhoploutvých, pstruhů, blešivců a larev vážek. Je zřetelné, že vítězí ten větší a mrštnější, divák pozoruje každodenní boj o přežití podle jasných zákonů přírody. V závěru se v tůni objevují lidské holiny a je vidět, jak ryby i další drobní tvorové, se kterými byl divák zblízka seznámen, umírají po ráně elektrickým proudem a zůstávají nehybně ležet na dně tůně. Nakonec přichází jediný rak, který přežil, a vypadá to, jako by objímal svého mrtvého „druha“.
Exministr životního prostředí Petr Jan Kalaš, který byl přítomen debatě, pochválil Lichtagův film, protože už zaznamenal jeho konkrétní dopady. „Na festivalu v Uherském Hradišti za mnou přišel rybář, který mi řekl, že po shlédnutí filmu prohlédl a ačkoli je členem rybářského svazu, bude důsledně proti této praxi. A ještě mi dal několik podnětů k tomu, jak zlepšit činnost inspekce životního prostředí,“ řekl Kalaš.
Steve Lichtag poděkoval za kompliment a řekl, že rybáři jsou v tomto rozděleni na několik táborů. Avšak pozastavil se nad tím, že úředníci dotčené správy Chráněné krajinné oblasti se prý pokouší vyjmout raky a vranky pruhoploutvé, kteří bývají elektrickým proudem usmrceni a přitom o ně rybáři nestojí, ze seznamu chráněných druhů. „Jestli se nic nezmění, příští film možná budu točit o absurditě chování úředníků. Nebo budu držet hladovku,“ komentoval s ironickým úsměvem Lichtag.
Steve Loveček Lichtag je filmař a potápěč, proslavil se především filmem ´Carcharias velký bílý´ o nebezpečném bílém žralokovi, kterého natáčel bez ochranné klece.
Ve filmu Tanec modrých andělů zase spojil unikátní záběry velryb – keporkaků s animovanými snovými představami chromé dívky. Na festivalu GO Kamera Lichtag také pokřtil stejnojmennou knihu, v níž popisuje celou cestu za unikátními záběry velryb do oblasti Silver Bank v Karibském moři.
Jeho filmy byly oceněny na mnoha mezinárodních festivalech.
reklama
Online diskuse
Někde se stala chyba... - 18. 1. 2007 - Jan DušekPaní/slečno Nachtmannová, jsem si vědom, že jsem použil zbytečně konfrontační tón, kterému jsem se v návalu zděšení neubránil. Za to se omlouvám. Nikoliv však za věcnou stránku mého příspěvku.Mrzí mě, že na mé argumenty nereagujete, ale naopak používáte slova o „ničení přírody“ v případě elektroodlovů. Debata o etickém rozměru je možná, ale má v této otázce s ochranou přírody jen málo společného. Jak se domníváte, že ochranáři získávají data o ohrožených druzích ryb a mihulí? Opravdu si myslíte, že lze ekologické charakteristiky zkoumat pouze neinvazivními prostředky? To lze u popularizace (např. filmu), nikoliv seriózních prací na odborné téma, kam se naštěstí již řadí i práce o rybí ekologii. (Mimochodem zjišťování charakteristik rybích společenstev jsem přisuzoval pouze odborníkům, nikoliv rybářům, ale to nemuselo z mnou použitého souvětí vyplývat). Pana Lichtaga z ničeho neobviňuji, je to profesionál ve svém oboru a na názor (byť značně extrémní) má pochopitelně právo a může ho prostředky, které mistrně ovládá, také předvádět publiku. U pana Mika je situace komplikovanější a patří na patřičná místa, nikoliv na diskusní fórum. Věřte, že zmíněné spory se ve východním pohraničí vedou již léta. Závěrem odpovídám na Vaši otázku – ani zoologové ani rybáři nemají právo ničit přírodu. Elektrolovy ji naštěstí neničí, ale celý systém hospodaření v revírech i produkčních vodách v případě rybářů má bohužel mnohem drastičtější následky. Ale na tomto místě není vhodné paušalizovat, nutné je upozorňovat na konkrétní nedostatky. Doufám že i Vy tak budete nadále činit, přál bych Vám, aby to bylo ve více objektivním duchu. |


