https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/znamy-filmar-a-potapec-lichtag-bojuje-proti-elektroodchytu-ryb?ids%5Bxadbed26766ee15cafd4619a91bb14064%5D=1&sel_ids=1
reklama
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Známý filmař a potápěč Lichtag bojuje proti elektroodchytu ryb

17.1.2007 11:55 | BRNO (EkoList) | Iva Nachtmannová
„Jsem ve válečném stavu s některými rybáři, ale i s ochranáři - se správou Chráněné krajinné oblasti Karpat. Ale boj nevzdám, protože toto takzvané hospodaření, (lov pstruhů elektrickým proudem – pozn.red.), je neetické a pro mě naprosto nepřijatelné,“ řekl Steve Loveček Lichtag ke svému filmu ´Prapodivný svět´ o životě ve Vlčím potoce. Dokument se promítal v neděli v Kongresovém centru brněnského výstaviště v rámci festivalu GO Kamera. Na festivalu se během 4 dnů představili cestovatelé - filmaři, lezci i horolezci, zoologové, polárníci i mořeplavci.
 

Foyer festivalu GO Kamera.
Foyer festivalu GO Kamera.
Foto: Iva Nachtmannová/EkoList
Film zvítězil na podzim v soutěži festivalu Ekofilm 2006 v Českém Krumlově a ocenění získal i na festivalu ´Týká se to také tebe´ v Uherském Hradišti. Natáčení v oblasti Karpatských vrchů trvalo s přestávkami tři roky. „Film by nevznikl nebýt Jana Míka, který chodil za mrazu za deště a hledal místa, dával mi tipy, bez jeho pomoci bych se vůbec neobešel,“ řekl Lichtag.

Ve filmu Prapodivný svět divák pozoruje tůň a v ní život raků, vranek pruhoploutvých, pstruhů, blešivců a larev vážek. Je zřetelné, že vítězí ten větší a mrštnější, divák pozoruje každodenní boj o přežití podle jasných zákonů přírody. V závěru se v tůni objevují lidské holiny a je vidět, jak ryby i další drobní tvorové, se kterými byl divák zblízka seznámen, umírají po ráně elektrickým proudem a zůstávají nehybně ležet na dně tůně. Nakonec přichází jediný rak, který přežil, a vypadá to, jako by objímal svého mrtvého „druha“.

Exministr životního prostředí Petr Jan Kalaš, který byl přítomen debatě, pochválil Lichtagův film, protože už zaznamenal jeho konkrétní dopady. „Na festivalu v Uherském Hradišti za mnou přišel rybář, který mi řekl, že po shlédnutí filmu prohlédl a ačkoli je členem rybářského svazu, bude důsledně proti této praxi. A ještě mi dal několik podnětů k tomu, jak zlepšit činnost inspekce životního prostředí,“ řekl Kalaš.

Steve Lichtag poděkoval za kompliment a řekl, že rybáři jsou v tomto rozděleni na několik táborů. Avšak pozastavil se nad tím, že úředníci dotčené správy Chráněné krajinné oblasti se prý pokouší vyjmout raky a vranky pruhoploutvé, kteří bývají elektrickým proudem usmrceni a přitom o ně rybáři nestojí, ze seznamu chráněných druhů. „Jestli se nic nezmění, příští film možná budu točit o absurditě chování úředníků. Nebo budu držet hladovku,“ komentoval s ironickým úsměvem Lichtag.

Steve Loveček Lichtag je filmař a potápěč, proslavil se především filmem ´Carcharias velký bílý´ o nebezpečném bílém žralokovi, kterého natáčel bez ochranné klece.

Ve filmu Tanec modrých andělů zase spojil unikátní záběry velryb – keporkaků s animovanými snovými představami chromé dívky. Na festivalu GO Kamera Lichtag také pokřtil stejnojmennou knihu, v níž popisuje celou cestu za unikátními záběry velryb do oblasti Silver Bank v Karibském moři.

Jeho filmy byly oceněny na mnoha mezinárodních festivalech.


reklama

 
Iva Nachtmannová

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Někde se stala chyba... - 18. 1. 2007 - Jan Dušek

Paní/slečno Nachtmannová, jsem si vědom, že jsem použil zbytečně konfrontační tón, kterému jsem se v návalu zděšení neubránil. Za to se omlouvám. Nikoliv však za věcnou stránku mého příspěvku.
Mrzí mě, že na mé argumenty nereagujete, ale naopak používáte slova o „ničení přírody“ v případě elektroodlovů. Debata o etickém rozměru je možná, ale má v této otázce s ochranou přírody jen málo společného. Jak se domníváte, že ochranáři získávají data o ohrožených druzích ryb a mihulí? Opravdu si myslíte, že lze ekologické charakteristiky zkoumat pouze neinvazivními prostředky? To lze u popularizace (např. filmu), nikoliv seriózních prací na odborné téma, kam se naštěstí již řadí i práce o rybí ekologii. (Mimochodem zjišťování charakteristik rybích společenstev jsem přisuzoval pouze odborníkům, nikoliv rybářům, ale to nemuselo z mnou použitého souvětí vyplývat).
Pana Lichtaga z ničeho neobviňuji, je to profesionál ve svém oboru a na názor (byť značně extrémní) má pochopitelně právo a může ho prostředky, které mistrně ovládá, také předvádět publiku. U pana Mika je situace komplikovanější a patří na patřičná místa, nikoliv na diskusní fórum. Věřte, že zmíněné spory se ve východním pohraničí vedou již léta.
Závěrem odpovídám na Vaši otázku – ani zoologové ani rybáři nemají právo ničit přírodu. Elektrolovy ji naštěstí neničí, ale celý systém hospodaření v revírech i produkčních vodách v případě rybářů má bohužel mnohem drastičtější následky. Ale na tomto místě není vhodné paušalizovat, nutné je upozorňovat na konkrétní nedostatky. Doufám že i Vy tak budete nadále činit, přál bych Vám, aby to bylo ve více objektivním duchu.

 
reklama


Pražská EVVOluce

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist