Zoo Plzeň slaví 90 let, nabídne hlavně botanické expozice

Devadesáté výročí založení slaví letos plzeňská zoologická zahrada, po Liberci druhá nejstarší zoo v ČR. Jako dárek k narozeninám připraví akce pro návštěvníky a otevře menší botanické expozice. Zahrada připravuje projekty na další expozice za stovky milionů korun. Zoo, kterou v posledních letech navštěvuje přes 400 000 lidí ročně, má jednu z nejbohatších kolekcí živočišných druhů na světě, řekl ČTK ředitel Zoologické a botanické zahrady Jiří Trávníček.

Zoo v Plzni vznikla v roce 1926 v části Doudlevce díky aktivitě spolku Iris. Od roku 1963 je v areálu na Lochotíně, kde se v roce 1981 sloučila s botanickou zahradou. Přírodní areál má rozlohu 21 hektarů a jako jediný v ČR nabízí propojenou zoologickou a botanickou expozici. "Díky týmu nadšených lidí postupně vzniklo supermoderní zařízení, dnes už světoznámé," řekl Trávníček.

Podle něj má zoo asi druhou nejbohatší sbírku druhů na světě. Žije v ní na 7500 jedinců od zhruba 550 druhů ptáků, 220 druhů savců, 250 druhů plazů a asi 200 druhů bezobratlých. Jen na krmení je ročně třeba deset až 12 milionů korun z více než stamilionového rozpočtu zoo. Kromě zvířat atraktivních pro návštěvníky zoo chová a zachraňuje i velké množství v přírodě kriticky ohrožených, vyhubených nebo vymírajících druhů.

Letos se mohou návštěvníci těšit na menší expozici o symbióze mravenců a rostlin, na půlhektarové alpinum s rostlinami evropských hor, na výstavu s detaily ze života a soukromí rostlin na 2000 metrech čtverečních. "Na červenec nebo srpen připravujeme rostliny v životě člověka, čili hlavně to bude o jedovatosti rostlin, a na září zajímavou botanickou expozici mimikry - rostliny a hmyz. Měli by tam být i motýli, strašilky - prakticky každý druh hmyzu má v sobě nějaké mimikry, některé jsou úplně bizarní a absolutně dokonalé a myslím si, že jsou málo známé," řekl ředitel. V pavilonu Mediterraneum chce otevřít dvě malé expozice jedovatých růžkatých a tureckých zmijí.

Zoo letos připraví pět či šest větších projektů a chystá nový generel rozvoje na příštích osm až deset let. Musí ale sehnat peníze na projekty. Ty zahrnují například plány na výstavbu velkého skleníku za desítky milionů korun, který by měl časem nahradit jediný velký skleník s rostlinami Madagaskaru a Afriky. Zoo se nevzdává ani dlouholetých plánů na rozšíření areálu za silnici směrem k řece Mži, kde má asi 15 hektarů luk. Pokud letos plochu potvrdí nový územní plán, chtěla by tam zoo časem postavit pavilon a výběh pro slony, který přijde v nejmenší variantě na 150 a v luxusnější až na 400 milionů korun.

Zoo by letos uvítala i narození mláďat některých atraktivní druhů. Chovatelé věří, že díky nové samici by se mohli dočkat mláděte šimpanze, koncem roku by měly pohlavně dospět dvě nové lvice berberské, které by mohly mít v dalších letech mladé. Mláďata by mohli mít levharti sněžní, nové čistokrevné pumy, zázrak by byla mláďata tygrů, protože samici je už 15 let. Chovatelé také doufají, že se podařilo loňské páření nosorožců indických. V únoru odešlou exkrementy samice do Vídně na rozbor, který by měl potvrdit březost. Pokud by se potvrdila a vše by bylo v pořádku, mládě by se mohlo narodit v první polovině roku 2017.

---

reklama

---