Zpomalí železo klimatické změny?
Experiment spočívá v rozpouštění solí železa v oceánech. Železo totiž stimuluje růst planktonu, který pohlcuje oxid uhličitý (CO2). Plankton rychle vykvete, pak odumře a potopí se na dno oceánu. S sebou by měl vzít CO2, který pohltí z atmosféry. "Tím se zpomalí klimatické změny," tvrdí zástupci firmy Planktos, která experiment provádí.
Někteří vědci ale varují, že tento způsob může vést k vážné ekologické katastrofě. "Posetí mořského dna železem může vést k nekontrolovanému rozšíření toxických látek a plynů, které mohou nenávratně poškodit křehkou ozónovou vrstvu," řekl mořský biolog Sallie Chisholm britskému Guardianu.
Nápad americké společnosti se zrodil poté, co kalifornský profesor John Martin došel ke zjištění, že ve většině oceánů se železo vyskytuje pouze v nízkých koncentracích. Martin prováděl pokusy, při kterých dokázal, že tento kov stimuluje růst planktonu.
Záměrem Planktosu je pěstovat tzv. mořské lesy, které budou pro své pěstitele zárukou dobrého výnosu. "Stejně jako lesy na zemi, tak i mořské lesy potřebují pro svůj růst oxid uhličitý. A oceány pokrývají 70 procent zemského povrchu, to je obrovský potenciál," tvrdí firma Planktos na své internetové stránce.
Planktos už získal i přízeň celebrit, když mu svou podporu vyjádřili Neil Young a Arthur C. Clark. Na vědeckém poli jsou ale o záměrech Planktosu vedeny ostré spory. Experimenty se žele-zem nedávno kritizovali odborníci i na stránkách uznávaného vědeckého časopisu Nature. "Podle jakého práva může jedna země nebo stát používat světové oceány k řešení vlastních problémů?" ptá se Andrew Watson z britské univerzity East Anglia. Firma Planktos však oponuje tvrzením, že naopak neexistuje žádný zákon, který by to zakazoval. Nedávno Planktos vysypal tuny železa do moře poblíž Havaje.
Podle internetových stránek Planktosu se zdá, že na světě není nikdo, komu by otázka životního prostředí ležela na srdci více... Za celým projektem ovšem stojí silné ekonomické zájmy. Planktos podporují americké energetické společnosti, které se brání snižování emisí oxidu uhličitého. Planktos plánuje, že americká vláda mu bude platit deset dolarů za každou tunu CO2, kterou plankton pohltí. To by umožnilo Spojeným státům snižovat emise bez toho, aby podepsali Kjótský protokol. Jeho ratifikaci se Bushova vláda zatím brání i přesto, že USA produkují třetinu všech emisí.
Vědci ale upozorňují, že množství pohlcených emisí není možné měřit. Navíc by se do mořské vody dostalo železo v množství, v jakém se tam normálně nenachází. "Pokud začne Planktos vydělávat, stane se z toho významný byznys, který může nenávratně poničit oceány," varuje Chisholm.
Text byl převzat z tištěného EkoListu únor 2003.
Markéta Kutilová,
autorka je redaktorkou Lidových novin
reklama
